Bernd Senf
Radiační zátěž, energetické utuhnutí atmosféry,
Umírání lesa a smog (1985)
Wilhelm Reich ekologický základní výzkum
I. objev dosud neznámých vlivů na umírání lesa a smog
Ve veřejné diskuzi o umírání lesa a smogu
Jež byla dosud zanedbávána, který vedle příčin
zátěže škodlivinami bude mít velký význam:
Wilhelm Reich objevil spolupůsobení radiační zátěže,
energetické poruchy atmosféry a bioenergetické onemocnění živých
Organismů.Příslušné ekologické základní výzkumy Reicha
z padesátých let jsou až do dneška dalekosáhle nepovšimnuty, asi v neposlední řadě
proto,
protože dokumentace tohoto bádání padla za oběť, v r.1956 v USA na návrh »Food and Drug Administration«
proti Reichovi. Jako následek toho procesu byly kdysi téměř
veškerá uveřejnění Reicha a jeho spolupracovníků zabavena a
spálena (!). Část podkladů, na které se budu odkazovat
mi pomohly k hlubšímu porozumění a pro účinný boj s Umíráním lesa a smogem fundamentálního významu, nebyly
opět uveřejněny a byly zpřístupněny jen jako špatné fotografické kopie.Reich je s jeho ne-konvenčními komplexně výzkumnými-pracovními postupy poukazující na souvislosti funkčních zákonů živých organismů, až do dneška
jsou více méně roztříštěné na jednotlivé disciplíny.
Po desetiletí jeho bádání funkčních zákonů
odkryly životní energii
Orgon. Výzkumem v r. 1951 zjistil Vzájemné působení
mezi Orgonovou energií a radioaktivním zářením.
Z průběhu těchto pokusů
Vyvrátil teze, že Radioaktivita - vedle známého účinku záření -
k orgonoenergetické poruše atmosféry a Bio-energetického Onemocnění živých organismů vede.Sledováním energetické poruchy, uspořádáním Poruchy a podobností k tvorbě rakoviny (u člověka a živočicha), k
Odumírání rostlin (umírání lesa) jakož i k vzniku smogu v atmosféře -
Všechny symptomy nejsou jen samotné škodliviny, ale jako zátěž škodlivinami společně orgoenergetickou poruchou.V dalším načrtneme hrubě vztah, z něhož
Vznikl základní Reichův výzkum.Následně budeme na tato bádání přicházet.
Reichova cesta k ekologickému základnímu výzkumu volné pulzace a fluktuace Orgonenergie jako základní přírodní Samoregulace.Reich - zpočátku žákem Freuda stále víc uznalého průkopníka
V oblasti tělesně orientované psychoterapie - věnoval se již v 30tých letech systematickému probádání energie, kterou lidské
Emoce (např. chuť a strach) jsou základem. On objevil v tomto
vztahu energii, jako hnací a strukturovanou sílu všech
živých procesů a interpretoval ji jako orgonovou energii.V průběhu jeho
výzkumů vytvořil tvrzení (a pokusil se ho pokusem odůvodnit),že samoregulace je neoddělitelně spojená s volnou pulzací a fluktuací
této energie v organismu.Pohyb této energie tvoří v Reichových výzkumech energetický základ pro pohyb cytoplasmy a je subjektivně pociťována jako emoce (např. se cítíme dojatí).Živé
procesy vytvářejí v tomto výkladu vždy jednotku látkové substance a
ona strukturuje a komplexně ovládá energii biomasy.Tak mohou Dysfunkce živých procesů mít příčinu nejen na materiální rovině, ale i v Bio-energetické poruše. Reich nazval
pro tento typ onemocnění pojem Biopathie. Bio-energetické ztuhnutí, zničí samoregulaci a nemoc Bio-energetické poruchy následné vznikne, když přírodní pulzace resp .
fluktuace Orgonenergie v organismu je narušena. Příčina může u
lidí být v blokování vlastních emocí, jako obrana charakteru nebo obrana těla (tzv. psychický blok). Jiná příčina může být z různých forem ozáření - především přes radioaktivitu, ale i přes Rentgenovy paprsky atd. Pořadí bioenergetických dysfunkcí může existovat například v tom, že části ústrojí Bio-energetického a plazmatického ztuhnou, během toho v jiných oblastích se energie nahromadí a to je pramen neurotického
Strachu resp . funkčních nebo organických poruch. Přirozená
samoregulace organismu bude tím způsobem narušená, energetické vzedmutí zvýšené činnosti příslušných orgánů způsobí, že vznikne u zablokovaných orgánů snížená činnost. Pronikavá bioenergetická
dysfunkce může vést nakonec k zhroucení imunitní obrany.To může ale také pod účinkami určitých záření vést k bioenergetickému přebuzení a to se týká symptomů přicházející nemoci z ozáření.
V souvislosti s jeho výzkumem rakoviny zkusil Reich vytvořit tvrzení a
pokusem k odůvodnit, že Bio-energetické ztuhnutí vede k rozložení struktury látek. Přitom byl mikroskopicky malý, puchýřkovitý produkt rozpadu uvolňován (nazval ho Bione), oproti
celkovému organismu se osamostatnil a za určitých podmínek sám organizoval. (příslušný základní výzkum Reicha mezitím zkoumala skupina s Heiko Lassekem s moderní mikroskopickou laboratoří kompletně vybavenou a po experimentech toto bylo potvrzeno). Uvolnění energetického ztuhnutí a rekonstrukce samoregulace vedlo k přípravě terapeutických lázní, které uvolnily přirozenou pulzaci a fluktuaci orgonové energie v organismu.
Prvky k uvolnění psychického bloku vedly k metodě, kterou nazval Vegetotherapie. Jiný prvek tvoří Bio-energetické nabíjení organismu pomocí jeho rozvíjených orgonových akumulátorů. Jeho z části velmi působivé úspěšné ošetření vysvětlil Reich tím, že uvolnění Bio-energetického ztuhnutí přes Bio-energetickou reaktivaci přirozené samoregulace může být získámo zpět, zničením Bio-energetického ztuhnutí.
Tyto Reichovy teze dlouho nebyly brány vážně – pokud byly vůbec známé. Občas však zasahovaly na rozmezí tělesně orientované psychoterapie, kde byl obecně dostatek zkušeností, které potvrzovaly Reichovu výzkumnou práci o toku energie. Také metoda úspěšného ošetření akupunkturou uvolňující a směrující tok energie v organismu podpírá Reichovy výsledky. Mimo to výklad nových bádání v oblasti přírodních věd (Prigogine, Jantsch, Capra) o základních přirozených procesech samoregulace resp. Samoorganizace v živých přírodních procesech, ale i v neživé přírodě (minerály-eroze).
