Smutná a zbytečná smrt po první dávce vakcíny
Z určitých osobních důvodů se mě velmi hluboko dotkla náhlá a neočekávaná smrt známého slovenského rozhlasového moderátora Jula Viršíka. Dožil se pouze 56 let.
A celé je to o to smutnější, že jde o zbytečnou smrt, ke které nemuselo dojít. No a právě proto, aby k podobným úmrtím nedocházelo, vznikl tento text. Má být v něm ukázáno, jak se správně rozhodnout ohledně vakcinace. Dozvíte se, co musí být absolutně klíčové při našem rozhodování a čeho se je třeba nutně držet, abychom se rozhodli správně. Abychom se rozhodli úplně jiným způsobem, jak se rozhodl Julo Viršík, který byl oklamán a podveden odborníky, ale žel, také jeho vlastní slepou důvěrou ve vědecké poznání.
O takovémto druhu informací se nikde jinde nedozvíte, a to ani dokonce v církvích, kde by o tom přece měly něco vědět. Tento text má být pro všechny čtenáře určitým poučením ze smrti Jula Viršíka. Ten totiž již s největší pravděpodobností tam, na druhém břehu bytí došel k poznání svého omylu, a určitě by si přál, aby stejný omyl neudělali také jiní. Následující text tedy lze vnímat i jako jeho odkaz pro nás z druhého světa.
Julo Višík napsal na sociální síti dne 18.4. 2021 o očkování toto:
"Ušla se mi AstraZeneca a bylo to bez problémů, pokud nepočítám mírně zvýšenou teplotu, která se po chvíli vrátila do normálu. Těším se již na druhou dávku a doufám, že nás čeká lepší léto, než to minulé.
Věřím vědcům, věřím datům a věřím svému vzdělání. Jsem zvyklý číst s porozuměním, vybírám si zdroje a dbám i na svou informační hygienu".
A pak dodává:
"Dejte se prosím očkovat čímkoliv, čemu důvěřujete."
Žel, Julo Viršík již druhou dávku AstraZenecy nestihl, protože o několik týdnů nato zemřel na náhlou zástavu srdce. Stalo se tak navzdory jeho důvěře k vědcům, navzdory jeho důvěře v data i navzdory jeho důvěře ve vlastní inteligenci. Stalo se tak proto, že Julo Viršík nevěděl, že všechny jím jmenované věci, na které se při svém rozhodování spoléhal, nejsou vůbec dostačující. Nevěděl, že v každém z nás existuje ještě něco mnohem vyšší a zásadnější, než všechno ostatní, čeho se je třeba držet vždy při vážných životních rozhodnutích. Co je to?
Je to naše srdce!
Julo Višík zodpovědně zvažoval všechny činitele, pouze svého vlastního srdce se nezeptal! Kdyby tak ale udělal, jeho srdce by mu určitě dalo vědět, jak se má právě on osobně při tomto vážném rozhodování zachovat. Kdyby se Julo Viršík ptal hlasu svého srdce, vyslechl ho a řídil se jím, byl by dnes ještě mezi námi. Poslouchal však něco jiného a rozhodl se na základě něčeho jiného, a to ho zabilo!
V současné době jsme vystaveni masivní propagandě zaměřené na to, abychom se dali očkovat proti covidu. Doléhá na nás z televize, z rozhlasu i z poštovních stránek, plněných letáky o pozitivech očkování.
Všechny hlasy politiků a odborníků jsou však pouze hlasem rozumu! Jsou jen rozumově jednostranné! Ale člověk je bytostí mnohem komplexnější! Člověk je bytostí nejen rozumu, ale také srdce! A právě srdce nás dělá lidmi!
Pojem "srdce" je třeba vnímat pouze jako obrazný výraz pro pojem "cit". Pokud tedy říkáme, že bychom se měli řídit svým srdcem znamená to, že bychom se měli řídit svým citem. Nebo jinak řečeno, svou intuicí, která nám v každé situaci naznačuje, jak se je třeba zprávě rozhodnout. Jak se je třeba správně zachovat nejen z hlediska rozumově krátkodobého, ale také z hlediska duchovně dlouhodobého. Neboť cit a intuice reprezentují naši lidskou duchovní podstatu, a ta je schopna nahlížet mnohem, mnohem dál, než je toho schopen náš rozum.
My lidé jsme totiž bytostmi ducha, což znamená, že máme být také reálně v běžném životě bytostmi srdce, citu, intuice a svědomí. Především tyto činitele musí tvořit základ každého našeho rozhodování pokud chceme, abychom se rozhodli správně. Toto platí v současnosti zejména v souvislosti s očkováním proti covidu, při kterém jde mnoha lidem o jejich život.
Náš rozum musí být v tomto případě pouze doplňujícím činitelem a ne činitelem jediným a rozhodujícím. Jinak to skončí tragédií tak, jako v případě Jula Viršíka, který byl přesvědčen o tom, že při našem rozhodování stačí víra ve vědu a víra ve vzdělání. Že stačí číst s porozuměním, vybírat si zdroje a dbát na svou informační hygienu.
Jak se však žel ukázalo, nic z toho nestačí, pokud člověk nedbá hlasu svého srdce. Pokud neposlouchá hlas svého srdce, ba ani netuší, že tento hlas v něm existuje. Ale právě ním bychom se měli ve všem řídit.
Kdyby měl nešťastný Julo Viršík k dispozici tento typ informací a byl by je také využil, mohl tu být teď ještě mezi námi. Ale když se již stalo to, co se stalo a dopadlo to tak, jak to dopadlo, ať aspoň není jeho smrt zbytečná a poslouží mnoha dalším lidem k tomu, aby se z ní poučili, a při každém svém zásadním životem rozhodování se od nynějška ptali především hlasu vlastního srdce, projevujícího se citem, intuicí a svědomím.
V současnosti je mnoho lidí, kteří váhají, zda se mají dát očkovat, nebo ne. Jsou nerozhodní a nejasně v sobě cosi tuší, co jim nedovoluje plně se ztotožnit s jednostrannou propagandou našeho rozumového materialistického světa, přesvědčujícího všech o výhodách očkování a o jeho naprosté bezpečnosti. O tom, že je to lež vypovídá nešťastný osud Jula Viršíka. A proto chci varovat všechny ty, kteří mají v sobě nějaké nejasné tušení, že by věci mohly být také jinak, než se oficiálně tvrdí, ať nenechají své tušení, své cítění a hlas svého srdce přehlušit agresivním hlukem materialistické rozumové propagandy.
Jsme lidské bytosti, a proto jsme povinni řídit se ve všem hlasem svého srdce! Hlasem své intuice, svého tušení, svého citu a svého svědomí! Čili hlasem svého ducha! Ten jediný má totiž na zřeteli náš prospěch skutečný, dlouhodobý a trvalý, a ne jen prospěch krátkodobý, nabízený nám rozumem.
Tyto skutečnosti je však třeba chápat také v trochu širších souvislostech. Lidé na naší zemi i celkově ve stvoření žijí v určité škole života, a v této škole absolvují různé vyučovací lekce. Jednou z nich je také lekce správného rozhodování na základě hlasu našeho srdce, kterou jsme již dávno měli mít správně zvládnutou. Již dávno jsme se to měli naučit a již dávno se to pro nás mělo stát samozřejmostí.
Ale protože velká škola života se blíží k velké maturitní zkoušce, vyučovací lekce jsou stále tvrdší, přísnější a nekompromisnější. A v současnosti začínají být až tak tvrdé, že správné rozhodnutí na základě hlasu našeho srdce bude pro nás znamenat život a ignorování tohoto hlasu bude pro nás znamenat smrt. A i když snad ne smrt, bude to určitě něco, co na nás velmi těžko dopadne, abychom prostřednictvím našeho osobního prožití, nebo prostřednictvím prožívání našich nejbližších konečně pochopili a konečně se naučili, jak se je třeba správně rozhodovat, a jaké bolestné a tragické jsou důsledky toho, pokud se rozhodneme nesprávně.
Lidé si však nechtějí uvědomit, že žijeme v zásadní a klíčové době, jaké na zemi ještě nebylo, i když to, co se dnes kolem nás děje by mohlo každému otevřít oči. Velká škola života v našem stvoření se blíží k maturitě a my ji buď složíme a po jejím úspěšném absolvování postoupíme do vysoké školy života, nebo na celé čáře propadneme a do vysoké školy života se nekvalifikujeme.
No a jedním ze základních duchovních kvalifikačních předpokladů je schopnost správného rozhodování ve všech životních situacích na základě hlasu svého srdce. Nebo jinak řečeno, na základě hlasu našeho ducha, citu, intuice a svědomí. Současná doba postaví každého člověka před nezbytnost vážných životních rozhodnutí, a každý z nás sám za sebe bude muset ukázat, jak dokáže tuto lekci zvládat. Zda správně, nebo nesprávně. A správnost nebo nesprávnost svého rozhodnutí pocítíme okamžitě velmi zásadním způsobem na vlastní kůži. Ve velké škole života se totiž každý známkuje sám, a to prostřednictvím svého vlastního prožívání.
PS. Žijeme v zázračném stvoření, plném symboliky, jen je třeba tuto symboliku správně dešifrovat a číst. Julo Viršík zemřel na zástavu srdce. Zradilo ho jeho vlastní, zhrzené srdce, jehož názory a úsudkem pohrdl při svém rozhodování. V žádném případě proto nepodceňujme vnuknutí našeho srdce. Ptejme se na jeho názor, naslouchejme mu a řiďme se tím, co nám napovídá prostřednictvím citu.
PS. 2: Po napsání tohoto článku jsem na internetu narazil na oficiální prohlášení po provedení pitvy Jula Viršíka. Říká se v něm, že nezemřel na následky očkování. Že zemřel na ojedinělou srdeční vadu.
Je ale známo, že některé vakcíny způsobují zánět srdečního svalu zejména u mužů, což znamená, že jistým způsobem přece jen atakují právě srdce. Pokud měl Julo Viršík nějakou srdeční vadu, byl by bez očkování určitě ještě žil. Možná pět, nebo deset let. A možná i mnohem déle. Jednoznačně to tedy znamená, že kdyby se nedal očkovat, ještě by žil.
Milý pan Viršík, čest Vaší památce!
PS. 3: 24. května nečekaně zemřela dlouholetá novinářka Dáša Šebanová. 26. května ve věku 48 let zemřel bývalý sportovní komentátor Andrej Miklánek. Zemřeli nečekaně a náhle. A všichni tři, včetně Jula Viršíka, byli "očkování" experimentální vakcínou! Je to pouze náhoda?
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Úvahy o živote
Re: Úvahy o živote
Fiasko v Afghánistánu! Poučení pro očkované i neočkované!
Existují události, které nám dokonale ukazují fungování vesmírných zákonitostí. A jednou z nich je i to, co se stalo v Afghánistánu, kde negramotní pastýři koz vyhnali ze své země vojáky nejmocnějších armád světa.
Pro USA to byla jedna z nejdražších válek. Stála dva biliony dolarů a ani po dvaceti letech nedokázaly zlomit odpor Talibanu. Válku však už nebyly schopni dále financovat a daly se na ústup. Taliban ovládl Afghánistán se závratnou rychlostí, protože Američany vycvičená, vyzbrojená a podporována vládní afghánská armáda se ze strachu úplně rozsypala a vzdala bez boje.
Když to viděl jeden z amerických válečných veteránů, který přišel v Afghánistánu o nohy trpce konstatoval, že smrt 2000 jeho spolubojovníků byla úplně zbytečná. A zbytečně byly promrhány i biliony, investovány USA do této války. Opět se tedy potvrdila pověstná slova o Afghánistánu, jako o hřbitově velmocí.
Jaké poučení však z toho plyne ve vztahu k současnému stupňování napětí ve společnosti mezi očkovanými a neočkovanými?
Poučení spočívá v odpovědi na otázku, jak bylo možné, že afghánští mudžahedíni dokázali vyhnat ze své země po zuby ozbrojené vojáky USA a NATO? V čem spočívala jejich převaha, před kterou musel západ nakonec přece jen kapitulovat?
Jejich převaha spočívala ve vnitřní síle přesvědčení! Afghánští povstalci bojovali v silném vnitřním přesvědčeni o oprávněnosti svého boje proti cizím okupantům a západní vojáci bojovali pro peníze. No a v přímém přenosu, před očima celého světa došlo k tomu, že síla přesvědčení zvítězila nad silou peněz. Došlo k tomu, že nepomohly ani peníze nejbohatších zemí světa a jejich vojáci, vyzbrojení nejmodernějšími zbraněmi museli nakonec utéci před přesvědčením bojovníků z jedné z nejchudších zemí.
Nechci v tomto článku nijak glorifikovat Taliban a ignorovat vše špatné, co ho doprovází. Chci pouze upozornit na všeplatný princip síly přesvědčení a na jeho obrovskou sílu, které není schopno téměř nic odolat, jak jsme se o tom měli možnost všichni přesvědčit.
Přesvědčení jako takové, v jeho čisté podobě, bez ohledu na všechno ostatní, je totiž něco, co pochází ze srdce. Co pochází z citu. Co má tedy podle míry své čistoty vždy určité spojení s duchem, čili s nejvnitřnější duchovní podstatou člověka.
A síla ducha je obrovská! Je tak obrovská, že před ní neobstojí ani vojska nejmodernějších armád světa.
Tolik Afghánistán, a nyní se z tohoto úhlu pohledu podívejme na současné rozdělení společnosti na očkované a neočkované, a s tím související a stále rostoucí polarizaci, přerůstající až do nenávisti. Přerůstající až do otevřeného přání smrti svým bližním tak, jak to surově vyjádřil známý slovenský komik Oliver Andrásy: "Ať zhebnou ti, co se nechtějí dát očkovat! Alespoň bude méně hlupáků!"
Neočkovaní jsou mnohými takzvanými osobnostmi nazýváni dezoláty, dobytkem, nebo hlupáky. V podobném duchu se nedávno vyjádřil také majitel "Sedity", vyrábějící cukrářské výrobky, za co si od neočkovaných vysloužil bojkot svých výrobků.
Neočkovaní jsou na každém kroku omezování a štváni jako divá zvěř. V očkovacích centrech a u obvodních lékařů se množí návrhy o vydání potvrzení o očkování bez očkování. Lidé se z hloubky duše nechtějí dát očkovat, ale jsou k tomu hrubě tlačeni. A proto zoufale hledají nějaké východisko. Je to podobné, jako v padesátých letech minulého století, kdy komunistický státní aparát znepříjemňoval životy těm, kteří měli jiný názor. Avšak v takovémto obrovském měřítku, když se tak děje téměř vůči polovině národa, tomu nebylo ani v stalinském socialismu v padesátých letech.
Taková je tedy dnes situace a my se nyní zkusme podívat hluboko pod povrch, na nejvnitřnější pohnutky očkovaných a neočkovaných.
U očkovaných je to strach! Strach z covidu a strach z toho, že přijdou o práci, nebo o jiné výhody, když se nedají očkovat. Oni sice mluví o odpovědnosti a o tom, že jejich záměrem je chránit sebe a své blízké, ale ve skutečnosti je to jen strach o sebe a své blízké. Strach je hybnou silou očkování a očkovaných! A právě z panického a živočišného strachu vyrůstá nenávist vůči všem, kteří nesdílejí stejný strach jako oni. Kteří nejsou s nimi na jedné lodi a nevezou se na vlně ochromujícího strachu.
