Orgon - základní pojmy
Orgon - základní pojmy
Orgon
Dr. Wilhelm Reich (1897 - 1957) byl rakouský psychiatr a psycholog. Znovuobjevil formu volné všude přítomné vesmírné energie, kterou nazval "ORGON" a tvrdil, že tato energie, je zastoupena ve všech živých organismech a v celém vesmíru. Dospěl k přesvědčení, že ORGON má kosmický původ a nevzniká v těle, ale člověk je pouze jeho přijímačem. Na principu orgonu později sestrojil i přístroj, jímž dokázal rozhánět mraky na obloze či přivolat déšť. Orgon je také znám pod jinými názvy jako životní energie Qi, Chi, prana, Ki, éter, huna, ódická energie atd.
Orgonit
neboli orgonový transformátor, je zařízení pracující s orgonovou energií. Nepřetržitě do sebe "natahuje" z okolí negativní energii "DOR" a mění ji (transformuje) na energii pozitivní "POR". Nezaměňovat s orgonovým akumulátorem, který do sebe orgon jen "tahá" (nasává), jedno jestli negativní nebo pozitivní, ten hromadí, netransformuje a nepředává.
Základní orgonit se vyrábí ze třech složek - organické, anorganické a přidaného kamene (každý typ kamene působí malinko jinak, ne všechny se vzájemně snesou). Organická složka zde představuje typicky pryskyřici (funguje i smůla ze stromů nebo sádra...), která se vyrábí z ropy a obsahuje krystalickou mřížku. Její funkce je, že do sebe natahuje orgon. Druhá složka je anorganická, složená typicky z kovových (železo, hliník, meď, mosaz, bronz atd. NE nerez nebo olovo!) třísek, špon (ne kroucených), pilin, hoblin, prášku. Její funkce spočívá v tom, že tvoří překážku pro orgon a ten se od částic (kousků) chaoticky odráží, čistí, zrychluje. Je důležitá správná velikost (matice) těchto částic. Poměr organické a anorganické složky by měl být 50/50. Kámen, který se přidává do orgonitu má účel zesilovat a formovat energii a je programovatelný. Při zatvrdnutí pryskyřice, které by mělo být rychlé, působí na kámen značný tlak, který způsobuje tzv. Piezoelektrický jev (schopnost krystalu generovat elektrické napětí při jeho deformování) - kámen funguje jako "zdroj".
DOR
(Deadly Orgone Radiation) - termín, který Dr.Wilhelm Reich zavedl pro smrtící (mrtvé) orgonové záření, negativní orgon. viz. http://www.orgo.cz/./viewtopic.php?f=17&t=79
POR
(Positive Orgone Energy) - pozitivní orgonová energie, nutná pro všechen duchovní a fyzický život ve vesmíru.
Gifting
obdarovávání, dávání dárků - radostná činnost, kterou provozují tisíce nadšenců po celém světě viz. http://www.orgo.cz/./viewtopic.php?f=23&t=71, za účelem vracení rovnováhy zejména přírodě. Jinými slovy rušení zdrojů DOR.
Výsledky giftingu jsou po každé jedné této činnosti jednoznačné a nezpochybnitelné. Samozřejmě svoji roli hraje poměr množství orgonitu ke zdroji DOR.
Re: Základní pojmy
Pužil jsem tvůj text o orgonite, do jednoho svého videa. Mě se toshrnutí o čemt vlastně je zdá dobre, ale jeden kámoš mi napsal toto.
to video s tim orgonitem je šílený, spíš ty keci k tomu
jestli to nějak funguje, tak ne takhle , každopádně, jestli chceš popisovat chování orgonu, nějakýho záření nebo co to je, tak musíš říct co to je a ne ORGON , jestli chceš odrážet nějaký záření tak spíš tim olovem, ostatní látky ho spíš absorbujou, podle druhu záření, a to s tim piezoel. jevem je taky takoví scestný co se týče týhle věci
třeba z hliníku se dělaj antény protože absorbuje záření a je schopnej ho vést
zmíněné video zde
to video s tim orgonitem je šílený, spíš ty keci k tomu
jestli to nějak funguje, tak ne takhle , každopádně, jestli chceš popisovat chování orgonu, nějakýho záření nebo co to je, tak musíš říct co to je a ne ORGON , jestli chceš odrážet nějaký záření tak spíš tim olovem, ostatní látky ho spíš absorbujou, podle druhu záření, a to s tim piezoel. jevem je taky takoví scestný co se týče týhle věci
třeba z hliníku se dělaj antény protože absorbuje záření a je schopnej ho vést
zmíněné video zde
Jestli orgon není, není třeba ho popírat.