Když Reich objevil a prozkoumal Orgoenergetické utuhnutí a dezintegraci struktur, zjistil že identická orgonová energie je komplexně ovládaná přírodou, a že poruchy jejích základních funkcí způsobí zhroucení řídících procesů a struktur. V tom Reich nahlíží na všeobecný funkční princip Orgonenergie a sice že je obsažen ve všech různých přírodních procesech, na působení a původu této energie. Zatímco přivádění přirozené pulzující a fluktuující Orgonenergie je komplexně řízeno , vede orgonenergetické ztuhnutí k všeobecnému rozpojování struktur a k zhroucení komplexního řízení jmenovaného orgoenergetického systému. To znamená doslova k destrukci. Rakovina je v tomto porozumění projev takovýchto
Strukturálních rozvratů, umírání lesa by mohlo být dalším - a smog třetím. Ve všech případech jsou komplexní řízení organismu (člověka, Lesu,
Atmosféry) a jeho schopnosti sebeuzdravení resp .samočistící schopnosti proti
Škodlivým látkám nebo původcům choroby zhrouceny.V následujícím
dojdu k podrobnějšímu bádání Reicha, na souvislost mezi radioaktivitou a
orgonenergetickou dysfunkcí - v atmosféře i v živých organismech. Reich v rámci těchto souvislostí uskutečnil pokus ORANUR (ORgone Anti NUclear Radiation), kterým chtěl sledovat
otázku, zda se léčebné působení koncentrované orgonenergie také
dá použít proti hrozivým účinkům radioaktivního záření.
Pokus vzal nakonec úplně neočekávaný průběh a směroval Reicha stále víc
k nepodloženému orgonenergetickému základnímu výzkumu ekologie.
Zátěž zářením a Bio-energetické onemocnění
ORANUR-experiment se protáhnul na více měsíců. ORANUR-pokus byl proveden r.1951 ve
venkovském prostředí blízko obcí Rangeley/Mohan v USA. Je důležité zdůraznit, že zkušební laboratoř byla již roky silně nabita orgonenergií: prostor byl
s kovem vystlaným a byl tím sám velký Orgonový akumulátor.Kromě toho poskytoval přístřeší více středně silným Orgonovým akumulátorům, takže pole se přes roky vzájemně posílila. V laboratoři měl relativně malé množství radioaktivní látky (1 mg) kterou dal do prostředí účinku akumulátorů.
Akumulátor byl uveden do provozu a projevil se - ovšem teprve po několika hodinách - zjistil vysoký gradient buzení Orgonenergie. Měřidla, které Reich používal k měření pole orgonové šroubovice, ukazovala mimořádně vysoké hodnoty.
Atmosféra ve zkušebním prostoru byla pro zaměstnance pokusu nesnesitelná
a seděli pod nejtěžším emocionálním a tělesným stresem. Byli
bez výjimky nemocní, a sice částečně se stejnými symptomy, částečně
ale také – a z toho vycházel - s různými symptomy.
Charakteristické bylo, že každý měl zasaženo nejslabší místo jeho organismu. V této oblasti se vždy nacházelo nejsilnější vzdouvání energie. Mnohotvárné symptomy se shodovaly
dalece s tím, co je známo ve školním lékařství jako nemoc z ozáření. Pokusným zvířatům v družině ve vedlejší místnosti laboratoře se během ORANUR experimentu rozvinula
leukémie.Takto silné účinky na atmosféru a na Organismy ve zkušebním prostoru nemohly zcela pocházet z relativního minimálního množství radioaktivní substance - zvláště z radia. – Když bylo z akumulátoru vymontováno a
ponecháno mimo jeho prostředí, nevyvolávalo žádné srovnatelné účinky.
Akumulátor sám naproti tomu působil také bez radia, ale s
ubývající intenzitou ještě dlouho poté. Potom když bylo radium vloženo opět do akumulátoru vlivy zase pomalu vzrůstaly – nakonec se ukázalo, že působení nebylo jen v oblasti zkušebního prostoru, ale ještě i ve větších vzdálenostech kolem budovy. Radioaktivita a orgonenergetické dysfunkce v ORANUR-experimentu se nedaly pomocí tradiční fyziky či školního lékařství dostatečně vysvětlit. V interpretaci od Reicha jsou tyto účinky přinejmenším v principu srozumitelné:
Reich došel k závěru, že mezi radioaktivitou a vysoce koncentrovanou
Orgonenergií musí být nějaká akčně-příčinná souvislost. Jeho tvrzení bylo , že narušení
přírodní pulzace Orgonenergie pod účinkem radioaktivního záření
ve směru přebuzení změní životní pozitivní jakost a léčebné působení do zdraví škodlivé jakosti (ORANUR-Effekt).
Již v dřívějších bádáních Reich zjistil, že Orgonenergie -
i když v různých koncentracích - vyplní všechen prostor a prostoupí každou hmotu. Radioaktivita způsobila přebuzení Orgonenergie (ORANUR efekt) v oblasti akumulátoru a proto mohla účinkovat přes stěny akumulátoru a skrz ostatní stěny. Akumulátor obklopil orgonovým polem
celou místnost a přesáhnul atmosférickou Orgonenergii. Proto kdyby také přírodní pulzace atmosférické Orgonenergie byly porouchané, způsobilo by to také Bio-energetické (a tím plazmatické) pulzace v ní žijících organismech. Následek by byl Bio-energetická dysfunkce
žijících organismů kterých se to týká, a sice ve tvaru přebuzení Bio-energetického systému a plazmatické pulzace.
U lidí by toto přebuzení - odpovídající její různé charakteristické
Struktuře a imunitní obraně - by se projevilo způsobením různých symptomů, a sice vždy v souvislosti s rozmezím organismu, který podlehne té nejtěžší bioenergetické poruše. Mnohotvárné symptomy nemoci z ozáření by nebyly podle tohoto přímým následkem
účinků radioaktivních paprsků, ale radioaktivitou
vyvolané poruchy atmosférické Orgonenergie, která vyvolá Bio-energetické poruchy živých organismů.
Přes známý mechanizmus působení v tradiční fyzice a lékařství
radioaktivní paprsky by navíc dodávaly ještě jeden dodatečný
orgonenergetický mechanismus působení, který vyvolává Bio-energetické choroby přes ORANUR-efekt. Poplašné na těchto výsledcích výzkumu je, že proti takovému
orgonenergetickému působení radioaktivního záření není žádné obrany. Neboť na rozdíl od alfy-, Beta- a gamma-
záření, prostoupí Orgonenergie jako ORANUR-efekt každou látku.
Orgonenergetické dysfunkce výbuchem atomové bomby resp .Atomové elektrárny.
sledováním a výkladem ORANUR-pokusu, domníváme se, že je vždy souvislost s radioaktivním zářením a vznikem ORANUREffektu, a sice také potom, i když koncentrace Orgonenergie v
Atmosféře resp . v organismech je menší než v Reichových Pokusných-bateriích. U explozí atomových pum by byla sice v atmosféře atmosférická Orgonenergie daleko méně koncentrovaná než v ORANUR-pokusu, za to se ale konfrontuje s nekonečně větším radioaktivním zářením. Přírodní pulzace atmosférické Orgonenergie v místě exploze je do krajnosti narušená a tato orgonenergetická porucha se přes velké vzdálenosti v rámci atmosféry šíří. Ale také tzv mírové využití atomové energie by mohlo díky nedořešeným problémům v normálním provozu produkovat stálé ORANUR-efekty a tím vyvolávat orgoenergetické poruchy atmosféry i když by žádné radioaktivní paprsky resp .Substance z vnitřku reaktoru
ven neunikaly. Následek ORANUR-efektů by bylo Bio-energetické
onemocnění v prostředí atomových elektráren žijících organismů.
