Nikoliv prasečí chřipka! Morgellonová nákaza z chemtrailsů

Co bychom neměli přehlédnout...
Odpovědět
Uživatelský avatar
slurm
Příspěvky: 461
Registrován: 31 kvě 2009 04:39
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Nikoliv prasečí chřipka! Morgellonová nákaza z chemtrailsů

Příspěvek od slurm » 17 zář 2009 16:50

Nikoliv prasečí chřipka! Morgellonová nákaza z chemtrailsů se dostává na stránky německých časopisů: Lékařská hádanka – zamlčovaná epidemie (2. část, dokončení)

Markus Neuhaus



Morgellony

Lékařská hádanka – zamlčovaná epidemie (2. část)



Geneticky zmanipulované organismy, nanoroboti?

Dosud není ještě s potřebnou jistotou stanoveno, o jaký druh bioorganismů se u Morgellonů jedná, jak vznikly nebo kdo je jakožto geneticky zmanipulované tvory vyrobil a vypustil ven. Existují různé hypotézy. Avšak mnohé nasvědčuje tomu, že parazitující Morgellony byly geneticky sloučeny z nejrůznějších živočichů (řas, plísní, bakterií, mikroparazitů, korálů atd.) ve vojenských a komerčních laboratořích. Přitom byli asi ti nejstarší geneticky propojeni s dalšími živočichy. Například Cyanobakterie/řasy (Prvoci jakožto základní stavební kámen života na Zemi) s dalšími Prvoky/Protozoen, jako i s geny plísní, korálů a hmyzu.
Nápadné je, že dosud se nezdá, že by oficiální místa měla vážný zájem na zkoumání příčin, jejich výrobců, způsobů šíření, nebo vůbec nějaké účinné terapie této nemoci. S Morgellony se zachází podobně tajuplně jako s chemtrails, kterými jsou případně rozšiřovány. Skutečně se množí hlasy, které tvrdí, že původce Morgellonu se šíří chemtrailsy. Technicky je to docela možné, že se mohli původci Morgellonu do celého světa rozšířit v libovolném množství díky posádkovým nebo bezposádkovým letounům. Ale i to doposud neprokázané může být docela hořká realita.

Narůstají případy, kdy postižení zjišťují přítomnost jakoby plastikových „červů“, kteří se pohybují pod kůží. Tito „červi“ připomínají zkřížení živého tvora s nanotechnikou.


Průběh onemocnění Morgellony

Vnější příznaky po cca třech až dvanácti měsících od napadení: Jednoznačné rozpoznání napadení Morgellony je všeobecně velmi obtížné posoudit, neboť rozšíření Morgellonů probíhá většinou pod pokožkou. Při postižení se ani bezpodmínečně nemusí objevit zarudnutí nebo jiné kožní příznaky. Viditelné příznaky a to, které orgány jsou napadeny, závisí také na dalších faktorech, například na síle imunitního systému, odolnosti tělesné a duševní, spolupůsobení s dalšími mikroorganismy, uloženými jedovatými látkami apod.

Následující příznaky na kůži, vlasech a očích se mohou při napadení Morgellony ukázat již po třech až dvanácti měsících:

Zarudnutí a záněty kůže (Erythema), puchýřkovité vyrážky (ekzémy), bublinky (měchýřky) a uzlíky. Mohou se objevit všude na těle, včetně pokožky hlavy a vlasů. Viditelná zarudnutí kůže se nejčastěji vyskytují v blízkosti jednotlivých potních zón. Většinou se původce Morgellonu nachází ve vzdálenosti zhruba jeden centimetr od puchýřku. Puchýřky a aknózní vřídky se mohou projevit také později, když vylézají z kožních pórů vlákna, na kterých se udržují kolonie bakterií.

Obtížně se hojící, velmi palčivě bolestivé rány. Nejčastěji vznikají, když maličké organismy samy vylézají zpod kůže, nebo když člověk vlasovité vláknité výrůstky z kůže vytahuje, nebo si je kvůli nesnesitelnému svědění škrábe. Při odléčení se tvoří příškvarky, které jsou možná opět obsazeny Morgellony.

Tvorba vrásek.

Poruchy pigmentu, hyperpigmentace.

Obecně tenčí kůže, nepravidelná tloušťka kůže, napadené oblasti pokožky.