S pravdou se musí ven a to nejlépe hned. Je třeba třeba rychle a nekompromisně pochopit, že pravda a konec nevědomosti je jediné východisko jak "zlepšit" Svět.
www.myslichvost.info / www.nwoo.org
S pravdou se musí ven a to nejlépe hned. Je třeba třeba rychle a nekompromisně pochopit, že pravda a konec nevědomosti je jediné východisko jak "zlepšit" Svět.
www.myslichvost.info / www.nwoo.org
Re: Základní pojmy
no a v čem je problém? ta definice tady nahoře je souhrn všeho co se o tom ví - celosvětově. Rozhodně to není "scestný", takhle to popisuje i sám Reich v jeho knihách... Pokud kámoš do toho dělá taky pár let tak ať napíše lepší definici
Re: Základní pojmy
ještě mi dodal toto.bionflow píše:no a v čem je problém? ta definice tady nahoře je souhrn všeho co se o tom ví - celosvětově. Rozhodně to není "scestný", takhle to popisuje i sám Reich v jeho knihách... Pokud kámoš do toho dělá taky pár let tak ať napíše lepší definici
já bych nejdřív zjistil co je to ten orgon.....dneska už maj vypozorovaný (už asi 20 let) že i ve vakuu je nepřeberný množství částic, maj podchycený veškerý pozemský i vesmírný záření přicházejsí ze vzdálenejch galaxií a vědi skoto o všech částicích z kterejch se zkládá enegrie, hmota, vesmír atd......teď hledaj nějakou černou hmotu, nebo anti hmotu, nebo jak tomu říkaj, aby pochopili jak celej vesmír funguje, ale už toho maj moc, takže ten kdo začal první mluvit o orgonu by měl umět říct že je to třeba částicové záření hadronovích částic o vlnové délce 120 nm a frekvenci 389 Hz
někdo to kurva musí vědět??
zkus napsat do usa
tam to asi vzniklo, ne??
ja na toto.: jestli kecam opravte me
no zni to pějně co tu píšeš...a le spíš je to jako kdyby si chtěl zhercovat myslenku
orgon je síla, energie...země..asi i vesmírná.
ráka se ji ruzně, každej system (naboženskej atd) pro to má jinej nazev
prána, čchi, ....
sám rikas na co to měřit, dulezitejsí je citit
[tohle vědecky vysvětlení nikomu moc nepomuze,,,ale bylo by to zajimavy zjistit, urcite se po tom kouknu,, ten objevitel orgonu..w.reich byl vědec myslim a vydal par knih, tak se to třeba zjisti tam
ale to už by se spíš hodilo jinam..do téma tu jak to změřit
Jestli orgon není, není třeba ho popírat.
S pravdou se musí ven a to nejlépe hned. Je třeba třeba rychle a nekompromisně pochopit, že pravda a konec nevědomosti je jediné východisko jak "zlepšit" Svět.
www.myslichvost.info / www.nwoo.org
S pravdou se musí ven a to nejlépe hned. Je třeba třeba rychle a nekompromisně pochopit, že pravda a konec nevědomosti je jediné východisko jak "zlepšit" Svět.
www.myslichvost.info / www.nwoo.org
Re: Základní pojmy
Jasně zpochybnit se dá vše... S touto energií (jedno jak ji říkají) dělal i Nikola Tesla. Jsou věci na světě objevené, nebo znovuobjevené, o kterých není absolutně zájem někde mluvit nebo publikovat i když si myslím, že je "oni" mají zmapované, změřené a probádané hodně podrobně...
- truthseeker
- Příspěvky: 280
- Registrován: 24 kvě 2009 23:15
Re: Základní pojmy
Komodor: Kamarád je evidentně pseudovšeználek.
http://www.naturalmagic.cz/
Although you have to do something to see that, actually you have nothing to do to be that.
Although you have to do something to see that, actually you have nothing to do to be that.