Bio-energetické onemocnění jinou radiační zátěží
U Reicha nacházejí se také pokyny na to, že orgonenergetické poruchy typu ORANUR-efektu způsobují také Rentgenovy paprsky. Je také z jiných výzkumných souvislostí známo, že radiové vlny, mikrovlny, pole vysokých kmitočtů jakož i pole kolem zapnutých displayů a zářivky Bio-energetické poruchy vyvolává. Zkušenosti ve stejném směru nacházejí se před příslušným tzv zemským zářením, jeho koncentrované formy u podzemních pramenů, především přes jejich křižovatky a s prostředky tzv. radiesthesie budou moci být vypátrány. Zde existuje hojnost zkušeností, že žijící organismy které jsou dlouhou dobu v takovýchto geopatogeních zonách vystaveny, mohou se u nich vyvinout těžké nemoci různých typů. Společný funkční princip těchto různých onemocnění by mohl přírodovědcům přivést vysvětlení. Zde postačí odkaz, že
vedle radioaktivního záření je ještě určitá jiná radiační zátěž, způsobující orgoenergetické poruchy atmosféry, která se v rámci atmosférické Orgonenergie šíří a má za následek Bio-energetické poruchy uvnitř žijících organismů.
Bio-energetický základní výzkum Reicha, říká srozumitelně proč se může
Bio-energetická porucha od určitého stupně do funkčních poruch obrátit a
proč se od nějakého určitého bodu Bio-energetická imunitní obrana zhroutí.
Umírání lesa - také Bio-energetická choroba stromů?
V souvislosti s umíráním lesa představím tvrzení , že
onemocnění stromů také může souviset s určitým ozářením atmosféry a přes ní způsobit Bio-energetickou poruchu živých organismů. Je-li tato teze správná, potom by muselo umírání stromů být také pozorováno v oblastech, kdy je relativní malá
zátěž škodlivinami za současně vysoké radiační zátěže. Teze by obsahovala mimo to,
že do oblastí s tou samou zátěží škodlivinami a pod jinak stejnými podmínkami onemocnění stromů je silnější, čím silnější je příslušná radiační zátěž. Podobně jako u rakoviny by také umírání lesa zátěží škodlivinami a Bio-energetickou poruchou společně se v působení vzájemně umocnilo a od určitého bodu by vedlo k zhroucení Bio-energetické imunní-obrany.
Působení zatěžovatele mohlo by tedy v každém případě Bio-energetický systém
organismu překročit. K spuštění procesu nemoci by mohl vystačit ovšem
již jeden z těchto faktorů, pokud dosáhne určitého stupně intenzity. Empirické průzkumy tuto tezi podpírají.
Na přesně zkoumaných rostlinách Reich popsal ORANUR-efekt a systematicky to přezkušoval.
V radiační zátěži, energetickém ztuhnutí atmosféry a smogu Bio-energetická porucha a zátěž škodlivinami působí také ještě v jiném než právě popsaném způsobu společně: Nejen u živých organismů se mohou umocnit oba faktory ve vzájemných účincích, ale i v rámci procesů atmosféry v souvislosti s podnebím. Reich se obrátil (1952) k výzkumu
orgonenergetických podmínek atmosféry, protože si během a po ORANUR pokusu ovzduší v prostředí jeho laboratoře všimnul nápadných a dramatických změn. Projev energetického ztuhnutí atmosféry - atmosféra v tomto kraji byla zpravidla čistá, barevná krajina a
brilantní mraky, mraky měly zpravidla jasné obrysy, a nebe bylo normálně tmavomodré.
Tento obrázek se drasticky změnil pár měsíců po
ORANUR-pokusu.
Již během pokusu měli silně změněné naměřené hodnoty se zřetelem k atmosférickému orgonovému poli, jakož i určité tělesné a
emocionální reakce na zemi živých a pracujících osob. Reich poukázal na
silnou proměnu atmosféry jako
orgonenergetické přebuzení atmosféry (ORANUR efekt).O pár měsíců později se jevilo toto energetické přebuzení jako převrácené do energetického ztuhnutí.Zdali toto utuhnutí bylo v bezprostředním vztahu s ORANUR-pokusem, zůstalo nevyřešeno.Za několik dalších týdnů se zastavilo ztuhnutí atmosféry a žijící osoby v oblasti pociťovaly mimořádně tísnivý pocit. Po tuto dobu nehýbal vzduchem žádný vánek, jezera ležela jak olovo úplně neaktivní v krajině, briliantní barvy z krajiny zmizely a
nebe bylo také ve dne úplně pobledlé i když bylo vidět slunce. Mraky neměly žádné jasné obrysy, ale visely s nahnědlou-šedou barvou rozptýlenou, neaktivně a kalně na obloze.V této době bylo ani jasné sluneční záře ani deště. Celá krajina se jevila jak s nahnědlým –šedivým závojíčkem pokrytá a kalná. Každá životnost se jevila v krajině zaniklá. Nejen lidé se cítili utiskováni, ale patrně také zvířata, jejich normální projev života mohl být stěží víc pozorován:
cvrlikající ptáci, kvákající žáby, cvrčci, všechno přestalo naráz. A dokonce i rostliny a stromy vypadaly sklesle a deprimovaně, měly ztracenou pružnost a nechaly své listy a větve
povolené dolů svěšené.
Celá příroda se jevila jako v tíživém stavu, jako by byla bez jiskry života a jako kdyby všechno pomalu odumíralo. Stav byl nakonec tak nesnesitelný, že většina spolupracovníků Reicha a tuto krajinu opustili. Reich nakonec sám zůstal v této krajině.
Orgonenergetický způsob k uvolnění barometrického ztuhnutí.
Tento akutní ekologický stav nouze přiměl Reicha k experimentu, že může orgoenergetickými metodami ovlivnit atmosférické podmínky.
Jeho domněnka byla, že se jedná o akutní stav orgonenergetického ztuhnutí atmosféry - a z toho vycházející Bio-energetické ztuhnutí a onemocnění uvnitř žijících organismů.Orgonenergie, přírodní pulzace a její volné proudění je podle Reicha základ všech samoregulačních procesů života, a narušením dojde k proměně na vzdraví škodlivý a životu nepřátelský stav. Reich se proto pokoušel, do pravděpodobné stagnace a ztuhlé atmosférické Orgonenergie opět pohyb a pulzaci vnést, v očekávání, že se tímto způsobem zničené přírodní podnebí a samoregulace atmosféry mohla obnovit. Průběh jeho příslušných zkoušek potvrzoval plně toto očekávání. Pro realizaci těchto zkoušek mu přišly jeho dřívější objevy k dobru: Jednou sledoval, že kovové trubky a kovové hadice především, měly v jejich vnitřku oproti prostředí vyšší orgonové pole za druhé sledoval, že mezi vodou a orgonovou energií je relativně silná vzájemná přitažlivá síla.