Také současná vládní mašinérie koná ze strachu. Ze strachu, že bude opět zavřena ekonomika i ze strachu, že budou opět zaplněny nemocnice. Ale samozřejmě, také pro peníze a zisk vládě blízkých lidí, kteří skvěle vydělávají na distribuci testů a vakcín. Za obrovské peníze od státu na reklamu, šíří všechna hlavní média ustavičně jen strach.
A je mimořádně smutné, že tomuto strachu podlehli také věřící. Kde je jejich víra, že Pán je ochrání? Samozřejmě, při vší rozumné opatrnosti. Kde je síla jejich vnitřního přesvědčení v Boží ochranu a pomoc? Nitro mnoha věřících je proniknuto strachem, a proto věří už jen takzvaným vědcům, odborníkům, politikům a jejich vakcíně, protože jejich důvěra v Stvořitele je pryč, nebo ji ani nikdy vůbec neměli.
A jak je to u neočkovaných?
Ke svému postoji mají různé důvody, ale to, co je u nich dominantní je přesvědčení. Jsou přesvědčeni, že dát se očkovat je nesprávné. A za své přesvědčení jsou ochotni snášet znevažování, útoky, omezení, pronásledování a znepříjemňování života. Navzdory tomu všemu se však se nechtějí zdát svého přesvědčení.
A proto se někteří, jak již bylo zmíněno, snaží získat potvrzení o očkování bez očkování, co je protizákonné. Zde je však třeba zdůraznit, že je absolutní obludností a přečinem proti základním zákonům lidskosti, když se státní mašinérie snaží lidi nátlakově donutit dělat něco, co se příčí jejich nejvnitřnějšímu přesvědčení. V první řadě tedy porušuje zákon a ústavu samotná vláda, a odpovědí na to je nezákonnost ze strany občanů. Tím se však společnost dostává do kritického bodu, kdy se mohou občané, vyprovokováni protiprávností státu pokusit vzít právo do vlastních rukou.
A tak tedy v naší společnosti momentálně stojí proti sobě strach očkovaných a přesvědčení neočkovaných podobně, jako stáli v Afghánistánu placení žoldáci z USA a NATO proti přesvědčení mudžahedínů. Ale jedině živé a silné přesvědčení nese v sobě sílu vítězství, protože pochází z citu. Cit pochází z ducha a duch je vždy silnější než cokoliv jiného, protože je všemu nadřazený. Takto to funguje v našem univerzu! Je to zákonitost, která v něm platí, a proti ní nic nezmůže žádná pozemská síla. Jde o vesmírný princip vítězství, stojící za každým, kdo má silné přesvědčení.
Názory a postoje stoupenců očkování jsou podporovány státní mašinérií, penězi, médii i represivním policejním aparátem. Nicméně jejich základní hybnou silou je strach.
Strach však spoutává lidskou duši tak, že oslabuje imunitu organismu. Pokud se člověk bojí, je výrazně oslabena jeho odolnost vůči chorobám, protože strachem přichází o vnitřní sílu jim čelit. Ba dokonce strach přitahuje to, čeho se bojíme! Strachem paralyzována osobnost se stává neschopná jakéhokoliv odporu, a ve vědomí své vnitřní slabosti pak hledá vnější pomoc už jen ve vakcíně.
A proti tomuto strachu stojí přesvědčení neočkovaných! Je podporuje samotné univerzum, a proto jsou to oni, kteří se nesou na vlně vítězství!
Nikdo samozřejmě netvrdí, že to bude vítězství snadné, nebo rychlé. Je však ale třeba vědět a být si toho neustále vědom, že nezlomnost přesvědčení vítězství nakonec přece jen přináší, i kdyby proti němu stála jakákoliv pozemská moc. Důkaz toho, že to opravdu funguje, jsme měli možnost vidět v Afghánistánu.
Ba dokonce lze svým vnitřním přesvědčením čelit i samotnému covidu, protože náš organismus tímto způsobem zmobilizuje vlastní vitální síly, aby nás před ním ochránil, přičemž samozřejmě není třeba zapomínat ani na rozumnou vnější opatrnost.
Vesmír stojí na straně neočkovaných! A stojí za nimi proto, že mají přesvědčení a nemají strach! Vesmír stojí na straně odvahy! Vesmír nestojí na straně strachu a všeho toho, co od něj pochází! Takovou moc má síla přesvědčení, pocházející ze srdce, citu a ducha! Kdo ho má zvítězí, i když to možná nebude vítězství jednoduché.
A zcela na závěr, když už mluvíme přesvědčení a jeho síle, je ještě třeba vědět toto:
Čím čistší a správnější je přesvědčení, tím větší síla za ním stojí. Svět viděl, co dokázalo přesvědčení bojovníků Talibanu, přestože nebylo ani zcela čisté, ani zcela správné. Bylo to však každopádně přesvědčení a jejich protivníci, kteří ho neměli, a kteří měli jen nejmodernější výzbroj a kopu peněz, mu nebyli schopni dlouhodobě čelit a museli před ním utéci.
Existují však na zemi lidé, snažící se vědomě využívat sílu přesvědčení tím nejčistším a nejsprávnějším způsobem. Jsou totiž přesvědčeni, že na naší planetě jednou zvítězí Láska, Spravedlnost a Čistota. Že tu jednou zvítězí Vůle Boží! Že i na zemi bude jednou podobná harmonie a mír, jako je v nebi.
A přes toto nejčistší a nejdokonalejší přesvědčení lidí může proudit k zemi nejvyšší síla, jaká existuje. Vítězná síla velkého všemohoucího Boha! A tato síla, za pomoci silného přesvědčení lidí, přivede k vítězství nejušlechtilejší principy Lásky, Spravedlnosti a Dobra.
Tyto principy by sice zvítězili i tak, ale protože náš svět je od nich vzdálen, muselo by to přinést obrovské zhroucení téměř všeho, co bylo lidmi vybudováno na falešných principech.
Pravé přesvědčení, projevující se nevyhnutelně snahou již nyní žít a myslet podle vyšších principů, však může vybudovat široký most přes propast zničení, aby po něm mohli přejít do bezpečí nové doby všichni lidé, kteří se budou utíkat k Hospodinu a budou se snažit změnit k lepšímu v souladu s jeho Vůlí.
Žité a neochvějné přesvědčení ve vítězství Světla na zemi nám tedy může přinést nezbytné vítězství Světla formou, která nebude pro náš svět až tak zničující. Chvála proto každému, kdo v sobě živí toto přesvědčení a snaží se podle něj už teď žít, protože miliony lidí mu jednou budou vděčné za to, že se mohli zachránit.
***
"Amen, pravím vám: Jestliže budete mít víru jako hořčičné zrnko a řeknete této hoře:" Přejdi odsud tam! " - projde. A nic vám nebude nemožné."
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Existují události, které nám dokonale ukazují fungování vesmírných zákonitostí. A jednou z nich je i to, co se stalo v Afghánistánu, kde negramotní pastýři koz vyhnali ze své země vojáky nejmocnějších armád světa.
Pro USA to byla jedna z nejdražších válek. Stála dva biliony dolarů a ani po dvaceti letech nedokázaly zlomit odpor Talibanu. Válku však už nebyly schopni dále financovat a daly se na ústup. Taliban ovládl Afghánistán se závratnou rychlostí, protože Američany vycvičená, vyzbrojená a podporována vládní afghánská armáda se ze strachu úplně rozsypala a vzdala bez boje.
Když to viděl jeden z amerických válečných veteránů, který přišel v Afghánistánu o nohy trpce konstatoval, že smrt 2000 jeho spolubojovníků byla úplně zbytečná. A zbytečně byly promrhány i biliony, investovány USA do této války. Opět se tedy potvrdila pověstná slova o Afghánistánu, jako o hřbitově velmocí.
Jaké poučení však z toho plyne ve vztahu k současnému stupňování napětí ve společnosti mezi očkovanými a neočkovanými?
Poučení spočívá v odpovědi na otázku, jak bylo možné, že afghánští mudžahedíni dokázali vyhnat ze své země po zuby ozbrojené vojáky USA a NATO? V čem spočívala jejich převaha, před kterou musel západ nakonec přece jen kapitulovat?
Jejich převaha spočívala ve vnitřní síle přesvědčení! Afghánští povstalci bojovali v silném vnitřním přesvědčeni o oprávněnosti svého boje proti cizím okupantům a západní vojáci bojovali pro peníze. No a v přímém přenosu, před očima celého světa došlo k tomu, že síla přesvědčení zvítězila nad silou peněz. Došlo k tomu, že nepomohly ani peníze nejbohatších zemí světa a jejich vojáci, vyzbrojení nejmodernějšími zbraněmi museli nakonec utéci před přesvědčením bojovníků z jedné z nejchudších zemí.
Nechci v tomto článku nijak glorifikovat Taliban a ignorovat vše špatné, co ho doprovází. Chci pouze upozornit na všeplatný princip síly přesvědčení a na jeho obrovskou sílu, které není schopno téměř nic odolat, jak jsme se o tom měli možnost všichni přesvědčit.
Přesvědčení jako takové, v jeho čisté podobě, bez ohledu na všechno ostatní, je totiž něco, co pochází ze srdce. Co pochází z citu. Co má tedy podle míry své čistoty vždy určité spojení s duchem, čili s nejvnitřnější duchovní podstatou člověka.
A síla ducha je obrovská! Je tak obrovská, že před ní neobstojí ani vojska nejmodernějších armád světa.
Tolik Afghánistán, a nyní se z tohoto úhlu pohledu podívejme na současné rozdělení společnosti na očkované a neočkované, a s tím související a stále rostoucí polarizaci, přerůstající až do nenávisti. Přerůstající až do otevřeného přání smrti svým bližním tak, jak to surově vyjádřil známý slovenský komik Oliver Andrásy: "Ať zhebnou ti, co se nechtějí dát očkovat! Alespoň bude méně hlupáků!"
Neočkovaní jsou mnohými takzvanými osobnostmi nazýváni dezoláty, dobytkem, nebo hlupáky. V podobném duchu se nedávno vyjádřil také majitel "Sedity", vyrábějící cukrářské výrobky, za co si od neočkovaných vysloužil bojkot svých výrobků.
Neočkovaní jsou na každém kroku omezování a štváni jako divá zvěř. V očkovacích centrech a u obvodních lékařů se množí návrhy o vydání potvrzení o očkování bez očkování. Lidé se z hloubky duše nechtějí dát očkovat, ale jsou k tomu hrubě tlačeni. A proto zoufale hledají nějaké východisko. Je to podobné, jako v padesátých letech minulého století, kdy komunistický státní aparát znepříjemňoval životy těm, kteří měli jiný názor. Avšak v takovémto obrovském měřítku, když se tak děje téměř vůči polovině národa, tomu nebylo ani v stalinském socialismu v padesátých letech.
Taková je tedy dnes situace a my se nyní zkusme podívat hluboko pod povrch, na nejvnitřnější pohnutky očkovaných a neočkovaných.
U očkovaných je to strach! Strach z covidu a strach z toho, že přijdou o práci, nebo o jiné výhody, když se nedají očkovat. Oni sice mluví o odpovědnosti a o tom, že jejich záměrem je chránit sebe a své blízké, ale ve skutečnosti je to jen strach o sebe a své blízké. Strach je hybnou silou očkování a očkovaných! A právě z panického a živočišného strachu vyrůstá nenávist vůči všem, kteří nesdílejí stejný strach jako oni. Kteří nejsou s nimi na jedné lodi a nevezou se na vlně ochromujícího strachu.
Také současná vládní mašinérie koná ze strachu. Ze strachu, že bude opět zavřena ekonomika i ze strachu, že budou opět zaplněny nemocnice. Ale samozřejmě, také pro peníze a zisk vládě blízkých lidí, kteří skvěle vydělávají na distribuci testů a vakcín. Za obrovské peníze od státu na reklamu, šíří všechna hlavní média ustavičně jen strach.
A je mimořádně smutné, že tomuto strachu podlehli také věřící. Kde je jejich víra, že Pán je ochrání? Samozřejmě, při vší rozumné opatrnosti. Kde je síla jejich vnitřního přesvědčení v Boží ochranu a pomoc? Nitro mnoha věřících je proniknuto strachem, a proto věří už jen takzvaným vědcům, odborníkům, politikům a jejich vakcíně, protože jejich důvěra v Stvořitele je pryč, nebo ji ani nikdy vůbec neměli.
A jak je to u neočkovaných?
Ke svému postoji mají různé důvody, ale to, co je u nich dominantní je přesvědčení. Jsou přesvědčeni, že dát se očkovat je nesprávné. A za své přesvědčení jsou ochotni snášet znevažování, útoky, omezení, pronásledování a znepříjemňování života. Navzdory tomu všemu se však se nechtějí zdát svého přesvědčení.
A proto se někteří, jak již bylo zmíněno, snaží získat potvrzení o očkování bez očkování, co je protizákonné. Zde je však třeba zdůraznit, že je absolutní obludností a přečinem proti základním zákonům lidskosti, když se státní mašinérie snaží lidi nátlakově donutit dělat něco, co se příčí jejich nejvnitřnějšímu přesvědčení. V první řadě tedy porušuje zákon a ústavu samotná vláda, a odpovědí na to je nezákonnost ze strany občanů. Tím se však společnost dostává do kritického bodu, kdy se mohou občané, vyprovokováni protiprávností státu pokusit vzít právo do vlastních rukou.
A tak tedy v naší společnosti momentálně stojí proti sobě strach očkovaných a přesvědčení neočkovaných podobně, jako stáli v Afghánistánu placení žoldáci z USA a NATO proti přesvědčení mudžahedínů. Ale jedině živé a silné přesvědčení nese v sobě sílu vítězství, protože pochází z citu. Cit pochází z ducha a duch je vždy silnější než cokoliv jiného, protože je všemu nadřazený. Takto to funguje v našem univerzu! Je to zákonitost, která v něm platí, a proti ní nic nezmůže žádná pozemská síla. Jde o vesmírný princip vítězství, stojící za každým, kdo má silné přesvědčení.
Názory a postoje stoupenců očkování jsou podporovány státní mašinérií, penězi, médii i represivním policejním aparátem. Nicméně jejich základní hybnou silou je strach.
Strach však spoutává lidskou duši tak, že oslabuje imunitu organismu. Pokud se člověk bojí, je výrazně oslabena jeho odolnost vůči chorobám, protože strachem přichází o vnitřní sílu jim čelit. Ba dokonce strach přitahuje to, čeho se bojíme! Strachem paralyzována osobnost se stává neschopná jakéhokoliv odporu, a ve vědomí své vnitřní slabosti pak hledá vnější pomoc už jen ve vakcíně.
A proti tomuto strachu stojí přesvědčení neočkovaných! Je podporuje samotné univerzum, a proto jsou to oni, kteří se nesou na vlně vítězství!
Nikdo samozřejmě netvrdí, že to bude vítězství snadné, nebo rychlé. Je však ale třeba vědět a být si toho neustále vědom, že nezlomnost přesvědčení vítězství nakonec přece jen přináší, i kdyby proti němu stála jakákoliv pozemská moc. Důkaz toho, že to opravdu funguje, jsme měli možnost vidět v Afghánistánu.
Ba dokonce lze svým vnitřním přesvědčením čelit i samotnému covidu, protože náš organismus tímto způsobem zmobilizuje vlastní vitální síly, aby nás před ním ochránil, přičemž samozřejmě není třeba zapomínat ani na rozumnou vnější opatrnost.
Vesmír stojí na straně neočkovaných! A stojí za nimi proto, že mají přesvědčení a nemají strach! Vesmír stojí na straně odvahy! Vesmír nestojí na straně strachu a všeho toho, co od něj pochází! Takovou moc má síla přesvědčení, pocházející ze srdce, citu a ducha! Kdo ho má zvítězí, i když to možná nebude vítězství jednoduché.