Re: Základní pojmy
Je to vlastně dotaz. S orgonitem jsem se setkal, vyrobil několik kousků a po měření, vždycky tam nějaká energie byla. Ale použil jsem i nerezové piliny. Takže, proč není nerez vhodný. Dále. Jeden můj známý "výzkumník" na poli energií vyrábí tzv. šungitové goliáše. Fungují perfektně proti bolestem různých částí těla. Jak je vyrábí je jeho tajemství, ale jsou to vlastně dva dřevěné kotoučky o průměru asi 7 cm slepené k sobě. Uvnitř je šungit. Měření ukázalo ještě větší energii než mé vyrobené orgonity, kde jsem použil několik krystalů a spirál. Má někdo zkušenost ze šungitem?
Re: Základní pojmy
Nerezove orgonity definitivne funguji. Jak jsem psal na jinem miste, litaly kvuli nim helikoptery...
Re: Základní pojmy
šungit je celkem zajímavá věcička. šungitová koule je sama o sobě energ. aktivní, a to tak že dost silně uzemňuje. šungitová drť v orgonitu se projeví podobně, tj. přidá vlastnost uzemnění / stimulace 1. čakry (osobní orgonit). Do CB sem taky trochu přidal, a funguje to perfektně, takže to asi nebude kontraproduktivní
- Galliano
- Příspěvky: 392
- Registrován: 01 zář 2009 20:57
- Bydliště: Nora blízko solar plexu
- Kontaktovat uživatele:
Re: Základní pojmy
Sorry přátelé, ale "šungit" mě rozesmál, nevím, co to je, nevím jak to funguje ale ten název zabíjí!!!
Jinak nad tím škarohlídem bych se nerozčiloval. Berte to tak, že někdo je připraven na nové informace a někdo ne. Pokud má názor výše uvedený, tak s ním prostě nepočítej na giftování. Je to jeho volba a jeho cesta zřejmě vede jinudy než tvoje. Nepřesvědčuj, nepřemlouvej je to ztráta energie, kterou určitě dokážeš využít jinak a líp.
Já informace podávám na požádání. Nezačínám konverzaci "hej tyvoe, víš, co je to orgon, to je solidní nářez!" Když se mě někdo zeptá, co to mám na PC, tak mu to rád vysvětlím.
Jinak nad tím škarohlídem bych se nerozčiloval. Berte to tak, že někdo je připraven na nové informace a někdo ne. Pokud má názor výše uvedený, tak s ním prostě nepočítej na giftování. Je to jeho volba a jeho cesta zřejmě vede jinudy než tvoje. Nepřesvědčuj, nepřemlouvej je to ztráta energie, kterou určitě dokážeš využít jinak a líp.
Já informace podávám na požádání. Nezačínám konverzaci "hej tyvoe, víš, co je to orgon, to je solidní nářez!" Když se mě někdo zeptá, co to mám na PC, tak mu to rád vysvětlím.
Musíme věřit v dobré věci, které neexistují. Jak jinak by se mohly stát skutečností?
probuzeni.blogspot.com
probuzeni.blogspot.com
Re: Základní pojmy
Šungit je 2 miliardy let starý minerál, jehož jediné naleziště se nachází v Karélii, v severozápadním Rusku. Šungit obsahuje křemík a uhlík ve velmi neobvyklé formě tzv. fullerenů a má zcela mimořádné účinky, díky kterému se stává stále oblíbenější pomůckou léčitelů.
http://www.chytrazena.cz/zdravi/nemoci/ ... -1829.html
http://www.chytrazena.cz/zdravi/nemoci/ ... -1829.html
Re: Základní pojmy
Já mám ze shungitu (šungitu) malou pyramidu 4x4 cm asi rok. Nejdříve jsem ji měla na polici, a často jsem měla tendenci ji osahávat. Fascinovala mě a velmi přitahovala. Nějaká hloubka věků v ní. Pak jsem si řekla, že ji zkusím dát do vody pro kytky (to jsme ještě neznali orgonity). Zalévání se květinám velmi líbilo a prospívaly. A jakoby mi i potichu děkovaly. Pak si ji Orwa půjčil na pokusy. Musím říct, že první dny jsem byla nesvá, že je v dílně a ne doma. V dílně jsem se šla na ni vždy podívat. Květiny jakoby smutnily. Pak jsem dostala malinký orgonit, jež jsem věnovala květinám. Trochu je to uspokojilo, ale nic moc. Pak přibyly další orgonity, květiny už byly spokojenější. Ale, když mi vrátil Orwa shungitovou pyramidu, zase bylo vše k mé plné spokojenosti.