Na základě těchto pozorování představil hypotézu a vybudoval přístroj z několika paralelních ocelových trubek - s délkou několika metrů a průměrem několika centimetrů, kde ocelová trubka vždy ústila do kovové hadice několika metrů délky. Během otevření trubky k nebi směrované, byly volné konce kovové hadice do vody položeny (v moři, řece nebo studně) (obr . 1).domněnka Reicha byla , že je tímto způsobem do sestavovaných kovových trubek a hadic orgonové pole od vody přitahováno a že se tento energetický vír ve směru kovové trubky na atmosférickou orgonovou energii vysílá a přes určitou vzdálenost pokračuje. S takovými směrovými vysavači orgonové energie se Reich domníval, že přivede pohyb do ztuhlé atmosféry. On mířil přístroj nejdříve na několik minut na takové oblasti atmosféry, ve kterých
visely neaktivní nahnědlé-našedivělé závojíčky. (Reich nazval tento závojíček později DOR-mraky.) Podle jeho zprávy přišlo v průběhu následujících 1/2 až 1 hodiny pozvolna stále víc pohybu do atmosféry, DOR-mraky a
s tím spojené nahnědlé-našedivělé závoje byly rozpuštěny , vzduch byl čistý a pohyboval se, vítr vzešel, kalná bezbarvost krajiny pozvolně zmizela a krajina dostala zpět své zářící barvy.Také nebe bylo opět tmavomodré a vznikly opět mraky se zářícími barvami a čistými konturami. Po několika chvílích však upadla atmosféra opět do ztuhnulého stavu, a operace musela být víckrát v průběhu několika týdnů opakovaná, než se stav stabilizoval, atmosférické ztuhnutí přemoženo a atmosféra získala zpět svou přirozenou samoregulaci.
Orgonenergetické ovlivňování tvorby mraků, rozpouštění mraků, deště
Jak neuvěřitelně tyto zprávy vypadají od Reicha (a později také od jiných výzkumníků, kteří s touto Metodou pracovali ), tak logicky se zdají v akční souvislosti na pozadí objevu orgonové energie a jejích funkčních zákonů v žijících organismech a v atmosféře. Reich používá
popsané zařízení na uvolnění mraků resp. nechá vzejít mraky a k dešti je přivede.Také tyto účinky logicky následují výzkum orgonu. Reich zpozoroval, že se mrak uvolní, když bude přístroj na něj několik minut zaměřen (obr . 2). Z jeho výkladu plyne, že mrak je orgonový systém,
jehož orgonové pole je silnější než okolní a to se tím energeticky z prostředí využije. Díky
přitažlivosti mezi orgonovou energií a vodou by mohlo silnější orgonové pole
silněji přitáhnout v rámci atmosféry vodní páru než okolí, takže se vytvoří mrak.
Tento mrak bude nyní přes energetické víření přistroje zbaven energie, takže se přizpůsobí hladina energie okolí a zvláštní přitažlivá síla atmosféry vodní páru rozpustí. Vodní pára se rozdělí rovnoměrně do svého okolí a mrak se na obloze rozpustí. (Reich nazýval později zařízení na základě těchto zkušeností Cloudbuster). Také možnost vytvoření a komprese mraků pomocí Cloudbusterů je logicky následovaná. Když je jasné nebe, při dostatečné vlhkosti vzduchu, poukazuje to na stejnoměrnou intenzitu pole. Když bude přístroj na různá místa jasné
oblohy zaměřen, tak vzniknou skrz víry energie oblasti s nižší koncentrací energie. Naproti tomu silnější energetická pole v okolí přitáhnou vodní páru a zahustí ji do mraků. Pokud bude nyní přístroj zaměřen do bližšího okolí mraku a odtamtud energie stažena, začne se zvětšovat potenciální rozdíl mezi mrakem a okolním prostředím. Na všechny orgonové systémy platných potenciálů působí nyní jeden energetický vír směrem k energeticky silnějšímu systému, tedy k mraku, orgonové pole se tímto způsobem stále dále posiluje.Tím narůstá také přitažlivost vodní páry z okolí a jako následek toho se začne mrak zvětšovat stále víc a vždy vyšších stupňů zhutnění vodní páry až do bodu, kdy vodní pára zkondenzuje a začne pršet. Zatímco
kapka vody vždy váže část Orgonenergie, dojde u deště k orgonenergetické expanzi atmosféry, mezitím co se půda přes vodu nabije Orgonenergií.
Rekonstrukce destrukce klimatické seberegulace s orgonenergetickými metodami
Reich vybudoval kdysi tento způsob orgonenergetické úpravy počasí, pokaždé rozsáhleji a mnohé provedené zkoušky počasí podrobně
dokumentoval. S jejich pomocí zničil podnební samoregulační systém do určité míry a znovu jej obnovil
Na mezinárodní konferenci pro Orgonomii v Mnichově v červnu 1984 mohl jsem se - společně s asi 150 dalšími účastníky - podle filmu, který natočila jedna skupina přesvědčit o působení Cloudbusterů na rozpuštění oblaků.
Paralely mezi akupunkturou a oblohovou-akupunkturou
akupunktura-jehla a Cloudbuster – oba jsou nástroje k úpravě toku energie.Největší obtíží je tak rozsáhlé působení Cloudbusterů.
Jejich význam je však v tom, že je jejich konstrukce - úplně podobná jako u Orgonových akumulátorů - mimořádně primitivně působící: Některé kovové trubky a kovové hadice, do různých směrů výkyvně montované, jsou celou základní myšlenkou Cloudbusterů. Ale i z jiných oborů jsou nám známy souvislosti, kde s úplně minimálními instrumentálními prostředky lze dosáhnout pronikavých a rozsáhlých účinků. Připomeňme si v této souvislosti jen akupunkturu pomocí jehel. Přibližný vztah :u akupunktury se jedná o metodu, která pod znalostí proudů energie a jejich blokování v organismu je schopna cíleně účinkovat na tok energie. Energetické blokování resp. Nahromadění se uvolní a přirozený samoregulační systém organismu se díky volnému toku energie znovu vytvoří. Může tím docházek ke krajně účinnému způsobu odstranění Bio-energetických poruch organismu a zahojení nemoci.
Západní školní lékařství ještě úplně nerozumí procesu vzniku, ale může účinně a pronikavě s metodami zacházet. U oblohy a jejího řízení se jedná o akupunktutu atmosféry. Snad budou někdy podnební procesy v jejich hloubce opravdu orgonenergeticky regulovány, bohužel meteorologie a tradiční přírodní věda má právě tak málo znalostí, jako má školní lékařství z akupunktury-energie.
Cloudbuster je zřejmě pro oblohovou-akupunkturu to, co kovový hrot pro
akupunkturu u lidí : jednoduchý, ale mimořádný účinný přístroj k cílené úpravě toku energie - s pronikavým působením na rekonstrukci zničené samoregulace, volného toku a volné pulzace Orgonenergie - v žijícím organismu právě tak jak v atmosféře.
