86 400 Kč denně. Co s nimi uděláte?

[sophia]

Představte si, že vám banka otevře účet s 86 400 Kč. Ty peníze jsou vaše. Není nutné je nikomu vracet. Pro jejich čerpání platí pouze dvě pravidla:

Zaprvé: Večer všechno to, co za den neutratíte, zmizí. Nemůžete podvádět, např. převést peníze na jiný účet. Můžete jen utrácet... Každé ráno vám banka otevře nový účet, opět se stejnou částkou - 86 400 Kč.

Zadruhé: Banka může tuto „hru" bez předchozího varování přerušit. V určitém okamžiku vám může říct, že hra je u konce, že ruší váš účet, a že další už otevřít nemůže.

Co byste udělali? Utratili všechny peníze pro své potěšení? Dali byste spoustu darů osobám, které máte rádi, abyste jim udělali radost? Našli byste způsob jak utratit každou korunu? Nebo něco jiného?

Všichni jsme klienty téhle zajímavé banky. Tou bankou je totiž život. Účty neotevírá v korunách nebo eurech, ale v sekundách, které máme k dispozici, abychom je utratili vždy podle svého gusta. Každý den o půlnoci se na našem účtu objeví vždy nových 86 400 vteřin života a je jenom na nás, jak je utratíme. Čím víc se blížíme půlnoci dalšího dne, tím víc peníze ubývají, až se z dneška stane včerejšek a celá suma je pryč. Je nutné věřit, že banka o půlnoci otevře další účet.

Jedno pravidlo je totiž neměnné. Banka může kdykoli rozhodnout, že už další účet neotevře. Podle statistiků má průměrný český muž naději na 26 645 a průměrná česká žena na 28 470 účtů. Pak už banka nekompromisně odmítá jakékoli další machinace s penězi. Ovšem, pokud si vzpomínáte na statistiku, víte, že průměry jsou zavádějící. Těch účtů může být i o trochu víc, nebo také mnohem míň.

Co tedy s tou informací? Utrácet? Neřešit? Řešit? Jak?

Možná je to jen další příběh, který se nám snaží připomenout naši smrtelnost a hlavně to, že jediné, co máme, je dnes. Včera i zítra jsou jen virtuální koncepty, které si umíme vytvořit díky genialitě lidského mozku, aneb, jak říká klasik: „Protože neumíme ocenit přítomnost a naplnit ji životem, toužíme tolik po lepší budoucnosti. Stejně tak tolik koketujeme s minulostí."

A tak se na naše sekundy, dny, měsíce zkusme možná podívat stejně, jako se díváme na peníze. Ta paralela je totiž dokonalá. Možná přestaneme tak nezřízeně rozhazovat vysedáváním na neplodných poradách, děláním něčeho, co nás nebaví, porovnáváním se s druhými, jejich pomlouváním či dalšími neplodnými aktivitami, kterých lidé na smrtelné posteli zpravidla litují. A to je ten zajímavý rys lidské osobnosti. Teprve když máme v peněžence vítr, začínáme šetřit nebo přemýšlet, kde peníze získat. S penězi je to snadné. Se sekundami je to mnohem, mnohem obtížnější.

P.S.: Mimochodem, jestli jste si ještě nezjišťovali, kolik účtů (tj. kolik peněz máte k dispozici), zde je možnost - Kolik máte času?. Za dobu existence toho testu si ho dalo bezmála úctyhodných dvě stě tisíc lidí.



Zdroj: PeopleComm

[Richelieu]

Je uzasny kdyz nekdo prijde s neotrelim pohledem na svet. Z tolika lidma clovek mluvi a temer zadny hodnotny vysledek.
Prikladal jsem to pokladanim spatnych otazek ale neni to tak, je to dlouhe hledani a naslouchani, proste to neprichazi kazdy den. Ale tohle je dobry.
Super.