Shungitová pyramida :
http://bylinka.cz/shop/vyrobky-ze-sungitu.html
Podrobnější popis shungitu :
http://www.tml.cz/cms3/index.php?option ... Itemid=207
Shungitová pyramida :
http://bylinka.cz/shop/vyrobky-ze-sungitu.html
Podrobnější popis shungitu :
http://www.tml.cz/cms3/index.php?option ... Itemid=207
Re: Základní pojmy iont a ionizace
Jak to že se to nové téma ION z obsahu fora ztratilo bez mého zásahu???.
Správce servru manipuluje spříspěvky?
No to je cenzura? nebo chyba mého počítače?
Ion
Ionty (v jednotném čísle ion, nebo iont) jsou elektricky nabité částice atomární velikosti (atomy, molekuly, někdy také skupiny atomů či molekul).
Slovo pochází z řeckého „ión“ - poutník.
Značení
Ionty se označují chemickým označením částice, přičemž vpravo nahoře se uvede velikost elektrického náboje iontu (v násobcích elementárního náboje).
Např. K+, Na+, Mg2+, Ca2+, K+, F-, HCO3-, NO2- apod.
Rozdělení iontů
Rozlišujeme je na:
• Kationty - jsou kladně nabité ionty, obvykle atomy, které odevzdaly elektron(y), tzn. kationt má v elektronovém obalu méně elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putují směrem ke katodě. Většinou vznikají z elektropozitivních prvků, například sodíku, vápníku nebo železa.
• Anionty - jsou záporně nabité ionty, obvykle atomy, které přijaly elektron(y), tzn. aniont má v elektronovém obalu více elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putují směrem k anodě. Většinou vznikají z elektronegativních prvků, například z kyslíku, síry nebo chloru.
Vznik iontu
Proces vzniku iontu se nazývá ionizací. Obrácený proces, tzn. vytvoření neutrálního atomu z iontu, se označuje jako rekombinace.
Energie potřebná k odstranění jednoho z elektronů ve vnější podslupce atomu se označuje jako ionizační energie (popř. ionizační potenciál). Ionizační energie nám říká, jak pevně jsou vnější elektrony k atomu vázány.
Přidáním elektronu k atomu určitého prvku dojde k uvolnění jisté energie, která se označuje jako elektronová afinita.
Ionty vznikají
• při rozpouštění (např. solí ve vodě), kdy se část molekul rozpouštěné látky rozštěpí na dva (nebo více iontů). Takové roztoky jsou elektricky vodivé.
• při ionizaci plynu, kdy rychle letící částice nárazem rozštěpí molekulu na ionty. Ionizovaný plyn se pak stává vodivým.
Využití
Vlastnosti iontů se využívají při různých procesech, např.:
• galvanické pokovování
• akumulátory
• věrné otisky při výrobě gramofonových desek
• Wilsonova mlžná komora pro sledování dráhy částic radioaktivního záření
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Ion
Iontový krystal
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iontové krystaly tvoří sloučeniny elektropozitivních prvků (kovy) s elektronegativními prvky. Chemickou vazbu v iontových krystalech se označuje jako iontovou.
Atom elektropozitivního prvku (např. Na) se snadno zbavuje valenčního elektronu, zatímco atom elektronegativního prvku (např. Cl) snadno přijme další elektron. Vzniká tak dvojice iontů opačné polarity, které na sebe působí elektrostatickými přitažlivými silami. V krystalové mřížce takové látky (např. kuchyňská sůl NaCl) jsou kladné a záporné ionty rozloženy střídavě.
iontová vazba
Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru.Iontová vazba je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67. Potom dochází k tomu, že jeden atom k sobě přitáhne od druhého atomu elektron příp. více elektronů, který potřebuje k dosažení stabilní elektronové konfigurace a stane se záporným iontem; druhý atom se po jeho/jejich ztrátě stane kladným iontem.