Vlastní zkušenosti s vírem Orgonenergie u Orgonové akupunktury a mé vlastní výrazné pochybnosti o účinnosti Cloudbusterů byly stále víc bourány mými zkouškami v souvislosti s ode mne nepodloženou Orgonovou akupunkturou. Z energeticky přeplněných meridiánů
lidského organismu odsátá energie způsobila…mám na to princip Cloudbusterů který nespočívá v ničem jiném než železného potrubí a na to připojených kabelů (nebo kovové hadice). Otevřením této trubky je pociťován účinek asi za 5 až 10 minut v rozestupu asi 1 cm od určitých akupunkturních bodů přeplněných meridiánů, mezitím je kabel se svým obnaženým měděným drátem (resp . kovovou hadicí - se svým volným koncem) do vody položen (obr . 3).
Účinek byl z většiny 50 ošetřených osob více nebo méně
zřejmý jako odsávání proudů od akupunkturních bodů a je pociťován vír z akupunkturních bodů ven ve směru zařízení. Určité energetické vzdouvání, u příslušných osob byly pocity jako strach nebo také bolest , mnohdy již po několika minutách od pokusu utekli. I já sám cítím při dotýkání se železného potrubí pouhou rukou po několika minutách pozvolný proud od ramene pryč směrem k ruce - a mnohdy také škubání ve svalech na jiných místech těla, jako by si samo řešilo křečovitými stahy obranu. Když jsem zařízení delší čas s pouhou rukou uchopil, během toho co byl konec ve vodě, měl jsem dojem, že mně byla stále víc energie z těla vytažena. Cítil jsem se potom často úplně zesláblý a současně emocionálně pobouřen. Pronikavé účinky Cloudbusterů na atmosféru a prostředí mě přesvědčily, že již jeden malý Cloudb. do vody ponořen, směrovaný vír energie vytvoří a z okolí si energii stáhne. Já mohu jenom tušit, jak intenzivní vír to může být u několika paralelních, metr dlouhých a s vodou
spojených kovových trubek. Reich a jeho spolupracovník museli již mít zkušenost, že
dotyk kovové části Cloudbusterů pouhou rukou mohou vést k velkým fyzickým a emocionálním reakcím, když zařízení bylo ponořeno do vody - a ještě delší čas po tom. Reakce jednotlivých
osob byly opět také zde - podobné jako u nahoře popsaného ORANUR effektu –rozdíl mohl být jen ve vztahu příslušné tělesné a emocionální obrany. Také i v bližším okolí Cloudbusterů došlo k příslušným - i když slabším - zdraví škodlivým účinkům. Kelley například popisuje, že v
bližším okolí od něho upotřebených relativně malých Cloudbusterů stromy onemocněly a pozvolna umíraly a že on sám a jeho rodina, co v bezprostřední blízkosti přístroje bydleli, onemocněli. K vyhnutí se škod na zdraví resp .škod na životním prostředí zdá se být důležité poznamenat,
že stroj působí nejen během, ale i ještě delší čas po svém provozu opodál Místa, kde se lidé nebo zvířata zdržují resp . kde se stromy nalézají. Chtěl bych se na tomto místě vrátit k mé tezi, že se také v atmosféře, podobně jak u organismu, orgonenergetické poruchy a
zátěže škodlivinami v jejich vzájemném působení mohou umocňovat. V Reichově výkladu je případ u smogu. Smog by podle toho společně se zátěží škodlivinami způsoboval orgonenergetické tuhnutí atmosféry (DOR-atmosféra).
Také DOR-atmosféra bez koncentrací škodlivin způsobí již – jak je výše uvedeno – poruchy podnebí a Bio-energetické poruchy dole žijících organismů. Je-li ale mimo to atmosféra zatížena ještě se škodlivými látkami, tak dojde mezi podmínkami energetického ztuhnutí k zácpě a k
vždy vyšší koncentraci těchto škodlivin.V meteorologii je sice jeden výraz pro tuto povětrnostní situaci (Inverze), ale vztah k orgonenergetickému stavu atmosféry není viděn.
V principu je možné, energetické ztuhnutí atmosféry a také smog během krátké doby uvolnit.Zatímco opět pohyb do atmosféry přijde, rozdělí se škodlivé látky rovnoměrně. Atmosféra nabude své zničené samoregulační a samočistící schopnosti zpátky.
Umírání lesa zdá se být projevem všeobecného odumírajícího procesu přírody.
Kromě energetického ztuhnutí atmosféry, dehydratace a rozpadu hornin působením po celé týdny stálých energetických utuhnutí atmosféry (DORAtmosphare),od škodlivých látek dalekosáhle zatížených polí postřehl Reich ještě další dramatické zdravotní a ekologické změny, které se i v jiných oblastech projevily.V této souvislosti stálé tělesné a emocionální reakce shrnul pod pojmem DOR-nemoc. Typické symptomy této nemoci byly kromě jiného všeobecné vyčerpání,propojené s emocionální stísněností, mnohdy přerušené náhlými emocionálními výbuchy, mimo to silný tlak v hlavě, v čelu a v ramenou, dýchací potíže, černá stolice, nevolnost se zvracením , především ale taktéž trýznivá žízeň a silný pocit deficitu kyslíku.
Reich interpretoval žízeň jako následek z toho, že je tělo pod vlivem DOR zbaveno vody (dehydratace). Pocit deficitu kyslíku vysvětloval tak, že je vzduchu pod vlivem DOR odňat kyslík.Také v jiných oblastech byl postřehnut vztah mezi DOR a dehydratací: rostliny např . ztratily pod vlivem DOR rovněž vlhkost a pružnost. DOR záření v některém ze způsobů odebíralo vodu a kyslík z atmosféry, a tím vzniká tendence k vysušení půdy a žijících organismů. (Reich postavil později teze , že se pod vlivem orgonenergetického ztuhnutí molekulárních struktur vody kyslík uvolní, a sice způsobem, že se z vodní molekuly uvolní kyslík O2 a sloučí k O3 - ozonu) . Od molekuly vody by při tom dva H-ionty zůstaly. Další pozorování Reicha poukázalo na dramatické proměny hornin pod vlivem DOR-atmosféry, a sice opět v krajích, chemickými škodlivými látkami nezatížených. V laboratoři při Oranur pokusech byla žula-nerost která byla měsíce potom pokryta jemným černým prachem. K tomu byl přivolán kompetentní chemik aby tuto látku analyzoval. Reich nazval později tuto látku jako Melanor a
Interpretoval ji jako sraženou substanci formy DOR, jako spad
energeticky ztuhnulé atmosféry. Další měsíce po tom u horniny
byly pozorovány pozvolné procesy rozložení, hornina se rozpadla na velmi malé částečky, pouhým okem vypadající jako bílý prach. Reich z toho vyvodil, že se jedná o účinek DOR resp . jeho materiální formy - Melanoru. Podobná pozorování začínajícího rozpadu skály udělala Reichovi v bližším prostředí Laboratoře a později také v jiných okolích DOR-atmosféra.Přes směšování černého Melanoru s bílým Bio prachem ( Reich ho nazval Orite) začala se hornina pozvolna zabarvovat do hněda a stále víc rozpadat. Orgonenergetické ztuhnutí a bio-rozpad hornin ukazoval na možnost rozpadu tzv. mrtvými substancemi.