A zcela na závěr, když už mluvíme přesvědčení a jeho síle, je ještě třeba vědět toto:
Čím čistší a správnější je přesvědčení, tím větší síla za ním stojí. Svět viděl, co dokázalo přesvědčení bojovníků Talibanu, přestože nebylo ani zcela čisté, ani zcela správné. Bylo to však každopádně přesvědčení a jejich protivníci, kteří ho neměli, a kteří měli jen nejmodernější výzbroj a kopu peněz, mu nebyli schopni dlouhodobě čelit a museli před ním utéci.
Existují však na zemi lidé, snažící se vědomě využívat sílu přesvědčení tím nejčistším a nejsprávnějším způsobem. Jsou totiž přesvědčeni, že na naší planetě jednou zvítězí Láska, Spravedlnost a Čistota. Že tu jednou zvítězí Vůle Boží! Že i na zemi bude jednou podobná harmonie a mír, jako je v nebi.
A přes toto nejčistší a nejdokonalejší přesvědčení lidí může proudit k zemi nejvyšší síla, jaká existuje. Vítězná síla velkého všemohoucího Boha! A tato síla, za pomoci silného přesvědčení lidí, přivede k vítězství nejušlechtilejší principy Lásky, Spravedlnosti a Dobra.
Tyto principy by sice zvítězili i tak, ale protože náš svět je od nich vzdálen, muselo by to přinést obrovské zhroucení téměř všeho, co bylo lidmi vybudováno na falešných principech.
Pravé přesvědčení, projevující se nevyhnutelně snahou již nyní žít a myslet podle vyšších principů, však může vybudovat široký most přes propast zničení, aby po něm mohli přejít do bezpečí nové doby všichni lidé, kteří se budou utíkat k Hospodinu a budou se snažit změnit k lepšímu v souladu s jeho Vůlí.
Žité a neochvějné přesvědčení ve vítězství Světla na zemi nám tedy může přinést nezbytné vítězství Světla formou, která nebude pro náš svět až tak zničující. Chvála proto každému, kdo v sobě živí toto přesvědčení a snaží se podle něj už teď žít, protože miliony lidí mu jednou budou vděčné za to, že se mohli zachránit.
***
"Amen, pravím vám: Jestliže budete mít víru jako hořčičné zrnko a řeknete této hoře:" Přejdi odsud tam! " - projde. A nic vám nebude nemožné."
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
Plnost času nastává! Předpovědi konce světa se naplňují!
Jistě si pamatujete, že rok 2012 byl spojován s koncem světa. Konec světa však nepřišel a ti, co ho očekávali, byli obrácení na posměch. Podle známého mayského kalendáře však rok 2012 neměl být přesným označením dne a hodiny soudu, ale pouze určením období, ve kterém soud nadejde. To znamená, že podle mayského kalendáře žijeme právě v tomto období.
Sibyla zase hovoří o tomto čase, jako o době železných ptáků, létajících po obloze, nebo jako o době, kdy nebude možné rozeznat muže od ženy. Naplnění tohoto poznávacího znaku soudu nepředstavují jen dlouhé vlasy, které dnes nosí stejně muži jako ženy, ale především hnutí gender. Na základě něj si je dnes možné svobodně měnit sexuální identitu bez ohledu na reálné pohlaví. Dnes se lze v souladu s tím oblékat a například učitelé v USA musejí také své žáky oslovovat v souladu s jejich novou identitou.
Máme zde tedy dva znaky, příznačné pro dobu soudu: mayský kalendář, který ji situuje do období roku 2012 a Sibylino proroctví. A podívejme se ještě na třetí, nejdůležitější znak, nacházející se v závěru Nového Zákona, v spise Zjevení Janovo, známém hlavně pod názvem Apokalypsa.
Věřící, ale také mnozí nevěřící vědí, že v Apokalypse se nacházejí popisy toho, co se bude dít ve dnech soudních. A tento spis byl lidem dán proto, abychom podle dějů v něm popsaných poznali, že čas nastal. A když to poznáme, měli bychom se co nejrychleji vnitřně i navenek změnit tak, abychom jsme byli schopni úspěšně projít nastávající dobou soudu.
V souvislosti se všemi výše uvedenými skutečnostmi se v Apokalypse píše: "Způsobuje, že všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci dali si znak na ruku nebo na čelo, a nikdo nemohl ani kupovat, ani prodávat pokud neměl znak, totiž jméno šelmy, nebo číslo jejího jména."
Při těchto slovech si je třeba v první řadě uvědomit, že byly napsány před 2000 lety tak, že byly jejich pisateli ukázány obrazy naší doby vědeckého a technického pokroku, které však dotyčný nedokázal popsat jinak, než na základě poznání a znalostí své vlastní doby. Proto to zní do určité míry tajemně, a proto například i Sibyla psala o letadlech, o kterých lidé její doby, ani ona sama nemohla mít žádnou představu, jako o železných ptácích. Toto je třeba mít na zřeteli a z tohoto úhlu pohledu se podívejme na zmíněná slova z Apokalypsy, a zkusme jejich smysl popsat terminologií dnešní doby. Jejich poselství vzhledem k tomu, co dnes všichni prožíváme, zní:
Nikdo nebude moci nic prodávat ani nic kupovat, když nebude mít odpovídající potvrzení.
Podle tohoto znaku poznáme, že žijeme v době soudu. Poznáme to podle toho, že všude kde se pohneme, se budeme muset prokázat potvrzením šelmy. Ať už je to v obchodě, v restauraci, v divadle, nebo u lékaře. Bez potvrzení nebudeme moci normálně žít a jen s tímto potvrzením nám bude šelmou milostivě darovaná určitá míra svobody.
Nic vám to nepřipomíná? Nedějí se tyto věci v dnešní době?
A pozor! Toto proroctví má i své pokračování, hovořící o tom, jak duchovně dopadnou ti, kteří přistoupí na nátlak šelmy a dají si její znak na svou ruku:
"Po nich následoval jiný, třetí anděl a volal mocným hlasem: "Pokud se někdo bude klanět šelmě a jejímu obrazu a přijme její cejch na čelo nebo na svou ruku, i ten bude pít víno Božího hněvu, které Bůh nalévá neředěné do číše jeho hněvu, a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem. A dým jejich muk bude stoupat na věky věků a nebudou mít oddechu ve dne v noci ti, co se klanějí šelmě a jejímu obrazu, ani ten, kdo by přijal znak jejího jména."
Přijetí znaku šelmy na ruku a prokazování se potvrzením o absolvování tohoto úkonu při kupování, cestování a podobně, je v Apokalypse označeno jako čin proti duchovní s velmi negativními důsledky. A čím konkrétně je proti duchovní vakcinace a s ní spojená nutnost prokazování se o její absolvování v podobě covid pasů?
Skutečností, vykazujících podezření ze zločinu vůči duchu je více. Vzpomeňme například etický problém, spočívající v tom, že některé vakcíny byly vyvinuty z buněčných linií potracených lidských plodů. Nebo je možné zmínit přítomnost grafenu ve vakcínách, který má nepříznivý vliv na lidský mozek, co znamená, že duch člověka nemůže využívat tento nástroj plnohodnotným způsobem. Dále je to například povážlivé balancování na hranici genetické manipulace lidského organismu. A kromě těchto a ještě dalších nepříznivých duchovních účinků jsou zde i mnohé nepříznivé účinky čistě fyzického, zdravotního charakteru, dokonce i s rizikem náhlého úmrtí.
Je nepochopitelné, že církve nevnímají tyto věci a nezajímají k nim správně stanovisko, ale naopak, souhlasí s tím, a dokonce nabádají k tomu, aby věřící přijímali znak šelmy, a na základě něj mohli bez problémů kupovat, prodávat, cestovat, chodit do restaurací a vést zdánlivě normální život.
Praví pastýři by ale měli jednat úplně jinak! Měli by nabádat k odporu vůči šelmě a její agendě. Vždyť v Novém zákoně, v Apokalypse mají jasně napsáno, že správně koná jen ten, kdo se postaví na odpor vůči šelmě a nepodlehne její nátlaku.
Žel, církve neslouží duchu, ale šelmě a jejím snahám o spoutání ducha. Církví nechrání lidi před šelmou, ale slouží jí a samy jsou pod jejím vlivem. Toto vše není žádný antivaxerský hoax, který je třeba všemožně potírat. Toto jsou skutečnosti, vycházející ze slov Bible, které si může přečíst každý, a které přesně odpovídají tomu, co se dnes děje.
Na základě všech uvedených znaků by lidem mělo být jasné, že žijeme v době soudu, a každý by se měl proto přednostně začít zajímat o to, v čem tento soud spočívá a jak je jím možné projít bez úhony. Zmíněná znamení plnosti času k tomu každého z nás velmi naléhavě vybízejí. A vybízejí nás k tomu proto, abychom tuto vážnou dobu neprospali v obvyklém materialismu a naše osobnost nemusela být ztracena a zatracená.
V čem tedy spočívá podstata současného soudu a jakým způsobem ho můžeme úspěšně zvládnout?
Proroky i Ježíšem Kristem dávno předpovězený soud, kterému je dnes lidstvo vystaveno, spočívá v postupném zesilování tlaku Pánova Světla. Zvýšený tlak Světla přivede v zrychlené míře ke svým plodům a ke svým vnějším projevům vše, co se v nás nachází. A budou to plody dobré, nebo špatné. Budou to plody šťavnaté, zdravé a chutné, nebo plody zkažené, trpké a jedovaté. Ale požívat je bude muset každý člověk sám! A toto, jím samotným vytvořené ovoce, ho buď ještě více povzbudí, podpoří a povznese, nebo ho ještě více otráví a nakonec zahubí.
A proto je v prioritním zájmu každého člověka, aby v dnešní době začal přísně dbát na to, co se nachází v jeho nitru, na co myslí a co jím vnitřně hýbe. Pokud je to radostné, čisté, harmonické a prodchnuto úctou ke Stvořiteli, přinese mu to povznesení a štěstí, o jakém dosud netušil. Pokud je ale jeho nitro, jeho cítění a myšlení neradostné, nečisté, neharmonické a bez úcty ke Stvořiteli, přinese mu to neštěstí, zoufalství, deziluzi a nakonec zhroucení osobnosti.
Soud tedy spočívá v tom, že nám přisoudí štěstí, nebo záhubu prostřednictvím toho, co se nachází v našem nitru a co v něm živíme.
Je to všechno velmi prosté a jednoduché. Ti, kteří budou vnitřně čistí, radostní a harmoničtí, budou dotykem paprsku Pánova Světla v soudu přivedeni k vrcholu radosti, čistoty a harmonie, což povznese jejich osobnost do nebývalých výšek. Ti však, kteří budou vnitřně nečistí, neradostní a neharmoničtí, budou dotykem paprsku Pánova Světla v soudu přivedeni k vrcholu neradosti, disharmonie a nečistoty, což nakonec definitivně zlomí a rozloží jejich osobnost.
Těch, kteří budou mít lásku ke Stvořiteli a odhodlání žít podle jeho Vůle, přivede záření paprsku Pánova Světla k věčnému bytí v blízkosti Boží. Těch však, kteří budou mít lásku jen k věcem materiálním, přivede záření paprsku Pánova Světla ke konečnému zániku materie. Co v sobě živíme a co v sobě skrýváme dojde pod tlakem Světla ke svému vrcholu, a buď nás to povznese, nebo zničí. A na základě toho také poznáme, zda jsme uznávali hodnoty pravé, nebo nepravé.
Milostiplnost dění nastávajícího soudu spočívá v tom, že ať už bylo v naší minulosti cokoli a ať už jsme byli jakýkoliv, pokud se v probíhajícím soudu zaměříme výše uvedeným způsobem pouze k dobru, v posílení paprskem Hospodinova Světla budeme skrze dobro v nás vysoko povzneseni, ačkoli i v této poslední chvíli. Pokud ale čas milostiplnosti promrháme a zůstaneme vnitřně takoví, jací jsme, všechny naše chyby, posíleny paprskem Pánova Světla v nás dojdou ke svému vrcholu, a to nás zničí.
Buďme si tedy dobře vědomými toho, čemu budeme v dnešní době duchovně vystaveni. Ukliďme proto své nitro, vyčistěme ho a slavnostně ho vyzdobme, protože v louči Světla přichází Pán a přináší soud, aby v něm pozvedl vše, co je dobré a dohnal k sebezničení vše, co je špatné.
***
Hle, sekera je již přiložena ke kmenům stromů! A každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a spálen v ohni!
***
Hle, přicházejí andělé se železnými srpy, aby sklidili úrodu země! Aby pšenici shromáždili v Pánových sýpkách a aby plevel a plevy spálili v ohni.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Jistě si pamatujete, že rok 2012 byl spojován s koncem světa. Konec světa však nepřišel a ti, co ho očekávali, byli obrácení na posměch. Podle známého mayského kalendáře však rok 2012 neměl být přesným označením dne a hodiny soudu, ale pouze určením období, ve kterém soud nadejde. To znamená, že podle mayského kalendáře žijeme právě v tomto období.
Sibyla zase hovoří o tomto čase, jako o době železných ptáků, létajících po obloze, nebo jako o době, kdy nebude možné rozeznat muže od ženy. Naplnění tohoto poznávacího znaku soudu nepředstavují jen dlouhé vlasy, které dnes nosí stejně muži jako ženy, ale především hnutí gender. Na základě něj si je dnes možné svobodně měnit sexuální identitu bez ohledu na reálné pohlaví. Dnes se lze v souladu s tím oblékat a například učitelé v USA musejí také své žáky oslovovat v souladu s jejich novou identitou.
Máme zde tedy dva znaky, příznačné pro dobu soudu: mayský kalendář, který ji situuje do období roku 2012 a Sibylino proroctví. A podívejme se ještě na třetí, nejdůležitější znak, nacházející se v závěru Nového Zákona, v spise Zjevení Janovo, známém hlavně pod názvem Apokalypsa.
Věřící, ale také mnozí nevěřící vědí, že v Apokalypse se nacházejí popisy toho, co se bude dít ve dnech soudních. A tento spis byl lidem dán proto, abychom podle dějů v něm popsaných poznali, že čas nastal. A když to poznáme, měli bychom se co nejrychleji vnitřně i navenek změnit tak, abychom jsme byli schopni úspěšně projít nastávající dobou soudu.
V souvislosti se všemi výše uvedenými skutečnostmi se v Apokalypse píše: "Způsobuje, že všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci dali si znak na ruku nebo na čelo, a nikdo nemohl ani kupovat, ani prodávat pokud neměl znak, totiž jméno šelmy, nebo číslo jejího jména."
Při těchto slovech si je třeba v první řadě uvědomit, že byly napsány před 2000 lety tak, že byly jejich pisateli ukázány obrazy naší doby vědeckého a technického pokroku, které však dotyčný nedokázal popsat jinak, než na základě poznání a znalostí své vlastní doby. Proto to zní do určité míry tajemně, a proto například i Sibyla psala o letadlech, o kterých lidé její doby, ani ona sama nemohla mít žádnou představu, jako o železných ptácích. Toto je třeba mít na zřeteli a z tohoto úhlu pohledu se podívejme na zmíněná slova z Apokalypsy, a zkusme jejich smysl popsat terminologií dnešní doby. Jejich poselství vzhledem k tomu, co dnes všichni prožíváme, zní:
Nikdo nebude moci nic prodávat ani nic kupovat, když nebude mít odpovídající potvrzení.