Následně jsou atomy k sobě vázány především díky elektrostatické přitažlivé síle, jenž působí mezi částicemi s opačným nábojem. Kromě toho má iontová vazba úzký vztah k polarizované kovalentní vazbě a to jako její extrémní případ, který je kvalitativně odlišný od normální varianty této vazby. Typickou vlastností sloučenin s iontovou vazbou je jejich dobrá rozpustnost ve vodě. Rozpouštění těchto sloučenin ve vodě probíhá jejich disociací (rozpadem) na ionty z nichž jsou složeny. Příklady vzniku iontové vazby:
Li + F → Li+F−
3Na + N → Na+3N3−
Ionizační potenciál
Ionizační potenciál nebo ionizační energie atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu. Obecněji, n-tá ionizační energie je energie potřebná k odtržení n-tého elektronu po odtržení n-1 elektronů. Tato veličina vyjadřuje snahu atomu nebo iontu udržet si elektron, tzn. „sílu“ jakou je elektron vázán v elektronovém obalu. Větší ionizační energie znamená obtížnější odtržení elektronu z atomu.
Hodnoty a trendy
Obecně, hodnota ionizačního potenciálu klesá ve skupině periodické tabulky a vzrůstá zleva do prava v rámci jedné periody. Nárust ionizačních energií je značný u sousedicích prvků. Ještě výraznější je v případě, kdy dojde k zaplnění atomového orbitalu. To je způsobeno tím, že po odstranění všech elektronů z orbitalu musíme další elektrony brát z orbitalu, který je blíž k jádru. Na elektrony blízko jádra působí větší elektrostatická síla, proto je jejich odtržení energeticky náročnější.
Ionizační energie v kJ/mol
Prvek První Druhý Třetí Čtvrtý Pátý Šestý Sedmý
Na
496 4,560
Mg
738 1,450 7,730
Al
577 1,816 2,881 11,600
Si
786 1,577 3,228 4,354 16,100
P
1,060 1,890 2,905 4,950 6,270 21,200
S
999.6 2,260 3,375 4,565 6,950 8,490 27,107
Cl
1,256 2,295 3,850 5,160 6,560 9,360 11,000
Ar
1,520 2,665 3,945 5,770 7,230 8,780 12,000
Hodnotu ionizačního potenciálu lze použít i k určení počtu elektronů ve valenční slupce. Např., pokud odtržení jednoho elektronu vyžaduje 1500 kJ/mol, druhý elektron vyžaduje 6000 kJ/mol a třetí 5000 kJ/mol, můžeme usoudit, že atom obsahuje ve valenční slupce jeden elektron, tzn. jedná se o alkalický kov. První elektron jde odtrhnout velmi snadno, protože vzniklý ion získá konfiguraci příslušného vzácného plynu. Odtržení druhého elektronu je již energeticky velmi náročné, protože vzniklá elektronová konfigurace je energeticky méně výhodná.
Literatura
• Klikorka J., Hájek B., Votinský J., Obecná a anorganická chemie, 2. vydání, Praha 1989
Elektronová afinita
Elektronová afinita (někdy též elektroafinita) je energetická bilance děje, při kterém vzniká z prvku v základním stavu anion. Je to tedy energie, která se uvolní (nebo kterou musíme dodat) při přidání jednoho elektronu k atomu.
Dělení podle velikosti afinity
Podle elektronové afinity lze prvky rozdělit na:
• Elektropozitivní prvky – jsou to prvky, které mají malou afinitu k elektronům, tzn. mají schopnost odštěpovat valenční elektrony a vytvářet kationty.
• Elektronegativní prvky – jsou to prvky, které mají velkou afinitu k elektronům, tzn. mají schopnost poutat elektrony a vytvářet anionty .
• Podle elektronové afinity lze prvky v periodické soustavě dělit na kovy a nekovy.
Vlastnosti
Elektronové afinity klesají v každé skupině periodické tabulky s rostoucím atomovým číslem a rostou v každé periodě s růstem atomového čísla.
Elektrony jsou snadněji vázány takovými atomy, jejichž elektronová valenční vrstva je zaplněna podobně jako valenční vrstva vzácného plynu.
Prvky s velkou elektronovou afinitou (např. F, Cl, Br, I) snadno tvoří anionty.