Reich již dříve narazil v souvislosti s jeho Bio pokusy v laboratoři, že během rozžhavení Oritu začly následně vycházet orgonové prameny SAPA-Bionen, a tímto způsobem vlastně objevil biologický orgon (r. 1938). Mimo to ukázal pokusem, že pokud je takové
záření do živného roztoku s látkovými stavebními kameny buněk přivedené -
tyto stavební kameny vybudují prostředí nové žijící buňce. Naopak bez přivedení záření
zůstalo prostředí neživé a nestrukturované.
Tím byl vznik života schopný reprodukce z dříve neživé látky pokusem ověřen. Reich pozorování interpretoval, že Bio nosič je energie, která život vybuduje a zároveň jej ovládá.
Nový život nevzniká proto jen z již existujícího života dělením buňky resp . pohlavním rozmnožováním, ale i – za určitých podmínek ozářené buňky mrtvými substancemi, se stanou reprodukceschopné. Nový poznatek tedy je, že hornina pod vlivem ORANUR resp .
DOR – tzn. narušením její přirozené pulzace orgonové energie, rozpadne se do Bio-nosiče.
Následně Reich poukázal na společný funkční princip mezi žijícími organismy a mrtvými substancemi - Ority (nebo přinejmenším horninami).
Reichův výklad umírání lesa přes projev poruchy stromů, melanorem napadené, přinesl v r.1954 (v té době o tom nebylo žádné veřejné povědomí a ani neprobíhala diskuze). Popis se částečně shodoval s poruchovým vzhledem dnešních umírajících lesů. Na pozadí jeho objevu,
že DOR resp .Melanor dehydratující působení má, to znamená že voda je z prostředí odebraná,
Reich v té době vysvětloval, že už tehdy pozoroval umírání lesa v oblastech s DOR působením -
Melanor z horních atmosfér útočí na stromy v lese. Z nedostatku vlhka v atmosféře přitáhne Melanor vlhko nejprve z kůry, potom po dalším průniku ze stromové struktury, také z hlubších kruhů nebo vrstev. Nejprve pozorujeme, že se kůra zbarví na černo, potom se rozpadne a zmizí.
Proces nepokračuje nikdy od kořenů vzhůru, je nezávislý na škůdcích, mizení kůry stromu
začíná pravidelně ve vrchních sférách stromů (at the tree-top) a pracuje pomalu dolů až ke kořenům. Zčernání a následující rozpad kůry stromů začne také na horních stranách větví - to opět ukazuje zřetelně na atmosféru jako zdroj jedovatého činidla.
Po určité době, když kůra úplně od napadeného stromu odpadla a rozložení úplně až ke kořenům pokročilo, mizí také vnitřek stromů: strom bude dutý. Potom - kvůli ztrátě energie a substance se strom prohýbá nebo svíjí mnohdy jako vývrtka – suky snesou se dolů, až se celý strom zhroutí. Tímto způsobem uloupí Melanor (DOR) stromu jeho vláhu a živou Orgonenergii
rovněž i jeho substanci. Tato pozorování ukázala na kritický proces smrti a původ vytváření pouští. Tyto procesy jsou charakteristické tichem a pomalým rozložením oběti. Životní síla je vysána z oběti, následně bude pomalu ochrnutá a nakonec se vzdá.
Energetické ztuhnutí atmosféry - příčinou tvorby pouští?
Z pozorování o důsledcích DOR a Melanoru - zejména dehydratace a rozložení struktur stromů i hornin, vyvinul Reich hypotézu, že může být vztah mezi orgonenergetickoku poruchou atmosféry a vznikem a šířením pouští. On chtěl tuto hypotézu nejprve přezkoušet, a tak se rozhodl sjednotit jeho spolupracovníky ke dlouhé společné expedici v r. 1954 do pouště v Arizoně. Jeho tým byl vybaven objemnou laboratoří k vyšetřování orgoenergetických jevů v atmosféře jakož i s více Cloudbustery. Pozorování krajiny z orgonomického pohledu bylo už tehdy velmi působivé,
neboť to ukazovalo na pokročilou ekologickou krizi v různých oblastech USA. Během celé trasy z Mohanu do Arizony byl denně zhotoven zápis situace prostředí. Hlavní zorný úhel pozorování bylo příslušné posuzování orgonenergetické situace atmosféry, především na hlediska její pulzace resp. Ztuhnutí (DOR), a možné souvislosti k příslušnému Image krajiny. Především byly v těchto souvislostech zahrnuty tyto opěrné body - o příslušném stupni umírání stromů, rozpadu hornin, jakož i tvorba pouští, ale i příslušný vlastní emocionální a tělesný pocit, mimo to zabarvení krajiny, čistota nebo zakalení světla, čirost vzduchu, barva oblohy a struktura a barva mraků. Z těchto pozorování zjistil se vždy zřetelnější obrázek o vztahu mezi DOR-atmosférou a nejrůznějšími příznaky tendencí umírající přírody.
Orgonenergetické pokusy k rekonstrukci klimatické samoregulace v poušti Arizona zdržely Reicha a některé jeho spolupracovníky na pár měsíců v blízkosti u Tusconu, kde prováděli zkoušky Cloudbusterů k zlepšení energetických podmínek atmosféry. Základními otázkami bylo, zda je možné s orgonenergetickými prostředky v pouštní oblasti s pokročilým průběhem umírání přírody proces zastavit a obrátit. Pokud vznik pouští skutečně souvisí se ztuhnutím atmosférické Orgonenergie, mohlo by toto přes uvolnění energetického ztuhnutí být principielně možné.
Dřívější zkušenosti se změnami počasí-experimentem s Cloudbustery, zařídil tým přes krajně účinný přístroj, jehož účinnost byla v různých ostatních úpravách počasí - především ve spolkovém státu Mohan ukázána. Při tom byly experimenty mezi jinými zdařilé, mraky vytvořeny resp . uvolněny deště, ale i mlha uvolněna a období sucha ukončena. Také u rozpuštění DOR resp .Smogu byly metody úspěšně využívány. V každém případě byly metody podrobně zdokumentovány kvůli překvapivým změnám počasí a použití Cloudbusterů bylo kdysi v několika
Novinách a ostatních médiích uvedeno. Reich byl mimořádně odpovědný, používal tyto přístroje plně uvědoměle, neboť musel musel nést obrovskou tíhu odpovědnosti vůči státu. Vláda mu slibovala podporu – nejprve ho částečně podporovala, ale dál se očekávané podpory nedostávalo. Po zvážení odpovědností vůči všem, v době kdy Reich pozoroval zostření ekologické krize, rozhodl se tehdy k jednání: Konkrétně k experimentu, za využití některých Cloudbusterů a za dodatečně vyvinutých metod energetické ztuhnutí atmosféry v poušti v Arizoně uvolnit, s cílem rekonstrukce zničené samoregulace podnebí a zvratu všeobecných procesů umírání přírody v této oblasti.