Podle tohoto znaku poznáme, že žijeme v době soudu. Poznáme to podle toho, že všude kde se pohneme, se budeme muset prokázat potvrzením šelmy. Ať už je to v obchodě, v restauraci, v divadle, nebo u lékaře. Bez potvrzení nebudeme moci normálně žít a jen s tímto potvrzením nám bude šelmou milostivě darovaná určitá míra svobody.
Nic vám to nepřipomíná? Nedějí se tyto věci v dnešní době?
A pozor! Toto proroctví má i své pokračování, hovořící o tom, jak duchovně dopadnou ti, kteří přistoupí na nátlak šelmy a dají si její znak na svou ruku:
"Po nich následoval jiný, třetí anděl a volal mocným hlasem: "Pokud se někdo bude klanět šelmě a jejímu obrazu a přijme její cejch na čelo nebo na svou ruku, i ten bude pít víno Božího hněvu, které Bůh nalévá neředěné do číše jeho hněvu, a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem. A dým jejich muk bude stoupat na věky věků a nebudou mít oddechu ve dne v noci ti, co se klanějí šelmě a jejímu obrazu, ani ten, kdo by přijal znak jejího jména."
Přijetí znaku šelmy na ruku a prokazování se potvrzením o absolvování tohoto úkonu při kupování, cestování a podobně, je v Apokalypse označeno jako čin proti duchovní s velmi negativními důsledky. A čím konkrétně je proti duchovní vakcinace a s ní spojená nutnost prokazování se o její absolvování v podobě covid pasů?
Skutečností, vykazujících podezření ze zločinu vůči duchu je více. Vzpomeňme například etický problém, spočívající v tom, že některé vakcíny byly vyvinuty z buněčných linií potracených lidských plodů. Nebo je možné zmínit přítomnost grafenu ve vakcínách, který má nepříznivý vliv na lidský mozek, co znamená, že duch člověka nemůže využívat tento nástroj plnohodnotným způsobem. Dále je to například povážlivé balancování na hranici genetické manipulace lidského organismu. A kromě těchto a ještě dalších nepříznivých duchovních účinků jsou zde i mnohé nepříznivé účinky čistě fyzického, zdravotního charakteru, dokonce i s rizikem náhlého úmrtí.
Je nepochopitelné, že církve nevnímají tyto věci a nezajímají k nim správně stanovisko, ale naopak, souhlasí s tím, a dokonce nabádají k tomu, aby věřící přijímali znak šelmy, a na základě něj mohli bez problémů kupovat, prodávat, cestovat, chodit do restaurací a vést zdánlivě normální život.
Praví pastýři by ale měli jednat úplně jinak! Měli by nabádat k odporu vůči šelmě a její agendě. Vždyť v Novém zákoně, v Apokalypse mají jasně napsáno, že správně koná jen ten, kdo se postaví na odpor vůči šelmě a nepodlehne její nátlaku.
Žel, církve neslouží duchu, ale šelmě a jejím snahám o spoutání ducha. Církví nechrání lidi před šelmou, ale slouží jí a samy jsou pod jejím vlivem. Toto vše není žádný antivaxerský hoax, který je třeba všemožně potírat. Toto jsou skutečnosti, vycházející ze slov Bible, které si může přečíst každý, a které přesně odpovídají tomu, co se dnes děje.
Na základě všech uvedených znaků by lidem mělo být jasné, že žijeme v době soudu, a každý by se měl proto přednostně začít zajímat o to, v čem tento soud spočívá a jak je jím možné projít bez úhony. Zmíněná znamení plnosti času k tomu každého z nás velmi naléhavě vybízejí. A vybízejí nás k tomu proto, abychom tuto vážnou dobu neprospali v obvyklém materialismu a naše osobnost nemusela být ztracena a zatracená.
V čem tedy spočívá podstata současného soudu a jakým způsobem ho můžeme úspěšně zvládnout?
Proroky i Ježíšem Kristem dávno předpovězený soud, kterému je dnes lidstvo vystaveno, spočívá v postupném zesilování tlaku Pánova Světla. Zvýšený tlak Světla přivede v zrychlené míře ke svým plodům a ke svým vnějším projevům vše, co se v nás nachází. A budou to plody dobré, nebo špatné. Budou to plody šťavnaté, zdravé a chutné, nebo plody zkažené, trpké a jedovaté. Ale požívat je bude muset každý člověk sám! A toto, jím samotným vytvořené ovoce, ho buď ještě více povzbudí, podpoří a povznese, nebo ho ještě více otráví a nakonec zahubí.
A proto je v prioritním zájmu každého člověka, aby v dnešní době začal přísně dbát na to, co se nachází v jeho nitru, na co myslí a co jím vnitřně hýbe. Pokud je to radostné, čisté, harmonické a prodchnuto úctou ke Stvořiteli, přinese mu to povznesení a štěstí, o jakém dosud netušil. Pokud je ale jeho nitro, jeho cítění a myšlení neradostné, nečisté, neharmonické a bez úcty ke Stvořiteli, přinese mu to neštěstí, zoufalství, deziluzi a nakonec zhroucení osobnosti.
Soud tedy spočívá v tom, že nám přisoudí štěstí, nebo záhubu prostřednictvím toho, co se nachází v našem nitru a co v něm živíme.
Je to všechno velmi prosté a jednoduché. Ti, kteří budou vnitřně čistí, radostní a harmoničtí, budou dotykem paprsku Pánova Světla v soudu přivedeni k vrcholu radosti, čistoty a harmonie, což povznese jejich osobnost do nebývalých výšek. Ti však, kteří budou vnitřně nečistí, neradostní a neharmoničtí, budou dotykem paprsku Pánova Světla v soudu přivedeni k vrcholu neradosti, disharmonie a nečistoty, což nakonec definitivně zlomí a rozloží jejich osobnost.
Těch, kteří budou mít lásku ke Stvořiteli a odhodlání žít podle jeho Vůle, přivede záření paprsku Pánova Světla k věčnému bytí v blízkosti Boží. Těch však, kteří budou mít lásku jen k věcem materiálním, přivede záření paprsku Pánova Světla ke konečnému zániku materie. Co v sobě živíme a co v sobě skrýváme dojde pod tlakem Světla ke svému vrcholu, a buď nás to povznese, nebo zničí. A na základě toho také poznáme, zda jsme uznávali hodnoty pravé, nebo nepravé.
Milostiplnost dění nastávajícího soudu spočívá v tom, že ať už bylo v naší minulosti cokoli a ať už jsme byli jakýkoliv, pokud se v probíhajícím soudu zaměříme výše uvedeným způsobem pouze k dobru, v posílení paprskem Hospodinova Světla budeme skrze dobro v nás vysoko povzneseni, ačkoli i v této poslední chvíli. Pokud ale čas milostiplnosti promrháme a zůstaneme vnitřně takoví, jací jsme, všechny naše chyby, posíleny paprskem Pánova Světla v nás dojdou ke svému vrcholu, a to nás zničí.
Buďme si tedy dobře vědomými toho, čemu budeme v dnešní době duchovně vystaveni. Ukliďme proto své nitro, vyčistěme ho a slavnostně ho vyzdobme, protože v louči Světla přichází Pán a přináší soud, aby v něm pozvedl vše, co je dobré a dohnal k sebezničení vše, co je špatné.
***
Hle, sekera je již přiložena ke kmenům stromů! A každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a spálen v ohni!
***
Hle, přicházejí andělé se železnými srpy, aby sklidili úrodu země! Aby pšenici shromáždili v Pánových sýpkách a aby plevel a plevy spálili v ohni.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
Proč je mi líto očkovaných?
Ve Velké Británii byl zveřejněn děsivý graf. Zobrazuje srovnání úmrtnosti mezi očkovanou a neočkovanou populací na jiné nemoci, než na covid. Vyplývá z něj, že kdo se dal očkovat, vystavil se zvýšenému riziku, že v brzké době zemře na nemoc, se kterou by si jeho imunitní systém hravě poradil, kdyby nebyl dezorientován očkováním. Za určitou imunitu proti covidu a za snazší průběh případné nákazy se tedy platí ztrátou imunity vůči jiným chorobám.
Proč je tomu tak a co se ve skutečnosti stane s naším organismem a jeho odolností, když se dáme očkovat?
Představme si hrad, jehož hradby jsou chráněny bojovníky, neboli imunitním systémem. Bojovníci stojí v pravidelném rozestupu po celém obvodu hradeb a dávají pozor, aby je nepřítel ze žádné strany nepřekonal.
Vakcína však vydá povel strážím na hradbách, aby se přednostně soustředily na jediný bod a na jediného nepřítele. Na covid. To ale zároveň znamená, že hradby na jiných místech zůstávají slabě chráněné a nepřátelé, čili jiné nemoci, je mohou poměrně snadno překonat. A proto je také překonají a nakonec dobijí hrad, což znamená smrt člověka. Toto je důvod, proč byla ve Velké Británii zaznamenána enormně zvýšená úmrtnost očkované populace.
Zdroj:
https://janatutkova.blog.pravda.sk/2021 ... eockování/
Také údaje, které má k dispozici skotská organizace Public Health Scotland ukazují, že od poloviny května 2021 se ve Skotsku zvyšuje nadměrná úmrtnost, a to navzdory obrovskému poklesu úmrtí na Covid-19, přičemž u osob mladších 65 let došlo až k 40% nárůstu počtu úmrtí oproti pětiletému průměru.
V některých týdnech od května 2021 došlo až ke 118% nárůstu počtu kardiovaskulárních případů u osob ve věku 15-40 let a k 72% nárůstu počtu kardiovaskulárních případů u osob ve věku 45-64 let.
Ředitel pohřební služby John O'Looney z Anglie hovoří o své zkušenosti s nárůstem úmrtí lidí po infarktech, mrtvicích a dalších chorobách od začátku očkování. Říká, že tolik úmrtí na krevní sraženiny jako letos neviděl za posledních 14 let.
Důkazem toho, že se to děje také u nás, je smrt Miroslava Žbirky. Žbirka zemřel na zápal plic a jeho náhlá smrt byla pro všechny velkým překvapením, protože vypadal mladistvě a byl stále pracovně vytížen.
Co se stalo? Vždyť přece na zápal plic v dnešní době nikdo v dobré kondici neumírá? Umírají na něj většinou lidé nevládní a dlouhodobě připoutaní na lůžko.
Je známo, že Žbirka absolvoval očkování dvěma dávkami proti covidu, což z hlediska výše uvedených informací znamená, že jeho imunitní systém byl nastaven na zvýšenou ostražitost proti covidu, ale na úkor snížení ostražitosti vůči ostatním chorobám. A toto oslabení bylo příčinou zápalu plic a náhlé smrti. Kdyby nedošlo k očkování, imunitní systém by byl odolný a ochrana před zápalem plic by pro něj nepředstavovala žádný problém. Z tohoto hlediska proto můžeme považovat Miroslava Žbirku za oběť vakcinace přesně v tom smyslu, jak to naznačuje graf z Velké Británie.
To, co se děje je však velmi zvláštní, neboť všechny tyto skutečnosti musí být odborníkům dobře známy. Například z výzkumu doktora Petra Abiho, který realizoval v roce 1986 v Guineji Bissau očkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli vakcínou s názvem DTP. Avšak vakcína se vzhledem k africkým poměrům a značnému rozptýlení populace nedostala ke všem dětem. Proto vznikly dvě kategorie dětí. Jedny očkované a druhé neočkované.
Doktora Petra Abiho však po třiceti letech napadlo ověřit si pozitivní přínos vakcinace a její blahodárné účinky prostřednictvím vzácné možnosti vzájemného srovnání zdravotního stavu očkované a neočkované populace.
Jeho zjištění však bylo šokující! Zjistil totiž, že očkovaní byli sice imunní vůči chorobám, proti nimž byli očkováni, ale v porovnání s kategorií neočkovaných byla u nich zaznamenána o deset procent vyšší úmrtnost na jiné nemoci. Vakcína tedy na jedné straně pomohla proti určitému konkrétnímu onemocnění, ale na druhé straně zasáhla do imunitního systému takovým způsobem, že nebyl schopen efektivně čelit jiným chorobám, se kterými by si byl jinak poradil. V konečném důsledku tedy právě kvůli vakcinaci zemřelo o deset procent obyvatelstva více z těch, kteří vakcinaci podstoupili.
A protože tyto skutečnosti musí být ve vědeckých odborných kruzích dobře známy, vyvstává znepokojivá otázka, proč se v současnosti opakuje stejná chyba? Stejná chyba, která má za následek zvýšenou úmrtnost očkované populace? Neměli bychom se snad ze svých chyb poučit a neopakovat je?
Když však k poučení nedochází a chyba se opakuje, zcela oprávněně vystává děsivá myšlenka, že jde o záměr. Že to není žádná nevědomost! Že se někdo skutečně poučil a tyto poznatky cíleně využil k tomu, aby dosáhl redukce světové populace.
V takzvaných konspiračních kruzích je přece dávno známo, že vysoké světové mocenské kruhy mají takovou ambici. Že chtějí takovýmto způsobem vyřešit ekologickou, surovinovou a populační krizi. Každému musí být přece nápadné, jak vehementně je obyvatelstvo nuceno do očkování. Nejprve jen pod všemožným nátlakem, ale jakože dobrovolně. Pokud však budou počty takzvaně dobrovolně očkovaných neuspokojivé, plánuje se násilné povinné očkování.
A to i přesto, že v Nizozemsku s jeho 85 procentní proočkovaností se stejně, jako u nás plnily nemocnice, uzavřela země a v tisících rostly počty infikovaných.
Vakcinace proti šíření covidu evidentně nefunguje. Celá hysterie kolem covidu je zde jen kvůli tomu, aby byli lidé donuceni k očkování, a aby se tím splnil plán řízené redukce světové populace. K ní bude docházet v průběhu následujících let a tato úmrtí nebudou spojování s vakcinací a jejími následky. Hle, až sem dospěl svět komerční prázdnoty s jeho konzumně, materialisticky a ateisticky orientovaným obyvatelstvem.
Všichni by chtěli, aby pandemie skončila a my jsme se vrátili do období a ke způsobu života před pandemií. Avšak tato doba s jejím stylem života byla ve skutečnosti nemocná, a proto nutně vyústila do toho, co dnes prožíváme. Ve zvrácenosti svých hodnot nutně vyústila do všeho toho, co se dnes děje. Do brutálního covid fašismu, který nás uvrhl do velkého vyhlazovacího koncentračního tábora, kde doktor Mengele s Pfizeru a jiných farmaceutických společností podává vězňům smrtící injekci.
Lidé vedli před pandemií neprávní způsob života a uznávali pomýlené hodnoty. Hodnoty nízké, bezduché a orientované pouze na matérii a pozemské požitky. A z podhoubí těchto všeobecně uznávaných zvrácených hodnot se zformovala zvrácená elita nejmocnějších, považují se za vládce, majitele a správce planety. A na přání a podle plánů těchto mocných bude žít na naší planetě jako ve velkém koncentráku pod ustavičnou kontrolou jen tolik lidí, kolik je podle nich optimální.
Odklon lidstva od hodnot ducha a děsivé důsledky, které to přinese, to vše bylo předpovězeno již dávno. A my nyní žijeme v době naplňování těchto proroctví. A apokalyptická proroctví se naplňují proto, abychom poznali a na vlastní kůži okusili důsledky toho, jak jsme žili. Jinak bychom totiž nikdy nebyli schopni pochopit, že život bez ducha a bez Boha je neštěstím, a proto směřuje k neštěstí. A že štěstí a harmonii lze začít budovat jen prostřednictvím hodnot ducha a jejich postavením na první místo. Těmito hodnotami je láska, spravedlnost, dobro, ušlechtilost a úcta ke Stvořiteli a k jeho Vůli.