Jelikož Morgellony dávají přednost vlhkým oblastem kůže, bývají silněji postižena celá ústa (hrtan, jazyk, rty), nos a dutiny, ale také oči a uši.

Předčasné šedivění napadených vlasů (Morgellony požírají keratin, protein a vlasové kořínky).

Vypadávání vlasů (alopecie) na hlavě, obočí, řas, na pažích a nohách.

Záněty očí.

Celkově špatné vidění; zastřené (mlhavé) vnímání kvůli zákalu rohovky očí způsobeném bakteriálním a mykotickým biofilmem Morgellonů na sítnici, což vede k pomalému rozpadu rohovky a spojivky.

Zvýšená citlivost na světlo.

Příležitostně vnímání malých záblesků světla v očích.


Jelikož většina těchto poškození může být vyvolána také jinými mikroby, například prašivina, minimum lékařů tuší, že je zde ve hře nový, zřejmě genetickou manipulací vytvořený původce. Proti Morgellonové směsi z plísní, bakterií a mikroparazitů je většina známých léčiv jen velmi málo účinná.


Vnější symptomy po cca. šesti až dvanácti měsících od napadení: To, jak rychle dojde k vytvoření dalších příznaků záleží mimo jiné na celkovém stavu imunitního systému. Je-li imunitní systém oslabený, mohou se objevit:

Opouzdření mikrovlákny, vazivové uzliny.

Zánětlivý granulom. (chronický zánět, p.p.)

Celkové projevy na kůži jako kožní edém, svědění, papulózní exanthem (akutní kožní erupce, p.p.).

Zánět lymfatických uzlin (lymphadenitis).

Chronická dermatitida (zánět kůže).

Ztráta pigmentace pokožky (světlé skvrny) a perforace (dírky, otvory) na bílých, vypouklých skvrnách, které vznikají zalézáním a vylézáním mikroorganismů.

Ekzém způsobený plošným napadením - zhrubnutím a ztenčením – kůže.

Atrofie (ubývání tkáně).

Oslepnutí kvůli Morgellonovým larvám (nebo bakteriím v předních a zadních částech oka).

Tvrdnutí lymfatických uzlin kvůli zánětům.


Vnitřní příznaky nemoci: Svědění kůže, bolestivé rány a jiná kožní poškození jsou sice nápadná a nesmírně dotěrná, ale skutečně život ohrožující jsou vnitřní poškození a onemocnění, která mohou vyvolat původci Morgellonů v krvi, lymfě a buňkách všech možných orgánů, a které velmi ohrožují imunitní systém a funkci napadených orgánů.
Jsou-li jsou Morgellonová vlákna, vajíčka, larvy atd. vdechnuty nebo spolknuty, mohou se příznaky objevit v dýchacím ústrojí, trávicím traktu, v lymfě a krvi. Zpravidla se nejprve ukáží typické příznaky bakteriální infekce. Například:

Otékání lymfatických uzlin.

Zesílené obranné a vylučovací reakce těla, které se pokouší vyloučit tato cizí tělesa přes tlusté střevo, tenké střevo, plicní hlen, kůži atd. Právě na základě této obranné reakce imunitního systému jsou ve zvýšené míře na kůži pozorovatelná poranění, vzruchy a vylezlí parazité. Ti se chtějí zase uchytit na a pod kůží, a odstranění se brání pevným zatnutím (jakoby drápků p.p.), nebo rychlým ztuhnutím jejich rosolovité hmoty díky vytvoření ochrany na bázi chitinu (polysacharid), která se podobá pancíři.


Vnitřní následky po třech až šesti měsících od napadení: V průběhu prvního půlroku po napadení se mohou – podle stavu imunitního systému – projevit vnitřní příznaky:

Celková tělesná slabost a menší výkonnost.

Chronický únavový syndrom.

Kašel, více vykašlávání.

Dušnost.

Potíže s játry.

Zažívací potíže (průjem).

Urologické problémy (problémy s ledvinami).

Srdeční obtíže.

Oteklé nohy (lymfatické edémy).

Poruchy soustředění a zapomnětlivost.

Nevysvětlitelné bolesti zad.

Ztuhlý krk a končetiny.

Celkově zhoršená schopnost vidění (včetně zánětů očí).

Celkově horší zuby a rány na dásních (Parodontóza).