Po pětiletém absolutním suchém období bez trošky deště a po století Odumření každé vegetace (s výjimkou několika pouštních rostlin) v době zkoušek počasí se především vlhkost vzduchu zřetelně zvýšila. Po tom došlo k vytrvalým dešťům. Jak se ukázalo, dříve dokonale holá hora-kopec na západní straně se náznakově opět zazelenala. Půda - dříve úplně vyschlá a neschopná zadržet vodu (takže dřívější lijáky žádné dlouhodobé účinky neměly) měla se zvýšenou vlhkostí vzduchu shopnost nejen sát vodu, ale hlavně ji zadržet na delší dobu. Nebe nakonec bylo tmavomodré a vzduch čirý, mraky byly s jasnými obrysy a barvami, a barva
krajiny nabyla své brilantní barvy - všechny příznaky ukazovaly, že se pokus zdařil,energetické ztuhnutí atmosféry bylo uvolněno a dříve zničená samoregulace přírody na určitý čas opět vytvořena.
Řízení počasí v Arizoně
V počátcích zkoušek se ukázalo, že v poušti Arizona nebylo možné - oproti jiným oblastem - s
Cloudbustery vytvořit oblaky. V jiných oblastech mohly být mraky vytvořeny tím, že u bezoblačného nebe byla rovnoměrně rozdělená Orgonenergie přidělována stejně - přes vícero velmi krátkých víření energie v různých směrech. Tím si mohla rozdílně silná Orgonová pole vybudovat společný sklon, že silnější pole zeslabuje ta slabší a zbavuje jich energie a neustále u těch silnějších narůstá koncentrace. U dostačující vlhkosti vzduchu bude vlhkost od silnějšího
Orgonového pole přitahována, komprimuje se do mraku a při dalším zhutnění začne pršet. V poušti Arizona se nejdříve nevyskytovaly potřebné účinky. V začátcích zkoušek se nepodařilo s Cloudbustery DOR v atmosféře uvolnit. Reich se domníval, že by to mohlo souviset s nedostatkem vzdušné vlhkosti v blízkém prostředí. Jeho domněnka byla, že velmi prostranné energetické ztuhnutí atmosféry na západě pouště Arizony by mohlo blokovat jinak obvyklou čerstvou, pulsující Orgonenergii od Západu a také proudy vlhkého vzduchu od oceánu.
Potřebné průzkumy v z dalších prostředích potvrdily dohad, že v západní poušti bylo více než sto kilometrů ztuhlé atmosféry. Tým nejdříve vybudoval více Cloudbusterů na různých místech ve větších vzdálenostech mezi sebou na rozpuštění tohoto prostorného energetického brnění Atmosféry. Následek byl interpretován Reichem, že čerstvá Orgonenergie a s ní vlhkost vzduchu od Tichého oceánu sem do území pouště Arizony může proudit. Během více týdnů se konečně krajina a rozpuštěná atmosféra (DOR) zřetelně změnila. Později tým přikročil opět ke zkoušce tvorby mraků a deště - tentokrát s úspěchem.
Dříve rozvíjené metody byli ještě o mimořádný
účinný způsob doplněny, poprvé u pokusů s počasím v poušti Arizona systematicky nasazeny. Reich nazval tento nový způsob ORURMetoda. S jejím použitím bylo dle zpráv Reicha (a dle různých zpráv očitých svědků) možné DOR-atmosféru proměnit během několika sekund do
čisté atmosféry se zářivým modrým nebem a brilantnímy barvami krajiny.V souvislosti s těmito upotřebenými metodami nakonec došlo k dlouhým a vytrvalým dešťům a k prvním růstům primitivní vegetace.
Bio-energeticky oslabený systém (oslabená Vitalita) nemocných stromů lze s Bio-energetickými účinnými metodami znovu vybudovat. Metody Bio-energetického nabíjení stromů s koncentrovanou Orgonenergií, a sice s pomocí speciální varianty Reichových Orgon-akumulátorů. Další možností je půdu kolem stromů s orgonenergeticky nabitou vodou napájet a tímto způsobem se bude nejen strom sám, ale i jeho Bio-energetické prostředí posilovat. (nabíjení vody koncentrovanou Orgonenergie lze provádět pomocí Orgon-akumulátorů) Podobné orgonenergetické nabíjení lze provádět při léčbě lidí a zvířat.
Dodatek 1:
Pozorování krajiny z orgonomického pohledu mezi Mohanem a Arizonou Říjen 1954
Výňatky od Wilhelma Reicha: (Contact with Space)
Sledování DOR v atmosféry a jejích účinků na živé organismy, Vegetaci a lidi, vyžádalo naši plnou pozornost během celé cesty.V rámci všeobecného DOR-působení, kterým byla země
pokryta, byly lepší a horší zóny, a některá izolovaná území byla během našeho průjezdu skutečně očištěna od DOR, ale jednoduchý DOR všude nalezen. Zkáza stromů byla na celém východě všeobecně rozšířena. Průřezy rozříznutých kmenů ukázaly se naprosto suché, křehké a neměly mízu. Komentář v mém zápisníku byl:zkáza lesů v Mohanu hurikánem, ale pak jsme zjistili, že vlastní zkázu nezpůsobil hurikán (hurikán Edna), ale oslabení kmenů.
Když jsme se přibližovali k východní straně Blue Ridge Mountains, zpozorovali jsme,
že pole na stranách zeleného kopce byla jako pole dole v údolí. Z horského pásma u' panorámatu Drive' jsme poprvé viděli pouště, v souladu s orgonomickou teorií
vytváření pouští. Horské pásmo bylo čerstvé jako dole v údolích. Na
Horský pásmech vypadala vegetace a stromy zářivě, zdravěji a zeleněji jako dole v údolí u Blue Ridge, podobně jako u zalesněného vrcholu hory v pouštích. Pod horským pásmem však mohl vidět člověk všude DOR-vrstvy, obzor byl jako strop pokrytý, s ostrým horním omezením; mezi tím byly detaily pohledu na dálku skryty jako zakalené závojem. Vrcholy vzdálených horských pásem vyčnívaly z DOR-pásu ven jak ostrovy z oceánu. Nyní se objasnilo, proč lesy ve vysokých polohách (Sierras)přežily, včetně nízké vegetace, ale vegetace nízko položená pod DOR-poklopem byla odumřelá a jen poušť v údolích zůstala.