V době před pandemií mělo dojít k masivnímu duchovnímu obrození naší civilizace. Všechna vyzařování vesmíru tomu napomáhala a mnozí lidé na to upozorňovali. Žel, masy to ignorovaly, a proto nastoupil covid fašismus s jeho plány na genocidu populace. Jde přesně o tutéž situaci, k jaké došlo ve třicátých letech 20. století. I tehdy mělo dojít k velkému duchovnímu obrození civilizace. Ale i tehdy došlo v tomto směru k obrovskému selhání, a proto nastoupil německý fašismus, uskutečňující a plánující masivní genocidu lidstva, nebo takzvaných méněcenných ras.
To však, co mohlo v minulosti zabránit nástupu fašismu, a co může zabránit jeho expanzi také v současnosti je duchovní probuzení. Je duchovní obrození. Je to cesta k pravému člověčenství, povznesenému nad nízkost konzumních hodnot a zaměřenému na duchovní hodnoty. Jedině v tom je progres a v tom je zároveň skryto i vítězství nad pandemií.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Ve Velké Británii byl zveřejněn děsivý graf. Zobrazuje srovnání úmrtnosti mezi očkovanou a neočkovanou populací na jiné nemoci, než na covid. Vyplývá z něj, že kdo se dal očkovat, vystavil se zvýšenému riziku, že v brzké době zemře na nemoc, se kterou by si jeho imunitní systém hravě poradil, kdyby nebyl dezorientován očkováním. Za určitou imunitu proti covidu a za snazší průběh případné nákazy se tedy platí ztrátou imunity vůči jiným chorobám.
Proč je tomu tak a co se ve skutečnosti stane s naším organismem a jeho odolností, když se dáme očkovat?
Představme si hrad, jehož hradby jsou chráněny bojovníky, neboli imunitním systémem. Bojovníci stojí v pravidelném rozestupu po celém obvodu hradeb a dávají pozor, aby je nepřítel ze žádné strany nepřekonal.
Vakcína však vydá povel strážím na hradbách, aby se přednostně soustředily na jediný bod a na jediného nepřítele. Na covid. To ale zároveň znamená, že hradby na jiných místech zůstávají slabě chráněné a nepřátelé, čili jiné nemoci, je mohou poměrně snadno překonat. A proto je také překonají a nakonec dobijí hrad, což znamená smrt člověka. Toto je důvod, proč byla ve Velké Británii zaznamenána enormně zvýšená úmrtnost očkované populace.
Zdroj:
https://janatutkova.blog.pravda.sk/2021 ... eockování/
Také údaje, které má k dispozici skotská organizace Public Health Scotland ukazují, že od poloviny května 2021 se ve Skotsku zvyšuje nadměrná úmrtnost, a to navzdory obrovskému poklesu úmrtí na Covid-19, přičemž u osob mladších 65 let došlo až k 40% nárůstu počtu úmrtí oproti pětiletému průměru.
V některých týdnech od května 2021 došlo až ke 118% nárůstu počtu kardiovaskulárních případů u osob ve věku 15-40 let a k 72% nárůstu počtu kardiovaskulárních případů u osob ve věku 45-64 let.
Ředitel pohřební služby John O'Looney z Anglie hovoří o své zkušenosti s nárůstem úmrtí lidí po infarktech, mrtvicích a dalších chorobách od začátku očkování. Říká, že tolik úmrtí na krevní sraženiny jako letos neviděl za posledních 14 let.
Důkazem toho, že se to děje také u nás, je smrt Miroslava Žbirky. Žbirka zemřel na zápal plic a jeho náhlá smrt byla pro všechny velkým překvapením, protože vypadal mladistvě a byl stále pracovně vytížen.
Co se stalo? Vždyť přece na zápal plic v dnešní době nikdo v dobré kondici neumírá? Umírají na něj většinou lidé nevládní a dlouhodobě připoutaní na lůžko.
Je známo, že Žbirka absolvoval očkování dvěma dávkami proti covidu, což z hlediska výše uvedených informací znamená, že jeho imunitní systém byl nastaven na zvýšenou ostražitost proti covidu, ale na úkor snížení ostražitosti vůči ostatním chorobám. A toto oslabení bylo příčinou zápalu plic a náhlé smrti. Kdyby nedošlo k očkování, imunitní systém by byl odolný a ochrana před zápalem plic by pro něj nepředstavovala žádný problém. Z tohoto hlediska proto můžeme považovat Miroslava Žbirku za oběť vakcinace přesně v tom smyslu, jak to naznačuje graf z Velké Británie.
To, co se děje je však velmi zvláštní, neboť všechny tyto skutečnosti musí být odborníkům dobře známy. Například z výzkumu doktora Petra Abiho, který realizoval v roce 1986 v Guineji Bissau očkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli vakcínou s názvem DTP. Avšak vakcína se vzhledem k africkým poměrům a značnému rozptýlení populace nedostala ke všem dětem. Proto vznikly dvě kategorie dětí. Jedny očkované a druhé neočkované.
Doktora Petra Abiho však po třiceti letech napadlo ověřit si pozitivní přínos vakcinace a její blahodárné účinky prostřednictvím vzácné možnosti vzájemného srovnání zdravotního stavu očkované a neočkované populace.
Jeho zjištění však bylo šokující! Zjistil totiž, že očkovaní byli sice imunní vůči chorobám, proti nimž byli očkováni, ale v porovnání s kategorií neočkovaných byla u nich zaznamenána o deset procent vyšší úmrtnost na jiné nemoci. Vakcína tedy na jedné straně pomohla proti určitému konkrétnímu onemocnění, ale na druhé straně zasáhla do imunitního systému takovým způsobem, že nebyl schopen efektivně čelit jiným chorobám, se kterými by si byl jinak poradil. V konečném důsledku tedy právě kvůli vakcinaci zemřelo o deset procent obyvatelstva více z těch, kteří vakcinaci podstoupili.
A protože tyto skutečnosti musí být ve vědeckých odborných kruzích dobře známy, vyvstává znepokojivá otázka, proč se v současnosti opakuje stejná chyba? Stejná chyba, která má za následek zvýšenou úmrtnost očkované populace? Neměli bychom se snad ze svých chyb poučit a neopakovat je?
Když však k poučení nedochází a chyba se opakuje, zcela oprávněně vystává děsivá myšlenka, že jde o záměr. Že to není žádná nevědomost! Že se někdo skutečně poučil a tyto poznatky cíleně využil k tomu, aby dosáhl redukce světové populace.
V takzvaných konspiračních kruzích je přece dávno známo, že vysoké světové mocenské kruhy mají takovou ambici. Že chtějí takovýmto způsobem vyřešit ekologickou, surovinovou a populační krizi. Každému musí být přece nápadné, jak vehementně je obyvatelstvo nuceno do očkování. Nejprve jen pod všemožným nátlakem, ale jakože dobrovolně. Pokud však budou počty takzvaně dobrovolně očkovaných neuspokojivé, plánuje se násilné povinné očkování.
A to i přesto, že v Nizozemsku s jeho 85 procentní proočkovaností se stejně, jako u nás plnily nemocnice, uzavřela země a v tisících rostly počty infikovaných.
Vakcinace proti šíření covidu evidentně nefunguje. Celá hysterie kolem covidu je zde jen kvůli tomu, aby byli lidé donuceni k očkování, a aby se tím splnil plán řízené redukce světové populace. K ní bude docházet v průběhu následujících let a tato úmrtí nebudou spojování s vakcinací a jejími následky. Hle, až sem dospěl svět komerční prázdnoty s jeho konzumně, materialisticky a ateisticky orientovaným obyvatelstvem.
Všichni by chtěli, aby pandemie skončila a my jsme se vrátili do období a ke způsobu života před pandemií. Avšak tato doba s jejím stylem života byla ve skutečnosti nemocná, a proto nutně vyústila do toho, co dnes prožíváme. Ve zvrácenosti svých hodnot nutně vyústila do všeho toho, co se dnes děje. Do brutálního covid fašismu, který nás uvrhl do velkého vyhlazovacího koncentračního tábora, kde doktor Mengele s Pfizeru a jiných farmaceutických společností podává vězňům smrtící injekci.
Lidé vedli před pandemií neprávní způsob života a uznávali pomýlené hodnoty. Hodnoty nízké, bezduché a orientované pouze na matérii a pozemské požitky. A z podhoubí těchto všeobecně uznávaných zvrácených hodnot se zformovala zvrácená elita nejmocnějších, považují se za vládce, majitele a správce planety. A na přání a podle plánů těchto mocných bude žít na naší planetě jako ve velkém koncentráku pod ustavičnou kontrolou jen tolik lidí, kolik je podle nich optimální.
Odklon lidstva od hodnot ducha a děsivé důsledky, které to přinese, to vše bylo předpovězeno již dávno. A my nyní žijeme v době naplňování těchto proroctví. A apokalyptická proroctví se naplňují proto, abychom poznali a na vlastní kůži okusili důsledky toho, jak jsme žili. Jinak bychom totiž nikdy nebyli schopni pochopit, že život bez ducha a bez Boha je neštěstím, a proto směřuje k neštěstí. A že štěstí a harmonii lze začít budovat jen prostřednictvím hodnot ducha a jejich postavením na první místo. Těmito hodnotami je láska, spravedlnost, dobro, ušlechtilost a úcta ke Stvořiteli a k jeho Vůli.
V době před pandemií mělo dojít k masivnímu duchovnímu obrození naší civilizace. Všechna vyzařování vesmíru tomu napomáhala a mnozí lidé na to upozorňovali. Žel, masy to ignorovaly, a proto nastoupil covid fašismus s jeho plány na genocidu populace. Jde přesně o tutéž situaci, k jaké došlo ve třicátých letech 20. století. I tehdy mělo dojít k velkému duchovnímu obrození civilizace. Ale i tehdy došlo v tomto směru k obrovskému selhání, a proto nastoupil německý fašismus, uskutečňující a plánující masivní genocidu lidstva, nebo takzvaných méněcenných ras.
To však, co mohlo v minulosti zabránit nástupu fašismu, a co může zabránit jeho expanzi také v současnosti je duchovní probuzení. Je duchovní obrození. Je to cesta k pravému člověčenství, povznesenému nad nízkost konzumních hodnot a zaměřenému na duchovní hodnoty. Jedině v tom je progres a v tom je zároveň skryto i vítězství nad pandemií.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
Exkluzivní odhalení okultního pozadí světové moci
Ateismus a materialismus širokých mas obyvatelstva je vědomým bludem. Masy jsou v něm uměle udržovány světovými mocenskými elitami, které vlastní úplně jiné, tajné poznání. Ono jim dává moc. Moc znalých nad neznalými a moc vědomějších nad nevědomými.
Světové mocenské elity totiž dobře vědí, že kromě reality materiální existuje i realita nemateriální. Nebo jinak řečeno, kromě reality nejhrubší existuje i realita jemnější. A tak, jako my zde na zemi žijeme v realitě hmotné, žijí jiné entity v realitě jemné.
Již od dob dávného Babylonu existují různé okultní praktiky, jejichž prostřednictvím je možné nám z naší hmotné reality navázat kontakt a spojení s entitami, žijícími v realitě jemnější. A tyto praktiky přetrvaly až dodnes.
Je například známo, že také Hitler se velmi intenzivně zabýval okultismem. On i jiní vysocí fašističtí pohlaváři se soustřeďovali kolem okultních skupin, jakými byla společnost Thule, nebo skupina Vril. Prostřednictvím okultních praktik se jim podařilo mimosmyslovým způsobem navázat spojení s entitami z jiné úrovně, které jim zprostředkovaly určité technologie. Tyto technologie byly posunuty německým vědcům, aby na nich dále pracovali.
Ale jak se říká, nic není zadarmo! Za poskytnutí informací byla vyžadována protislužba. Protislužba spočívala v rozpoutání zla apokalyptických rozměrů, vyvolávajícího silná negativní vyzařování milionů obyvatel naší planety, čímž vznikly silné negativní energie, čerpané těmito bytostmi jako zdroj jejich životní síly.
Tyto entity jsou totiž odpojeny od Božího Světla, a tím od jeho životodárné síly. Proto jsou nuceny získávat energii jinak. A to z negativní energie, vytvářené lidmi prostřednictvím jejich nedobrých pocitů, emocí, myšlenek a vnitřního života.
V našem univerzu to totiž funguje tak, že životodárnou energii, která k nám proudí v podobě Pánova Světla, můžeme my lidé přetransformovat, nebo využít dvěma způsoby. Buď pozitivně nebo negativně. Buď ve formě pozitivních pocitů, myšlenek, emocí a prožívání, nebo ve formě negativních pocitů, myšlenek, emocí a prožívání.
To pozitivní se takto námi transformováno vrací opět vzhůru ke Světlu, vytvářeje tím zároveň osudové vlákno, směřující naši osobnost ke Světlu a k Pánu. To negativní však nemůže proudit směrem vzhůru, protože to není hodno Pánova Světla. Proto negativní energie klesají dolů a slouží jako potrava pro entity na jiné materiální úrovni, které postrádají přísun Pánova životodárného Světla.
I toto byl například jeden z účelů koncentračních táborů, kde z předsmrtné hrůzy a utrpení tisíců zavražděných čerpaly svoji energii temné entity jako protislužbu za poskytnutí různých informací. A nečerpaly ji jen z koncentračních táborů, ale také ze strachu, hrůzy a bolesti milionů lidí, postižených válečnou tragédií.
V Bibli se vysloveně zakazuje jakékoli navazování spojení s entitami v jemnějších úrovních prostřednictvím magie a okultismu, protože vzhledem k přetrvávající nízké duchovní úrovni lidstva je zákonité, že může dojít pouze ke spojení s nízkými a temnými entitami.
Je známo, že po obsazení fašistického Německa armádou USA měli Američané zájem o špičkové německé vědce, pracující na různých tajných výzkumech. Němečtí vědci byli prostřednictvím projektu Paperclip přesunuti do USA, aby dále pokračovali ve své práci. Říká se, že se to týkalo také doktora Mengeleho i s jeho výzkumem, brutálním způsobem prováděným na vězních v koncentračních táborech.
A do USA se přesunuly také okultní kruhy s jejich propojením na entity, nacházející se v jiné rovině bytí. Vše v podstatě pokračovalo bez přerušení dále, a to včetně Hitlerova snu o nadvládě nad celým světem a jeho obyvatelstvem, které má být radikálně zredukováno na optimální počet. Svět se má změnit na jeden velký koncentrační tábor, kde budou všichni jeho obyvatelé podrobeni totální kontrole. Součástí plánu je také ovládnutí surovinové základny Ruska stejně jako za dob Hitlera. Všechny tyto věci se dnes začaly reálně naplňovat prostřednictvím pandemie, vakcinace, kontroly obyvatelstva a přesunem základen, vojsk a techniky NATO k hranicím Ruska, z čehož začíná být Rusko znepokojeno a chce to zastavit.
O realitě okultního pozadí světové moci svědčí i zednářské lóže. Jejich členy se stávají nejvýznamnější světoví politici. Stupně v hierarchii zednářské lóže jsou stupni okultního zasvěcení. Ilustrují to například krátké kalhoty Václava Havla při jeho inauguraci za prezidenta. Krátké kalhoty nebyla náhoda, ale vnější symbol stupně zasvěcení v zednářské lóži.