Vnější plísňové záněty (Candida, Dermatopyten atd.)

Neurologické příznaky a obecně problémy nervového systému.

Psychologické změny a sociální problémy.

Deprese, výbuchy vzteku a rezignace, až k myšlenkám na dobrovolnou smrt.

Vznikají kvůli velké psychické zátěži a také kvůli strachu z toho, že ostatní nakazí, popř. po nakažení následují problémy s životním partnerem, v rodině, v práci, s přáteli atd. Člověk se potom nachází také v jistém druhu stálého šokového stavu, má enormní potíže udržet si statečně svůj běžný, společenský život. Často jsou následkem společenský odstup a izolování. Je-li potom člověk ještě chybně diagnostikován s „parazitickým bludem“, problém se ještě zhorší.

Jelikož ale mohou být příznaky Morgellonu vyvolány také nejrůznějšími dalšími původci, kteří se často drží na Morgellonových vláknech a díky nim se dostávají do těla, je i pro zkušené lékaře těžké stanovit příslušnou diagnózu.


Průběh chronického onemocnění Morgellony po osmi až dvanácti měsících: V tomto období se mohou – podle stavu imunitního systému – objevit:

Mokvající ekzémy, narůstající poškození kůže způsobené bakteriálními požírači vlasů a kůže, ztluštění kůže a příškvarkovité ekzémy, povrch kůže připomíná těstovitou a neforemnou hmotu. Problémy s kůží značně zhoršuje škrábání. Často dodatečné silné napadení plísněmi.

Pozvolná plastifikace způsobená plastikovými vlákny, která se jako pavoučí síť rozšiřují a spojují pod pokožkou (polymerové mikrotrubičky)

Celulitida.

Otoky.

Trombóza.

Plicní onemocnění, chronický a astmatický kašel, vykašlávání a dušnost.

Narůstající srdeční obtíže.

Patologické rozšíření na nejrůznější vnitřní orgány.

Abscesy (hnisavé vředy, p.p.) v břišní dutině a hrudníku.

Záněty slepého střeva.

Příznaky arteriosklerózy.

Výkyvy v hormonální rovnováze, zšenštilost, trvalý pokles hladiny testosteronu.

Rychlé stárnutí.

Žluté zuby, nehty na rukou a na nohou.

Horečky.

Trávicí potíže, zhubnutí při dlouhodobějším napadení.

Při napadení mozku se mohou objevit meningitida, epilepsie, encefalitida, elefantiáza.

Kvůli napadení nervů se mohou objevit pocity hluchoty a ochrnutí (ochabnutí) různých oblastí a orgánů.

Zákal rohovky až oslepnutí.

Stres vyvolaný tímto onemocněním ohrožuje dodatečně psychiku a imunitní systém.


Optimální životní podmínky

Vlhká místa jako oči, ústa a vnitřek nosu, jsou Morgellony obsazena přednostně. Tam, kde se člověk rychle potí, se rovněž přednostně vyskytují. Oceňují vysokou vlhkost vzduchu a nízké teploty. Morgellony zvládají i vysoké teploty - například při praní prádla na 90° vydrží 30 až 50 minut nepoškozeny.

Morgellony mají zvláštní schopnosti a vlastnosti. Za prokázané platí:

Morgellony připomínají plísňovitý, propletený a zároveň bakteriím podobný shluk buněk, který se tak i chová. Mohou produkovat především hlen a spóry. Vyrůstají z kůže doslova jako červi.

Morgellony vládnou neobvykle vysokou přizpůsobivostí a rychlou proměnlivostí.

Morgellony mohou vlákna obalovat svým biofilmem a využívat je jako potravu nebo pro zvláštní účely.

Morgellony kromě toho mohou na sebe navázat nejrůznější druhy virových, plísňových a bakteriálních původců (nosičů) a se svými vlákny, popř. v hlenu je přenést do lidského těla.

Morgellony produkují ze své rosolovité hmoty vlasovitá, různobarevná, pevná, polyethylenu podobná mikrovlákna.

Morgellony mohou takovýmito vlákny každý vlastní nebo cizí produkt, nebo i tělesné orgány ovinout a opříst jako kokon.