Po cestě přes horská pásma a úžiny (ridge road) přes vrcholky a průsmyky, nás to občas zavedlo pod DOR-vrstvy: Jako jedno náhlé stisknutí v hlavě nebo na čele a kyselá příchuť v ústech mohl člověk pozorovat. Také že stromy - během cesty nad DOR-vrstvami zářily a vzpřímeně stály - pod DORem byly povolené a dolů visely, vypadaly tmavě a byly vyschlé. Proměna následovala mnohdy během několika málo stop. Pod DOR-stropem jsme si ukazovali také na skály které byly víc rozpadlé než nad ním. Když jsme nakonec sjeli dolů do Shenandoah Valley, objevilo se na nás něco jako načernalý příkrov nad zeminou, zdola
jako štiplavý suchý žár, který jako šedivý zákal za námi mizel. (nejvýraznější byl večer a ráno,
během poledne se pod sluncem roztáhnul). Blížili jsme se ke skutečné poušti. Zde v Tennessee bylo všechno černé: obilné stébla jak postižené požárem, černé telegrafní sloupy, černý štěrčík u krajnice, černé pařezy, půda byla k špinavě šedá. Černý humus byl vyschlý, v prach proměněn. Lidé ukázali se depresívní, lhostejní, tiší a pomalých pohybů jako následek DOR.
Mraky přes Knoxville, Tennessee, byli šedivé, kalné a vysušené. K našemu překvapení bylo značné DOR-volné pásmo západně od Oakridge, kde jsme poprvé viděli lesklejší,
barvy-skvostné podzimní listí. Červené strmé stráně z hlíny se zelenou vegetací jako kontrast zářil typicky pro zdravější území. Uvnitř této vzhledově lepší krajiny se ukázaly nyní jednotlivé skvrny pouště: Kde celá krajina z lesíků se strašidelnými kostrami byla a ze žluté, tvrdé, rozdrobené jílovité zeminy, pole a plantáže jen chřadla, černá spálená sklizeň…
Naše cesta přes pahorkatinu Tennessee opakovaně ukázala, že rozmístění DOR-místa jsou v souvislosti s topografií, a sice vzhledem k západně východnímu směru proudění Orgonenergie: Neboť pokaždé se zdála západní strana pahorků předně lehce svěží, za druhé s modrým jemným krupicovitým závojem, a za třetí byla vegetace zelená a živá jako na východní straně horského pásu.
Dodatek II:
ORUR-způsob orgonenergetického řízení počasí.
Wilhelm Reich vyvinul ORUR-metodu zakládající se na kombinaci působení Cloudbusterů a určitého působení ORANUR Experimentu, již popsaného výše.
Zvláštní roli v této souvislosti hrálo vcelku 3 mg Radia, přičemž v dávkování 1 mg – vyvolalo vysoce koncentrovanou Orgonenergii a bylo to popsáno jako ORANUR efekt.
Pod vlivem ORANUR Experimentů, se kvalita záření Ra v průběhu následujících 3 let silně změnila. Bezprostředně po ORANUR pokusu bylo používané Ra uzamčeno v hustém olověném obalu asi 25 km od laboratoře v neobydleném území v půdě ukryto. Reich chtěl tento materiál před expedicí do Arizona ještě jednou na možné změny použít, tak to opět vykopal.
Jen náhodou přinesl olověnou nádržku s rádiem do bezprostřední blízkosti
Cloudbusterů, takže se nádoba dotkla jedné z kovových hadic.Ve stejném okamžiku došlo ihned k vyjasnění atmosféry a odpovídajícím změněným vzhledům skal a vegetací. Poblíž černého kopce se náhle ukázalo modré jasné nebe a západní vítr.
Osoby v prostředí se cítily neočekávaně blaze a mohly snadněji a hluboce dýchat, dříve se pod vlivem DOR atmosféry cítili utiskováni. Přesnější průzkumy nádržky na Ra ukázaly, že v
ORANUR pokusu s koncentrovanou Orgonenergií ztratila radioaktivní látka hodně z jejího původního radioaktivního záření, výrazně víc než měl původně 1 mg. Podivuhodné bylo, že s
Geiger-Müllerovým měřidlem byla naměřena stoupající rychlost radiace v případě kdy byla olověná nádržka s Ra dána do orgonového pole, naproti tomu když bylo Ra dáno mimo nádržku
okamžitě vyzařované hodnoty klesly jak u Ra tak u nádržky. Tímto pozorováním přišel Reich
na nápad, že celková výměna záření Ra od orgonu může být neobyčejně silná v kvalitě a intenzitě pokud se bude zářič (Ra) dotýkat kovu. Zarážející účinky Cloudbusterů v momentu,
když se dotklo kovových součástí orgonem vyzářené Radium v nádržce, poukálo rovněž na
takovýto akční vztah . Podobné zkušenosti opakoval s kombinací Cloudbusterů a Ra (ORUR způsob) v příslušných zkouškách počasí v Arizoně.
ORUR-způsob přinesl o hodně silnější účinky v uvolnění barometrického ztuhnutí než do té doby použitý způsob. K tomu píše Reich: Toto byl mocný krok vpřed. Až do té doby bylo vyjasnění atmosféry pomalé, teď upotřebením ORUR-způsobu bylo nebe jasné za dobu několika sekund a bylo modré od zenitu a dalšího okolí až k obzoru. Název ORUR byl později zvolen u této operace k odlišení od ORANURu. U předchozího způsobu vedl zpočátku jaderný materiál k podráždění koncentrované barometrické Orgonové energie a způsobil, že tato energie byla zběsile vyvrhována resp. se na DOR přeměnila (u pokusů s akumulátory). Naproti tomu byl teď nukleární materiál skrz ORANUR-efekt neškodný a byl ve své radioaktivitě oslaben - změněn ve směru kvality Orgonenergie, která je opačná k ORANUR Efektu: ORUR byl energeticky slabý, když nebyl blízko olova nebo kovu jakéhokoliv jiného druhu. Jakmile však bylo Ra vloženo do olověné nádržky, vylezla rychlost počítání ( v orgonovém poli Geiger-Müllerovým měřidlem)
ihned až do vzdálenosti tucet stop na 40.000 nebo dokonce i na 100.000 CPM, měřeno se SU-5 Surveymetrem.To byly skutečné novinky: atmosféra mohla být přímo s ORUR-metodou nabitá – orurizována.
ORANUR-materiál bez nádržky nezjistil žádné - nebo jen zanedbatelné - odezvy Geiger-Müllerova počítadla.Také olovo-pevný obal neměl žádnou odezvu. Ale v momentu, kdy oba byli vzdáleni 2 - 3 stopy od sebe, stoupal Geiger (SU 5) náhle na 40.000 -100.000 CPM.To se zdálo právě tak podivuhodné jako nepochopitelné. Bylo to neznámé a jaksi hrozivé.
Několik dnů pozorování odhalilo skutečnost, že ORUR metoda je extrémní mocný přístroj.
Když se jen několik sekund používá, 2 - 5 sekund, vyčistí nebe od DOR. DOR hluboký a
tmavý přes krajinu visející, především v údolích, jevící se od obzoru k obzoru najednou se do modrošedého změní.Když byl přístroj příliš dlouho použit, podle počasí mezi 20 a 60 sekundami,
začaly se ihned vytvářet mraky a deště pršící ještě několik hodin potom. Také šedé beztvaré mraky, jejichž voda se nemůže vylít, ihned po upotřebení ORUR metody vytvořily jednu přeháňku.
Text byl v opakujících se informacích krácen…
Wivo – D.Fr.