Známý je také pozdrav prezidentky Čaputové s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Zdraví se zkříženýma rukama na hrudi. Tento symbol často používal také Hitler při svých projevech a jde o zednářskou symboliku ochoty obětovat vlastní národ. V případě prezidentky Čaputové je to ochota obětovat vlastní národ pochybné vakcinaci, hodné doktora Mengeleho.
No a na vrcholu temné okultní zednářské hierarchie se nachází úzká skupina lidí s propojením na entity v jiné rovině bytí. Pod vedením těchto entit a pod jejich vlivem se náš svět dostal pod přímý vliv temna, čehož výsledkem je ďábelský plán na zredukování populace a zavedení systému absolutní kontroly obyvatelstva. Populace je redukována laboratorně vyrobeným virem a zároveň vakcínou proti němu. Začíná být monitorován a vymezován pohyb každého jednotlivce, a to podle míry jeho poslušnosti.
Tímto způsobem byly zabity dvě mouchy jednou ranou. Na jedné straně pozemští mocipáni redukují obyvatelstvo prostřednictvím pandemie a zároveň se snaží o zavedení systému jeho totální kontroly, a na druhé straně prostřednictvím vší negativity, deprese, strachu, nenávisti, nespokojenosti a frustrace, kterou to vyvolává, si temné entity vytvořily z lidstva dojnou krávu na negativní energie. Proto každý, kdo v dnešní době podléhá negativitě jakéhokoli druhu a živí ji svými myšlenkami a emocemi, každý takový člověk tím vyživuje temné entity. Zároveň se i jeho osudová vlákna tkají směrem temnu, což může v konečném důsledku znamenat jeho definitivní osobnostní zkázu v podobě zatracení duše.
Je proto maximálně důležité vědět o těchto skutečnostech, abychom se ve své neznalosti a nevědomosti nestali oběťmi temnoty a její lstivých, ďábelských úkladů, na jejichž základě je vše prezentováno tak, že se to děje pro naše dobro. Ďábel k nám dnes přichází v rouše beránka, jako zachránce světa před pandemií a žel, naivní lidé tomu věří, podvolují se a spolupracují. Ve své nedostatečné bdělosti a ve své neschopnosti rozpoznávat vlky roucha beránka tomu podlehly dokonce i církve.
Lidstvo se nikdy nemělo snažit spojovat se žádnými temnými entitami, spolupracovat s nimi a přijímat od nich inspirace! Kdybychom upírali svůj pohled vždy jen ke Stvořiteli, mohli jsme toho zůstat ušetřeni. Jedině od Pána jsme měli přijímat inspirace a jemu jsme měli sloužit! Podle jeho Vůle a jeho přikázání jsme se měli řídit! Základní životní sílu, proudící k nám od Stvořitele, jsme neměli zneužívat negativním způsobem, ale využívat ji pouze pro věci pozitivní. Měli jsme ji využívat k dobrému, čistému, spravedlivému a bohabojnému životu. Tím bychom vytvářeli pozitivní energie, proudící zpět ke Stvořiteli, a tímto směrem by byly zároveň tkané i nitky našeho osudu. To by mělo za následek radost, štěstí a harmonii.
To, co se dnes děje, je důsledkem nasměrování toku životní energie nesprávným směrem. Směrem k prázdnotě materie, zbavené hodnot ducha. Nízké, materialistické snažení lidstva vyprodukovalo veškerou nízkost, nacházející se kolem nás. A všeobecná hodnotová nízkost obyvatelstva se stala podhoubím pro vznik a rozvoj nízkých mocenských elit, propojených s temnými entitami, což přivodilo marasmus, ve kterém dnes žijeme. Cesta ven z marasmu spočívá jedině v přesměrování toku naší životní energie, která již nesmí proudit dolů a živit temno, nýbrž pouze vzhůru, směrem ke Stvořiteli, prostřednictvím života a myšlení podle jeho Vůle. To je jediné záchranné lano! Po něm musí začít šplhat každý, kdo se chce zachránit.
Kdo v sobě začne budovat důvěru v Pána a rozvíjet ve svém životě duchovní hodnoty, velmi rychle ucítí vnitřní jas, plynoucí z takového počínání. Světlo Pána ozáří jeho duši a zanítí v ní naději. Naději, že Pravda a Dobro zvítězí nad temnotou a lží, skrývající se pod masou dobra.
Mnozí lidé si myslí, že v dnešní době existují mnohem důležitější věci, na které je třeba soustředit svou pozornost, než nějaké „pochybné“ duchovní souvislosti. Právě dnes však není nic důležitějšího, než se vědomě snažit udržet si vnitřní jas, radost, harmonii, víru v dobro a úctu vůči bližním. Toho ale nelze dosáhnout a trvale si udržet jinak, než důvěrou v Pána. Důvěrou v jeho ochranu, pomoc a podporu.
A důležité je to proto, že právě to, co dnes sejeme svým vnitřním nastavením a svým vnitřním rozpoložením, přesně to budeme v budoucnu sklízet. Naše budoucnost spočívá v tom, jakými vnitřně i navenek v současnosti jsme.
Takový je totiž zákon! Zákon zpětného účinku! Velmi dobře ho znají i temné entity, a proto je dnes vše pod jejich vlivem nastaveno tak, aby lidé žili ve strachu, v úzkosti, nejistotě, depresi, nebo v nepřátelství a nenávisti vůči jinak smýšlejícím. Temné entity dobře vědí, že tímto způsobem si pro sebe sejeme ještě větší peklo a hrůzu, ze kterých chtějí profitovat.
Nedejme se k tomu dotlačit a zmanipulovat! Zaměřme svůj pohled k Pánu a v důvěře v něho udržujme své nitro jasné, radostné, čisté, spravedlivé, čestné a láskyplně naladěné vůči všem lidem bez rozdílu. Ani vnitřně, ani navenek se nepoddávejme tomu, k čemu nás tlačí služebníci temna v lidských tělech, kteří nám dnes vládnou a aktivně odporujme zlu. Ať již v sobě samých, nebo kolem nás v našem okolí, protože žijeme v rozhodující době boje temnoty se Světlem.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Ateismus a materialismus širokých mas obyvatelstva je vědomým bludem. Masy jsou v něm uměle udržovány světovými mocenskými elitami, které vlastní úplně jiné, tajné poznání. Ono jim dává moc. Moc znalých nad neznalými a moc vědomějších nad nevědomými.
Světové mocenské elity totiž dobře vědí, že kromě reality materiální existuje i realita nemateriální. Nebo jinak řečeno, kromě reality nejhrubší existuje i realita jemnější. A tak, jako my zde na zemi žijeme v realitě hmotné, žijí jiné entity v realitě jemné.
Již od dob dávného Babylonu existují různé okultní praktiky, jejichž prostřednictvím je možné nám z naší hmotné reality navázat kontakt a spojení s entitami, žijícími v realitě jemnější. A tyto praktiky přetrvaly až dodnes.
Je například známo, že také Hitler se velmi intenzivně zabýval okultismem. On i jiní vysocí fašističtí pohlaváři se soustřeďovali kolem okultních skupin, jakými byla společnost Thule, nebo skupina Vril. Prostřednictvím okultních praktik se jim podařilo mimosmyslovým způsobem navázat spojení s entitami z jiné úrovně, které jim zprostředkovaly určité technologie. Tyto technologie byly posunuty německým vědcům, aby na nich dále pracovali.
Ale jak se říká, nic není zadarmo! Za poskytnutí informací byla vyžadována protislužba. Protislužba spočívala v rozpoutání zla apokalyptických rozměrů, vyvolávajícího silná negativní vyzařování milionů obyvatel naší planety, čímž vznikly silné negativní energie, čerpané těmito bytostmi jako zdroj jejich životní síly.
Tyto entity jsou totiž odpojeny od Božího Světla, a tím od jeho životodárné síly. Proto jsou nuceny získávat energii jinak. A to z negativní energie, vytvářené lidmi prostřednictvím jejich nedobrých pocitů, emocí, myšlenek a vnitřního života.
V našem univerzu to totiž funguje tak, že životodárnou energii, která k nám proudí v podobě Pánova Světla, můžeme my lidé přetransformovat, nebo využít dvěma způsoby. Buď pozitivně nebo negativně. Buď ve formě pozitivních pocitů, myšlenek, emocí a prožívání, nebo ve formě negativních pocitů, myšlenek, emocí a prožívání.
To pozitivní se takto námi transformováno vrací opět vzhůru ke Světlu, vytvářeje tím zároveň osudové vlákno, směřující naši osobnost ke Světlu a k Pánu. To negativní však nemůže proudit směrem vzhůru, protože to není hodno Pánova Světla. Proto negativní energie klesají dolů a slouží jako potrava pro entity na jiné materiální úrovni, které postrádají přísun Pánova životodárného Světla.
I toto byl například jeden z účelů koncentračních táborů, kde z předsmrtné hrůzy a utrpení tisíců zavražděných čerpaly svoji energii temné entity jako protislužbu za poskytnutí různých informací. A nečerpaly ji jen z koncentračních táborů, ale také ze strachu, hrůzy a bolesti milionů lidí, postižených válečnou tragédií.
V Bibli se vysloveně zakazuje jakékoli navazování spojení s entitami v jemnějších úrovních prostřednictvím magie a okultismu, protože vzhledem k přetrvávající nízké duchovní úrovni lidstva je zákonité, že může dojít pouze ke spojení s nízkými a temnými entitami.
Je známo, že po obsazení fašistického Německa armádou USA měli Američané zájem o špičkové německé vědce, pracující na různých tajných výzkumech. Němečtí vědci byli prostřednictvím projektu Paperclip přesunuti do USA, aby dále pokračovali ve své práci. Říká se, že se to týkalo také doktora Mengeleho i s jeho výzkumem, brutálním způsobem prováděným na vězních v koncentračních táborech.
A do USA se přesunuly také okultní kruhy s jejich propojením na entity, nacházející se v jiné rovině bytí. Vše v podstatě pokračovalo bez přerušení dále, a to včetně Hitlerova snu o nadvládě nad celým světem a jeho obyvatelstvem, které má být radikálně zredukováno na optimální počet. Svět se má změnit na jeden velký koncentrační tábor, kde budou všichni jeho obyvatelé podrobeni totální kontrole. Součástí plánu je také ovládnutí surovinové základny Ruska stejně jako za dob Hitlera. Všechny tyto věci se dnes začaly reálně naplňovat prostřednictvím pandemie, vakcinace, kontroly obyvatelstva a přesunem základen, vojsk a techniky NATO k hranicím Ruska, z čehož začíná být Rusko znepokojeno a chce to zastavit.
O realitě okultního pozadí světové moci svědčí i zednářské lóže. Jejich členy se stávají nejvýznamnější světoví politici. Stupně v hierarchii zednářské lóže jsou stupni okultního zasvěcení. Ilustrují to například krátké kalhoty Václava Havla při jeho inauguraci za prezidenta. Krátké kalhoty nebyla náhoda, ale vnější symbol stupně zasvěcení v zednářské lóži.
Známý je také pozdrav prezidentky Čaputové s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Zdraví se zkříženýma rukama na hrudi. Tento symbol často používal také Hitler při svých projevech a jde o zednářskou symboliku ochoty obětovat vlastní národ. V případě prezidentky Čaputové je to ochota obětovat vlastní národ pochybné vakcinaci, hodné doktora Mengeleho.
No a na vrcholu temné okultní zednářské hierarchie se nachází úzká skupina lidí s propojením na entity v jiné rovině bytí. Pod vedením těchto entit a pod jejich vlivem se náš svět dostal pod přímý vliv temna, čehož výsledkem je ďábelský plán na zredukování populace a zavedení systému absolutní kontroly obyvatelstva. Populace je redukována laboratorně vyrobeným virem a zároveň vakcínou proti němu. Začíná být monitorován a vymezován pohyb každého jednotlivce, a to podle míry jeho poslušnosti.
Tímto způsobem byly zabity dvě mouchy jednou ranou. Na jedné straně pozemští mocipáni redukují obyvatelstvo prostřednictvím pandemie a zároveň se snaží o zavedení systému jeho totální kontroly, a na druhé straně prostřednictvím vší negativity, deprese, strachu, nenávisti, nespokojenosti a frustrace, kterou to vyvolává, si temné entity vytvořily z lidstva dojnou krávu na negativní energie. Proto každý, kdo v dnešní době podléhá negativitě jakéhokoli druhu a živí ji svými myšlenkami a emocemi, každý takový člověk tím vyživuje temné entity. Zároveň se i jeho osudová vlákna tkají směrem temnu, což může v konečném důsledku znamenat jeho definitivní osobnostní zkázu v podobě zatracení duše.
Je proto maximálně důležité vědět o těchto skutečnostech, abychom se ve své neznalosti a nevědomosti nestali oběťmi temnoty a její lstivých, ďábelských úkladů, na jejichž základě je vše prezentováno tak, že se to děje pro naše dobro. Ďábel k nám dnes přichází v rouše beránka, jako zachránce světa před pandemií a žel, naivní lidé tomu věří, podvolují se a spolupracují. Ve své nedostatečné bdělosti a ve své neschopnosti rozpoznávat vlky roucha beránka tomu podlehly dokonce i církve.
Lidstvo se nikdy nemělo snažit spojovat se žádnými temnými entitami, spolupracovat s nimi a přijímat od nich inspirace! Kdybychom upírali svůj pohled vždy jen ke Stvořiteli, mohli jsme toho zůstat ušetřeni. Jedině od Pána jsme měli přijímat inspirace a jemu jsme měli sloužit! Podle jeho Vůle a jeho přikázání jsme se měli řídit! Základní životní sílu, proudící k nám od Stvořitele, jsme neměli zneužívat negativním způsobem, ale využívat ji pouze pro věci pozitivní. Měli jsme ji využívat k dobrému, čistému, spravedlivému a bohabojnému životu. Tím bychom vytvářeli pozitivní energie, proudící zpět ke Stvořiteli, a tímto směrem by byly zároveň tkané i nitky našeho osudu. To by mělo za následek radost, štěstí a harmonii.
To, co se dnes děje, je důsledkem nasměrování toku životní energie nesprávným směrem. Směrem k prázdnotě materie, zbavené hodnot ducha. Nízké, materialistické snažení lidstva vyprodukovalo veškerou nízkost, nacházející se kolem nás. A všeobecná hodnotová nízkost obyvatelstva se stala podhoubím pro vznik a rozvoj nízkých mocenských elit, propojených s temnými entitami, což přivodilo marasmus, ve kterém dnes žijeme. Cesta ven z marasmu spočívá jedině v přesměrování toku naší životní energie, která již nesmí proudit dolů a živit temno, nýbrž pouze vzhůru, směrem ke Stvořiteli, prostřednictvím života a myšlení podle jeho Vůle. To je jediné záchranné lano! Po něm musí začít šplhat každý, kdo se chce zachránit.
Kdo v sobě začne budovat důvěru v Pána a rozvíjet ve svém životě duchovní hodnoty, velmi rychle ucítí vnitřní jas, plynoucí z takového počínání. Světlo Pána ozáří jeho duši a zanítí v ní naději. Naději, že Pravda a Dobro zvítězí nad temnotou a lží, skrývající se pod masou dobra.
Mnozí lidé si myslí, že v dnešní době existují mnohem důležitější věci, na které je třeba soustředit svou pozornost, než nějaké „pochybné“ duchovní souvislosti. Právě dnes však není nic důležitějšího, než se vědomě snažit udržet si vnitřní jas, radost, harmonii, víru v dobro a úctu vůči bližním. Toho ale nelze dosáhnout a trvale si udržet jinak, než důvěrou v Pána. Důvěrou v jeho ochranu, pomoc a podporu.