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony. Zavedl ji Linus Pauling
Vyšší hodnoty elektronegativity mají ty prvky, které vznikem aniontu dosáhnou elektronové konfigurace následujícího vzácného plynu. Takové prvky se označují jako elektronegativní prvky.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Správce servru manipuluje spříspěvky?
No to je cenzura? nebo chyba mého počítače?
Ion
Ionty (v jednotném čísle ion, nebo iont) jsou elektricky nabité částice atomární velikosti (atomy, molekuly, někdy také skupiny atomů či molekul).
Slovo pochází z řeckého „ión“ - poutník.
Značení
Ionty se označují chemickým označením částice, přičemž vpravo nahoře se uvede velikost elektrického náboje iontu (v násobcích elementárního náboje).
Např. K+, Na+, Mg2+, Ca2+, K+, F-, HCO3-, NO2- apod.
Rozdělení iontů
Rozlišujeme je na:
• Kationty - jsou kladně nabité ionty, obvykle atomy, které odevzdaly elektron(y), tzn. kationt má v elektronovém obalu méně elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putují směrem ke katodě. Většinou vznikají z elektropozitivních prvků, například sodíku, vápníku nebo železa.
• Anionty - jsou záporně nabité ionty, obvykle atomy, které přijaly elektron(y), tzn. aniont má v elektronovém obalu více elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putují směrem k anodě. Většinou vznikají z elektronegativních prvků, například z kyslíku, síry nebo chloru.
Vznik iontu
Proces vzniku iontu se nazývá ionizací. Obrácený proces, tzn. vytvoření neutrálního atomu z iontu, se označuje jako rekombinace.
Energie potřebná k odstranění jednoho z elektronů ve vnější podslupce atomu se označuje jako ionizační energie (popř. ionizační potenciál). Ionizační energie nám říká, jak pevně jsou vnější elektrony k atomu vázány.
Přidáním elektronu k atomu určitého prvku dojde k uvolnění jisté energie, která se označuje jako elektronová afinita.
Ionty vznikají
• při rozpouštění (např. solí ve vodě), kdy se část molekul rozpouštěné látky rozštěpí na dva (nebo více iontů). Takové roztoky jsou elektricky vodivé.
• při ionizaci plynu, kdy rychle letící částice nárazem rozštěpí molekulu na ionty. Ionizovaný plyn se pak stává vodivým.
Využití
Vlastnosti iontů se využívají při různých procesech, např.:
• galvanické pokovování
• akumulátory
• věrné otisky při výrobě gramofonových desek
• Wilsonova mlžná komora pro sledování dráhy částic radioaktivního záření
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Ion
Iontový krystal
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iontové krystaly tvoří sloučeniny elektropozitivních prvků (kovy) s elektronegativními prvky. Chemickou vazbu v iontových krystalech se označuje jako iontovou.
Atom elektropozitivního prvku (např. Na) se snadno zbavuje valenčního elektronu, zatímco atom elektronegativního prvku (např. Cl) snadno přijme další elektron. Vzniká tak dvojice iontů opačné polarity, které na sebe působí elektrostatickými přitažlivými silami. V krystalové mřížce takové látky (např. kuchyňská sůl NaCl) jsou kladné a záporné ionty rozloženy střídavě.
iontová vazba
Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru.Iontová vazba je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67. Potom dochází k tomu, že jeden atom k sobě přitáhne od druhého atomu elektron příp. více elektronů, který potřebuje k dosažení stabilní elektronové konfigurace a stane se záporným iontem; druhý atom se po jeho/jejich ztrátě stane kladným iontem.
Následně jsou atomy k sobě vázány především díky elektrostatické přitažlivé síle, jenž působí mezi částicemi s opačným nábojem. Kromě toho má iontová vazba úzký vztah k polarizované kovalentní vazbě a to jako její extrémní případ, který je kvalitativně odlišný od normální varianty této vazby. Typickou vlastností sloučenin s iontovou vazbou je jejich dobrá rozpustnost ve vodě. Rozpouštění těchto sloučenin ve vodě probíhá jejich disociací (rozpadem) na ionty z nichž jsou složeny. Příklady vzniku iontové vazby:
Li + F → Li+F−
3Na + N → Na+3N3−
Ionizační potenciál
Ionizační potenciál nebo ionizační energie atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu. Obecněji, n-tá ionizační energie je energie potřebná k odtržení n-tého elektronu po odtržení n-1 elektronů. Tato veličina vyjadřuje snahu atomu nebo iontu udržet si elektron, tzn. „sílu“ jakou je elektron vázán v elektronovém obalu. Větší ionizační energie znamená obtížnější odtržení elektronu z atomu.