Způsoby šíření a riziko infekce

Podle dosavadních znalostí se dospělé Morgellonové organismy a jejich vajíčka, spóry a larvy mohou šřit vzduchem, vodou, potravou a dotekem (kůže na kůži), a tak lidi a zvířata infikovat přes kůži, dýchací cesty, potravu nebo také krevní transfuzi. Mohou se množit uvnitř nebo na povrchu těla s nebo bez (mezi)hositelství člověka nebo zvířete. Vajíčka, spóry a larvy mohou vyrůstat z kůže za pomocí jakoby plastikových vláken, jimi se přímo na kůži pohybovat a na jiném místě se do kůže opět zavrtat, kde se pod kůží pohybují a opět zde mohou zanechat vajíčka.

Malá a velmi lehká vlákna mohou vzduchem urazit velké vzdálenosti, přitom se popřípadě spojit s umělohmotnými vlákny a potom přes vlasy, kůži, oči, ústa, nos, rány na kůži a svaly vniknout do dýchacího ústrojí a trávicího traktu, a jimi dále opět do krve a lymfy. Dosud docházelo k nakažení a šíření přes porézní a průmyslově vyráběná polyethylenová, celulózová nebo bavlněná vlákna (tedy bioaktivní vlákna), která jsou obsazena nebo kontaminována různými původci Morgellonu. Ti mohou být elektrostaticky přímo přitahováni hmotou (živočichů nebo kovů) nebo také různými elektrickými náboji.

Tato vlákna mohou být v přírodě v kontaktu také s jinými mikroorganismy. Bakterie, plísně, viry a červi - vesměs vajíčka - se mohou dodatečně uchytit na těchto Morgellonových (nebo také chemtrailsových) vláknech, a některá se dokonce se základními organismy-Morgellony sloučí. Jimi kontaminované ryby, zvěř, ptáci, skot, prasata, obiloviny, ovoce, bavlna, pitná voda a venku pěstované potraviny obecně mohou být zdroji nákazy. Také hmyz, který byl v kontaktu s Morgellonovými vlákny nebo jejich biofilmem, se může stát přenašečem a nakazit lidi nebo další zvířata.


Léčení onemocnění Morgellony

Pro postižené je nejdůležitější otázka, co případně mohou sami udělat proti původcům Morgellonu, jestliže jejich lékaři o těchto původcích absolutně nic nevědí, a všechny snahy školské medicíny zůstávají zdánlivě neúčinné. Jak známo, přichystala ale příroda díky péči láskyplného a moudrého tvůrce pro něco takového nějakou pomoc. Člověk jen musí najít správné prostředky a postupy.

Původci Morgellonu jsou značně odolní proti horku, chladu, kyselinám a louhování. Jakožto směsice různých živočichů jsou nadmíru přizpůsobiví a proměnliví. Proto není divu, že prostředky, které působí výhradně proti plísním, virům nebo bakteriím, u Morgellonů téměř vždy selžou.

Jelikož Morgellony vykazují chování a genetické, mnohotvárné vlastnosti a schopnosti vodních řas, lišejníků, plísní, bakterií a různých mikroparazitů, bude asi úspěšná pouze kombinace různých prostředků a postupů. K cílenému léčení by pomohlo vědět, které specifické organismy byly modifikovány, které konkrétní DNA byly do tohoto tvora dodány, kolik různých DNA bylo použito, a jak byly do genomu vloženy. Pocházejí-li Morgellony skutečně z genetických laboratoří, ti, co jsou za to zodpovědní, se zajisté budou střežit toto přiznat, a dát ve známost směs genů.

Proto budou postižení asi ještě déle odkázáni na vlastní pomoc. Mohou pouze více či méně cíleně zkoumat, co by jim mohlo pomoci, nebo napodobit, co ostatním (alespoň částečně) pomohlo. Nejsmysluplnější by mělo být to, dělat všechno pro posílení imunitního systému, aby se posílil a aktivoval. Podaři-li se to, může se napadený organismus nadále chránit sám, a od napadení plísněmi, viry, bakteriemi a parazity, se osvobodit.




Zdroj: německý časopis Magazin 2000 Plus, duben/květen 2009

Pozn. jm: Jak tedy vidíte, v Německu už nemají pochybnosti o chemtrails, jako někteří čtenáři OSUDu, resp. Mladé Fronty Dnes. Spíše se zabývají tím, jestli skutečně chemtrails rozšiřují ďábelkskou nákazu morgellonů.

Odpovědět