A důležité je to proto, že právě to, co dnes sejeme svým vnitřním nastavením a svým vnitřním rozpoložením, přesně to budeme v budoucnu sklízet. Naše budoucnost spočívá v tom, jakými vnitřně i navenek v současnosti jsme.
Takový je totiž zákon! Zákon zpětného účinku! Velmi dobře ho znají i temné entity, a proto je dnes vše pod jejich vlivem nastaveno tak, aby lidé žili ve strachu, v úzkosti, nejistotě, depresi, nebo v nepřátelství a nenávisti vůči jinak smýšlejícím. Temné entity dobře vědí, že tímto způsobem si pro sebe sejeme ještě větší peklo a hrůzu, ze kterých chtějí profitovat.
Nedejme se k tomu dotlačit a zmanipulovat! Zaměřme svůj pohled k Pánu a v důvěře v něho udržujme své nitro jasné, radostné, čisté, spravedlivé, čestné a láskyplně naladěné vůči všem lidem bez rozdílu. Ani vnitřně, ani navenek se nepoddávejme tomu, k čemu nás tlačí služebníci temna v lidských tělech, kteří nám dnes vládnou a aktivně odporujme zlu. Ať již v sobě samých, nebo kolem nás v našem okolí, protože žijeme v rozhodující době boje temnoty se Světlem.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
Svět se klame! Chybí mu pravé poznání Stvořitele!
Miliony lidí na naší planetě se domnívají, že mají určité poznání Stvořitele. To ovšem, co mají, je jen jejich představa. Je jen jejich domněnka, na míle vzdálená od pravdy. A také pro tuto neznalost těch, kteří se domnívají být znalými, to s naším světem vypadá tak, jak to vypadá.
Poznání Stvořitele se u současných věřících podobá staviteli, který chce udělat střechu na domě, ale bez toho, aby vybudoval obvodní zdi. Na čem se ale má udržet střecha, když chybí obvodové zdi? Udělat něco takového je nemyslitelné, protože se to příčí fyzikálním zákonům, které jsou ve skutečnosti zákony Páně. Jejich železná logika neumožní nikomu postavit střechu na domě bez předchozího vybudování obvodních zdí.
A tuto jednoduchou zákonitost nelze obejít ani při budování naší znalosti Stvořitele. I tato znalost, jako vrchol všeho, musí být vybudována na pevných obvodových zdech. Není-li jich, nemůže být ani střechy, tedy žádné relevantní znalosti o Stvořiteli. Je jen iluze, postavená ve vzduchoprázdnu tak, jak je tomu u současného křesťanství.
Co jsou však zmíněné obvodní zdi? Co představuje chybějící poznání, nutné k tomu, aby na něm spočinulo završení ve formě skutečné znalosti Stvořitele?
Vše, co lidstvo ve svém postupném vývoji přežilo, byly kroky, rozšiřující jeho duchovní poznání. Každá z velkých světových kultur, ať již jsou to starověcí Řekové, Římané, Keltové, Germáni, nebo Slované, přežila ve svém vývoji období uctívání takzvaných „bohů“. Říká o nich například známá řecká mytologie, ale velmi podobných „bohů“, jen s jinými jmény můžeme najít ve všech výše zmíněných kulturách. Všude lze vnímat jednotný rys. Všude je možné vnímat jednotnou znalost a jednotný průnik do poznání, které nám je v současnosti neznámé.
Jaké to bylo poznání?
Šlo o vývojový stupeň lidské civilizace, v němž došlo k průniku pod povrch přírody. K průniku k poznání sil a bytostí, řídících přírodní dění. U všech dávných kultur došlo na určitém stupni jejich vývoje k jednotné znalosti, že za děním v přírodě stojí vědomé bytosti, které toto dění spravují a usměrňují. A jde o bytosti, stojící buď na nižších stupních hierarchie, nebo o bytosti, stojící na vyšších, nebo nejvyšších stupních hierarchie.
Mezi bytosti, spravující svět přírody, stojící hierarchicky níže patří například víly, trpaslíci, gnomové, sylfové, elfové, nebo vodníci. Každý z nich má na starosti určitý specifický okruh působení. Gnomové například svět hornin a nerostů, elfové květiny a stromy, vodníci jezera a podobně.
O těchto bytostech mluví mnohé staré báje, pověsti a pohádky, šířící se v minulosti ústním podáním. Jejich prostřednictvím předávaly dávné generace svým následovníkům poznání o existenci přírodních bytostí a o kontaktu s nimi jako něco zcela samozřejmé, co naši předkové vnímali a každodenně prožívali.
A pak jsou to bytosti, stojící na vysokých příčkách hierarchie ve správě přírodních dějů. Právě tyto bytosti, pro jejich velkou sílu a moc, byly jmenovány „bohy“. Můžeme zmínit například Neptuna – správce celého vodstva, Apollóna – správce Slunce, Peruna, nebo Dia, správce hromů a blesků, Erdu – správkyni země, a tak dále.
Toto poznání bylo v dávných obdobích vývoje lidské civilizace tím nejvyšším duchovním poznáním, kterého tehdejší národy dosáhly. Byla to realita, kterou prožívaly a se kterou byly v kontaktu. Nebyly to věci smyšlené a vycucány z prstu, jak se my teď domníváme. Byla to, a stále ještě je realita, skrývající se za vnějším obalem přírodního dění.
Potom přišlo křesťanství a nesmírná chyba jeho šiřitelů. Ti totiž označili všechno to, co do té doby existovalo za pohanství. Začali to všemožně potlačovat a prosazovat pouze křesťanství.
Křesťanství je opravdu vrcholem duchovního poznání na zemi. Je opravdu onou pomyslnou střechou a završením stavby. Avšak střecha měla být postavena na dosavadním přirozeném vývoji duchovního poznání. Toto poznání nemělo být křesťanstvím popřeno a odmítnuto, ale mělo se na něm dále kontinuálně budovat.
Toto poznání totiž představuje určitý podstatný výsek fungování stvoření, stvořeného podle Vůle Stvořitele. To Stvořitel stvořil biliony přírodních bytostí, pečující o bezvadný chod přírodního dění. Popření této skutečnosti křesťanstvím je stavění se proti Vůli Stvořitele. Je to zároveň popření kontinuity přirozeného vývoje duchovního poznání, čímž vznikla v duchovním poznání lidské civilizace propast.
Propast nelze ničím překlenout a její existence způsobuje, že pomyslné poznání Stvořitele se neopírá o pevné základy poznání a respektování jeho Vůle, a proto pluje na vodě. Proto křesťané nemohou mít pravé a skutečné poznání Stvořitele, i když se oni sami domnívají, že ho mají. A proto je celý náš svět vzdálen od pravdivé, nejvyšší a nejvznešenější znalosti Nejvyššího.
Aby ji lidé mohli dosáhnout, nezbývá jim nic jiného, než vrátit se zpět ke ztracenému poznání o existenci přírodních bytostí. To však není možné uskutečnit jen nějakým seznámením se s věcí, ale musí to být vnitřně prožité. Musí to být vnitřně uchopeno prožitím přesně tak, jak to kdysi prožívali jako realitu naši dávní předkové.
Není to ale tak těžké, jak by se mohlo zdát, protože každý z nás nese tuto znalost ukrytou hluboko ve svém srdci a hluboko ve své duši. Neboť každý z nás přežil možná i několik svých předchozích životů jako dávný Řek, Říman, Slovan, Germán, nebo Kelt. Každý z nás žil v období, kdy byl kontakt s přírodními bytostmi naprostou samozřejmostí. Každý z nás to prožil a toto prožití je nesmazatelné uloženo v naší duši. Stačí si na něj jen rozpomenout. Stačí ho jen nově objevit a spojit se s ním.
V dnešní době nám v tom brání racionalita rozumu, která se z toho vysmívá, která to zpochybňuje a odsouvá do říše bájí a pohádek, jako cosi dětinské a nereálné.
Zanechme proto omezení rozumu a nalaďme se na své srdce a cit. Jděme do přírody a otevřeme v ní svou duši. Tímto způsobem se mohou naše dávná prožití vyplavit na povrch a my budeme schopni odhalit závoj, skrývající za vnějším světem přírody staronový, zázračný svět přírodních bytostí.
Bytostí, které nejsou „bohové“, ale věrní služebníci jediného Boha, naplňující jeho Svatou Vůli v přírodním dění. Právě proto je příroda tak nádherná, svěží a uzdravující. Je totiž formována ve věrné službě přírodních bytostí v souladu s Vůlí Stvořitele.
Tyto skutečnosti mohou nemnozí také vidět svým jemnějším zrakem, ale naprosto všichni je mohou prožít ve svém nitru jako neoddiskutovatelnou realitu. Mohou jasně vnitřně poznat, že takhle to je. Ne proto, že o tom nyní mluvíme, nebo že o tom budeme někde číst, ale proto, že toto poznání nám vyvstane v prožití v našem vlastním nitru. Skrze toto prožití nám dají bytosti přírody vědět o své existenci a o realitě jejich světa.
Uvažujme o těchto věcech, zajímejme se o ně a hlavně jim otevřeme své srdce, svůj cit a svou duši. A stane se zázrak, protože se nám otevře svět zázračnosti bytí, o jakém jsme dosud neměli ani tušení. Tento svět tady pořád byl a pořád je. A jen jeho hluboké vnitřní prožití může dát každému duchovně hledajícímu tak pevnou oporu, na které bude moci postavit své správné a pravé poznání Stvořitele.
Bez této opory a bez těchto zdí není žádného skutečného poznání Stvořitele, protože duchovní vývoj musí být kontinuální. Nelze v něm nic přeskočit, nic ignorovat a zavrhnout tak, jak to udělalo křesťanství, protože tím zavrhlo Vůli Stvořitele, projevující se v jeho stvoření. A zavrhujeme-li Stvořitelovu Vůli, jak ho pak můžeme správně poznat? To je nemožné!
Vědět o existenci a působení přírodních bytostí, spravujících přírodní dění je třeba také z toho důvodu, že v dnešní době velké očisty lidstva to budou právě tito služebníci Jediného a Nejvyššího, jejichž prostřednictvím se naplní osud každého člověka. Oni utkají celé naší planetě, jejím národům i jednotlivým lidem takový osud, jaký si zaslouží. Jaký si zaslouží svým chtěním, svým myšlením, svými hodnotami a svým celkovým životním směřováním.
Proto je třeba začít už konečně dbát na to, aby vše co chceme bylo jen čisté, dobré a spravedlivé. Aby naše hodnoty nebyly jen hodnotami materiálními, jako dosud, ale aby naše životní snažení směřovalo k hodnotám ducha, ke Stvořiteli a k jeho království nebeskému.
Pokud ale o to dbát nebudeme, ruce bytostných služebníků, naplňujících Vůli Nejvyššího, nás odstraní z této země i z celého Pánova stvoření jako nehodné dále v něm žít a těšit se z vědomého bytí.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Miliony lidí na naší planetě se domnívají, že mají určité poznání Stvořitele. To ovšem, co mají, je jen jejich představa. Je jen jejich domněnka, na míle vzdálená od pravdy. A také pro tuto neznalost těch, kteří se domnívají být znalými, to s naším světem vypadá tak, jak to vypadá.
Poznání Stvořitele se u současných věřících podobá staviteli, který chce udělat střechu na domě, ale bez toho, aby vybudoval obvodní zdi. Na čem se ale má udržet střecha, když chybí obvodové zdi? Udělat něco takového je nemyslitelné, protože se to příčí fyzikálním zákonům, které jsou ve skutečnosti zákony Páně. Jejich železná logika neumožní nikomu postavit střechu na domě bez předchozího vybudování obvodních zdí.
A tuto jednoduchou zákonitost nelze obejít ani při budování naší znalosti Stvořitele. I tato znalost, jako vrchol všeho, musí být vybudována na pevných obvodových zdech. Není-li jich, nemůže být ani střechy, tedy žádné relevantní znalosti o Stvořiteli. Je jen iluze, postavená ve vzduchoprázdnu tak, jak je tomu u současného křesťanství.
Co jsou však zmíněné obvodní zdi? Co představuje chybějící poznání, nutné k tomu, aby na něm spočinulo završení ve formě skutečné znalosti Stvořitele?
Vše, co lidstvo ve svém postupném vývoji přežilo, byly kroky, rozšiřující jeho duchovní poznání. Každá z velkých světových kultur, ať již jsou to starověcí Řekové, Římané, Keltové, Germáni, nebo Slované, přežila ve svém vývoji období uctívání takzvaných „bohů“. Říká o nich například známá řecká mytologie, ale velmi podobných „bohů“, jen s jinými jmény můžeme najít ve všech výše zmíněných kulturách. Všude lze vnímat jednotný rys. Všude je možné vnímat jednotnou znalost a jednotný průnik do poznání, které nám je v současnosti neznámé.
Jaké to bylo poznání?
Šlo o vývojový stupeň lidské civilizace, v němž došlo k průniku pod povrch přírody. K průniku k poznání sil a bytostí, řídících přírodní dění. U všech dávných kultur došlo na určitém stupni jejich vývoje k jednotné znalosti, že za děním v přírodě stojí vědomé bytosti, které toto dění spravují a usměrňují. A jde o bytosti, stojící buď na nižších stupních hierarchie, nebo o bytosti, stojící na vyšších, nebo nejvyšších stupních hierarchie.
Mezi bytosti, spravující svět přírody, stojící hierarchicky níže patří například víly, trpaslíci, gnomové, sylfové, elfové, nebo vodníci. Každý z nich má na starosti určitý specifický okruh působení. Gnomové například svět hornin a nerostů, elfové květiny a stromy, vodníci jezera a podobně.
O těchto bytostech mluví mnohé staré báje, pověsti a pohádky, šířící se v minulosti ústním podáním. Jejich prostřednictvím předávaly dávné generace svým následovníkům poznání o existenci přírodních bytostí a o kontaktu s nimi jako něco zcela samozřejmé, co naši předkové vnímali a každodenně prožívali.
A pak jsou to bytosti, stojící na vysokých příčkách hierarchie ve správě přírodních dějů. Právě tyto bytosti, pro jejich velkou sílu a moc, byly jmenovány „bohy“. Můžeme zmínit například Neptuna – správce celého vodstva, Apollóna – správce Slunce, Peruna, nebo Dia, správce hromů a blesků, Erdu – správkyni země, a tak dále.
Toto poznání bylo v dávných obdobích vývoje lidské civilizace tím nejvyšším duchovním poznáním, kterého tehdejší národy dosáhly. Byla to realita, kterou prožívaly a se kterou byly v kontaktu. Nebyly to věci smyšlené a vycucány z prstu, jak se my teď domníváme. Byla to, a stále ještě je realita, skrývající se za vnějším obalem přírodního dění.
Potom přišlo křesťanství a nesmírná chyba jeho šiřitelů. Ti totiž označili všechno to, co do té doby existovalo za pohanství. Začali to všemožně potlačovat a prosazovat pouze křesťanství.
Křesťanství je opravdu vrcholem duchovního poznání na zemi. Je opravdu onou pomyslnou střechou a završením stavby. Avšak střecha měla být postavena na dosavadním přirozeném vývoji duchovního poznání. Toto poznání nemělo být křesťanstvím popřeno a odmítnuto, ale mělo se na něm dále kontinuálně budovat.