Hodnoty a trendy
Obecně, hodnota ionizačního potenciálu klesá ve skupině periodické tabulky a vzrůstá zleva do prava v rámci jedné periody. Nárust ionizačních energií je značný u sousedicích prvků. Ještě výraznější je v případě, kdy dojde k zaplnění atomového orbitalu. To je způsobeno tím, že po odstranění všech elektronů z orbitalu musíme další elektrony brát z orbitalu, který je blíž k jádru. Na elektrony blízko jádra působí větší elektrostatická síla, proto je jejich odtržení energeticky náročnější.
Ionizační energie v kJ/mol
Prvek První Druhý Třetí Čtvrtý Pátý Šestý Sedmý
Na
496 4,560
Mg
738 1,450 7,730
Al
577 1,816 2,881 11,600
Si
786 1,577 3,228 4,354 16,100
P
1,060 1,890 2,905 4,950 6,270 21,200
S
999.6 2,260 3,375 4,565 6,950 8,490 27,107
Cl
1,256 2,295 3,850 5,160 6,560 9,360 11,000
Ar
1,520 2,665 3,945 5,770 7,230 8,780 12,000
Hodnotu ionizačního potenciálu lze použít i k určení počtu elektronů ve valenční slupce. Např., pokud odtržení jednoho elektronu vyžaduje 1500 kJ/mol, druhý elektron vyžaduje 6000 kJ/mol a třetí 5000 kJ/mol, můžeme usoudit, že atom obsahuje ve valenční slupce jeden elektron, tzn. jedná se o alkalický kov. První elektron jde odtrhnout velmi snadno, protože vzniklý ion získá konfiguraci příslušného vzácného plynu. Odtržení druhého elektronu je již energeticky velmi náročné, protože vzniklá elektronová konfigurace je energeticky méně výhodná.
Literatura
• Klikorka J., Hájek B., Votinský J., Obecná a anorganická chemie, 2. vydání, Praha 1989
Elektronová afinita
Elektronová afinita (někdy též elektroafinita) je energetická bilance děje, při kterém vzniká z prvku v základním stavu anion. Je to tedy energie, která se uvolní (nebo kterou musíme dodat) při přidání jednoho elektronu k atomu.
Dělení podle velikosti afinity
Podle elektronové afinity lze prvky rozdělit na:
• Elektropozitivní prvky – jsou to prvky, které mají malou afinitu k elektronům, tzn. mají schopnost odštěpovat valenční elektrony a vytvářet kationty.
• Elektronegativní prvky – jsou to prvky, které mají velkou afinitu k elektronům, tzn. mají schopnost poutat elektrony a vytvářet anionty .
• Podle elektronové afinity lze prvky v periodické soustavě dělit na kovy a nekovy.
Vlastnosti
Elektronové afinity klesají v každé skupině periodické tabulky s rostoucím atomovým číslem a rostou v každé periodě s růstem atomového čísla.
Elektrony jsou snadněji vázány takovými atomy, jejichž elektronová valenční vrstva je zaplněna podobně jako valenční vrstva vzácného plynu.
Prvky s velkou elektronovou afinitou (např. F, Cl, Br, I) snadno tvoří anionty.
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony. Zavedl ji Linus Pauling
Vyšší hodnoty elektronegativity mají ty prvky, které vznikem aniontu dosáhnou elektronové konfigurace následujícího vzácného plynu. Takové prvky se označují jako elektronegativní prvky.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Re: Orgon - základní pojmy
Vyrobil jsem Orgonity z včelího vosku a mám v nich i nerez ale fungují. Nevím jak dobře,ale něco to dělá. Můžete mi někdo vysvětlit proč by tam neměla být nerez a olovo?? Taky jsem si všiml že mé Orgonity vyzařují ve směru hrotu křištálu uvnitř a zespodu nasávají. Mám to chápat jako že zespodu saje DOR a nahoru Vyzařuje POR????