Toto poznání totiž představuje určitý podstatný výsek fungování stvoření, stvořeného podle Vůle Stvořitele. To Stvořitel stvořil biliony přírodních bytostí, pečující o bezvadný chod přírodního dění. Popření této skutečnosti křesťanstvím je stavění se proti Vůli Stvořitele. Je to zároveň popření kontinuity přirozeného vývoje duchovního poznání, čímž vznikla v duchovním poznání lidské civilizace propast.
Propast nelze ničím překlenout a její existence způsobuje, že pomyslné poznání Stvořitele se neopírá o pevné základy poznání a respektování jeho Vůle, a proto pluje na vodě. Proto křesťané nemohou mít pravé a skutečné poznání Stvořitele, i když se oni sami domnívají, že ho mají. A proto je celý náš svět vzdálen od pravdivé, nejvyšší a nejvznešenější znalosti Nejvyššího.
Aby ji lidé mohli dosáhnout, nezbývá jim nic jiného, než vrátit se zpět ke ztracenému poznání o existenci přírodních bytostí. To však není možné uskutečnit jen nějakým seznámením se s věcí, ale musí to být vnitřně prožité. Musí to být vnitřně uchopeno prožitím přesně tak, jak to kdysi prožívali jako realitu naši dávní předkové.
Není to ale tak těžké, jak by se mohlo zdát, protože každý z nás nese tuto znalost ukrytou hluboko ve svém srdci a hluboko ve své duši. Neboť každý z nás přežil možná i několik svých předchozích životů jako dávný Řek, Říman, Slovan, Germán, nebo Kelt. Každý z nás žil v období, kdy byl kontakt s přírodními bytostmi naprostou samozřejmostí. Každý z nás to prožil a toto prožití je nesmazatelné uloženo v naší duši. Stačí si na něj jen rozpomenout. Stačí ho jen nově objevit a spojit se s ním.
V dnešní době nám v tom brání racionalita rozumu, která se z toho vysmívá, která to zpochybňuje a odsouvá do říše bájí a pohádek, jako cosi dětinské a nereálné.
Zanechme proto omezení rozumu a nalaďme se na své srdce a cit. Jděme do přírody a otevřeme v ní svou duši. Tímto způsobem se mohou naše dávná prožití vyplavit na povrch a my budeme schopni odhalit závoj, skrývající za vnějším světem přírody staronový, zázračný svět přírodních bytostí.
Bytostí, které nejsou „bohové“, ale věrní služebníci jediného Boha, naplňující jeho Svatou Vůli v přírodním dění. Právě proto je příroda tak nádherná, svěží a uzdravující. Je totiž formována ve věrné službě přírodních bytostí v souladu s Vůlí Stvořitele.
Tyto skutečnosti mohou nemnozí také vidět svým jemnějším zrakem, ale naprosto všichni je mohou prožít ve svém nitru jako neoddiskutovatelnou realitu. Mohou jasně vnitřně poznat, že takhle to je. Ne proto, že o tom nyní mluvíme, nebo že o tom budeme někde číst, ale proto, že toto poznání nám vyvstane v prožití v našem vlastním nitru. Skrze toto prožití nám dají bytosti přírody vědět o své existenci a o realitě jejich světa.
Uvažujme o těchto věcech, zajímejme se o ně a hlavně jim otevřeme své srdce, svůj cit a svou duši. A stane se zázrak, protože se nám otevře svět zázračnosti bytí, o jakém jsme dosud neměli ani tušení. Tento svět tady pořád byl a pořád je. A jen jeho hluboké vnitřní prožití může dát každému duchovně hledajícímu tak pevnou oporu, na které bude moci postavit své správné a pravé poznání Stvořitele.
Bez této opory a bez těchto zdí není žádného skutečného poznání Stvořitele, protože duchovní vývoj musí být kontinuální. Nelze v něm nic přeskočit, nic ignorovat a zavrhnout tak, jak to udělalo křesťanství, protože tím zavrhlo Vůli Stvořitele, projevující se v jeho stvoření. A zavrhujeme-li Stvořitelovu Vůli, jak ho pak můžeme správně poznat? To je nemožné!
Vědět o existenci a působení přírodních bytostí, spravujících přírodní dění je třeba také z toho důvodu, že v dnešní době velké očisty lidstva to budou právě tito služebníci Jediného a Nejvyššího, jejichž prostřednictvím se naplní osud každého člověka. Oni utkají celé naší planetě, jejím národům i jednotlivým lidem takový osud, jaký si zaslouží. Jaký si zaslouží svým chtěním, svým myšlením, svými hodnotami a svým celkovým životním směřováním.
Proto je třeba začít už konečně dbát na to, aby vše co chceme bylo jen čisté, dobré a spravedlivé. Aby naše hodnoty nebyly jen hodnotami materiálními, jako dosud, ale aby naše životní snažení směřovalo k hodnotám ducha, ke Stvořiteli a k jeho království nebeskému.
Pokud ale o to dbát nebudeme, ruce bytostných služebníků, naplňujících Vůli Nejvyššího, nás odstraní z této země i z celého Pánova stvoření jako nehodné dále v něm žít a těšit se z vědomého bytí.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
Zvedněte hlavy vzhůru! Světlo Boží přichází!
Při pohledu na současné negativní dění, které začalo pandemií a s ní souvisejícími opatřeními, a pokračuje válkou a s ní spojenými sankcemi, inflací a energetickou krizí se zdá být naprosto neopodstatněné tvrdit, že Světlo přichází. Zdá se to být nesmysl, protože náš materiální svět se propadá do stále větší negativity.
A přece je to pravda! Přece přichází Světlo Boží a vše, co se děje kolem nás, není toho popřením, nýbrž potvrzením! Jen je třeba se na to dívat správným způsobem. Čili z pohledu Světla, proudícího Shora, a ne z materialistického pohledu člověka, upřeného k zemi, pro kterého nic kromě materie neexistuje. Který nic neví a netuší o mohutných dějích, probíhajících v jemnějších úrovních, nacházejících se nad úrovní nejhrubší materie.
Podívejme se proto nyní správným způsobem na to, co se ve skutečnosti děje a pochopme vážnost dnešní doby.
To, že se něco výjimečného děje a začalo dít, už přece vidí i každý materialista s trochu otevřenýma očima. Vidí, že do pandemie byl život úplně jiný a příchodem pandemie se všechno jakoby začalo hroutit. Jakoby se všechno špatné, co na zemi existuje, začalo stále více koncentrovat, a v podobě nejrůznějších neštěstí, katastrof a krizí dopadá na jednotlivé národy i na celé lidstvo.
Něco výjimečné se vskutku děje a je to způsobeno Světlem. Světlo přichází shora od Pána a tlačí všechno špatné stále více dolů k zemi, aby ho také z ní nakonec úplně vytlačilo. K zemi se přibližuje Světlo Boží jako hradba, nebo jako železný lis, a systematicky zatlačuje zlo a temnotu stále níže a níže. Temnota a zlo se dostávají do stále většího sevření mezi zemí a neústupným tlakem ramene Božího lisu, čímž se jim stále více zužuje manévrovací prostor. Proto je zlo stále koncentrovanější a koncentrovanější, co se nevyhnutelně projevuje vzestupem zla a negativity na zemi. Proto temno šílí! Proto se v tomto směru vyhrocuje situace ve světe!
Při povrchním pohledu, bez znalosti hlubších duchovních souvislostí se zdá, že zlo na naší zemi zvedá hlavu a vítězí. Zdá se, že naprosto vše se dostává pod vliv temnoty a bude jí ovládnuto.
Ve skutečnosti je to však způsobeno stále se přibližující hradbou Světla Nejvyššího, které stále více stlačuje a koncentruje zlo do oblastí nejhrubší hmotnosti. A zlo, v poznání svého blízkého konce šílí a snaží ve svém nastupujícím zániku strhnout co nejvíce lidských duší spolu se sebou. Přesně tak, jak říká lidové úsloví, že kůň který umírá nejvíce kope.
Všichni lidé naší planety by měli znát tento kontext a měli by si jej uvědomit. Neboť pokud ho neznají a svůj zrak upírají pouze k nejhrubší matérii země, a ke společenskému i politickému dění, které se kolem nás odehrává, nemají mnoho důvodů k radosti. Vyvolává to v nich strach, obavy, úzkost, depresi, deziluzi, nebo hněv, nenávist, nepřátelství a rozdělení. Vyvolává to tedy jen samé negativní pocity, myšlenky a emoce, které zatěžují duši člověka, a v jeho negativním a pochmurném naladění ho stahují do spárů temna. Právě tímto způsobem, přes psychiku, temno a zlo ve vědomí vlastního zániku strhává mnohé lidské duše spolu se sebou. Všichni lidé, se zrakem upřeným pouze na současné materiální dění, jsou vystaveni tomuto smrtelnému nebezpečí.
Hradba Světla Božího je však již tak blízko u země, že každému, kdo měl dosud svůj zrak upřený pouze k tomu pozemsky materiálnímu, stačí jen trochu pozvednout své oči a svůj vnitřní zrak směrem vzhůru, a on vycítí a vytuší blížící se vítězství Světla. Pochopí a uvědomí si, že zlo nakonec nezvítězí. Uvědomí si, že vítězství Světla a jeho hodnot je neotřesitelnou jistotou, předpovídanou proroky již před staletími. Toto vítězství je předurčením! Je Vůlí živého Boha, proti kterému se nemůže trvale stavět a dlouhodobě čelit nic stávajícího. Vítězství Vůle Páně na zemi je fakt! Je to jen otázka času.
Každý člověk, který odtrhne svůj zrak od okolního dění a pozvedne ho vzhůru takovým způsobem, že se zaměří k dobru, se v dnešní převratné době okamžitě dostává do spojení se Světlem a do spojení s jeho pomáhajícím zářením. Neboť Světlá Síla tlačí na jedné straně zlo k zániku, ale na druhé straně podává pomocnou ruku každému, kdo se zaměří k dobru a ušlechtilosti, aby nemusel zahynout spolu se zlem, a aby ho zlo nestrhlo se sebou. Proto pomoc a ochrana Boží zaštítí každého, kdo se v dnešní době zániku zla s plnou vážností obrátí k dobru. Každého, kdo v sobě vzbudí pevné chtění k dobru a bude se snažit zachovat krb svých myšlenek čistý.
Světlo zvítězí! A spolu s ním lidé, kteří se hlásí ke světlým hodnotám. K hodnotám dobra a spravedlnosti. K hodnotám Boha a Ducha. K hodnotám lásky a úcty k bližním.
Vítězství Světla a jeho hodnot není přání! Není to ani víra! A není to ani přesvědčení! Je to jistota! O tuto jistotu se má opřít odvaha a odhodlání všech, kteří se přikloní ke světlým hodnotám. O tuto jistotu se má opřít jejich odvaha a odhodlání zvládnout to pozemsky těžké, co přichází, a co je nutným předstupněm plného vítězství Světla.
Nedejme se proto zmást vším tím špatným, co se v současnosti děje kolem nás a uvědomujme si, že je to vynuceno hradbou Světla, která se systematicky stále více přibližuje k zemi, aby nakonec, po dosažení vítězství, nastala na zemi zcela nová kvalita života.
Dojde k tomu, co je ještě dnes považováno za nemožné.
Dojde k tomu, že lidé se začnou zásadně měnit v tom smyslu, že začnou jednat co nejušlechtileji při setkání s jinými.
Dojde k tomu, že se lidé začnou snažit udržovat své nitro čisté, aby ani jen v myšlenkách nezpůsobili škodu svým bližním a nijak jim neublížili.
Dojde k tomu, že lidé začnou jednat více podle svého citu, srdce a svědomí, než podle svého vypočítavého rozumu tak, jak tomu bylo doposud.
Dojde k pochopení, že chtění dobra je mnohem cennější, než dosavadní chtění peněz a majetků.
Dojde k poznání pravého smyslu bytí, které je duchovní, a jeho cílem je směřování a konečný návrat do říše Ducha.
Dojde k tomu, že cena lidského života nebude hodnocena podle míry vlivu a moci, ale podle míry harmonie, kterou se lidé budou snažit společně udržet.
Dojde k tomu, že lidé začnou hledat a najdou cestu k bytostem a silám, stojícím za správou přírodního dění, se kterými naváží kontakt a spolupráci. Tím lidstvo upustí od svého dosavadního proti přírodního a drancujícího jednání, a začne žít v souladu a v harmonii s přírodou.
To vše je před námi! To vše se blíží! Hodnoty Světla začínají zdolávat hodnoty temna! Jen se lépe podívejte kolem sebe a uvidíte to! Starý svět, přerostlý temnem začíná kolabovat!
A je pouze na každém z nás osobně, kam se zařadí. Zda svůj zrak, srdce a vědomí nechá upřené na hodnoty temna, chladného rozumu a materialismu, směřujícího k zániku, nebo ho pozvedne k hodnotám Světla, Boha a Ducha, směřujícím k vítězství.Avšak se všemi nezvratnými důsledky, které pro nás vyplynou z tohoto nejdůležitějšího rozhodnutí v celém našem dosavadním bytí.
Nedejme se proto strhávat negativitou současného dění. Pozvedněme svůj zrak vzhůru a z plných plic se nadechněme čerstvého vzduchu. Už voní vítězstvím! Vítězstvím Světla! Jen s radostnou odvahou vpřed, přes všechny překážky a protivenství, která nás ještě čekají.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Při pohledu na současné negativní dění, které začalo pandemií a s ní souvisejícími opatřeními, a pokračuje válkou a s ní spojenými sankcemi, inflací a energetickou krizí se zdá být naprosto neopodstatněné tvrdit, že Světlo přichází. Zdá se to být nesmysl, protože náš materiální svět se propadá do stále větší negativity.
A přece je to pravda! Přece přichází Světlo Boží a vše, co se děje kolem nás, není toho popřením, nýbrž potvrzením! Jen je třeba se na to dívat správným způsobem. Čili z pohledu Světla, proudícího Shora, a ne z materialistického pohledu člověka, upřeného k zemi, pro kterého nic kromě materie neexistuje. Který nic neví a netuší o mohutných dějích, probíhajících v jemnějších úrovních, nacházejících se nad úrovní nejhrubší materie.
Podívejme se proto nyní správným způsobem na to, co se ve skutečnosti děje a pochopme vážnost dnešní doby.
To, že se něco výjimečného děje a začalo dít, už přece vidí i každý materialista s trochu otevřenýma očima. Vidí, že do pandemie byl život úplně jiný a příchodem pandemie se všechno jakoby začalo hroutit. Jakoby se všechno špatné, co na zemi existuje, začalo stále více koncentrovat, a v podobě nejrůznějších neštěstí, katastrof a krizí dopadá na jednotlivé národy i na celé lidstvo.
Něco výjimečné se vskutku děje a je to způsobeno Světlem. Světlo přichází shora od Pána a tlačí všechno špatné stále více dolů k zemi, aby ho také z ní nakonec úplně vytlačilo. K zemi se přibližuje Světlo Boží jako hradba, nebo jako železný lis, a systematicky zatlačuje zlo a temnotu stále níže a níže. Temnota a zlo se dostávají do stále většího sevření mezi zemí a neústupným tlakem ramene Božího lisu, čímž se jim stále více zužuje manévrovací prostor. Proto je zlo stále koncentrovanější a koncentrovanější, co se nevyhnutelně projevuje vzestupem zla a negativity na zemi. Proto temno šílí! Proto se v tomto směru vyhrocuje situace ve světe!
Při povrchním pohledu, bez znalosti hlubších duchovních souvislostí se zdá, že zlo na naší zemi zvedá hlavu a vítězí. Zdá se, že naprosto vše se dostává pod vliv temnoty a bude jí ovládnuto.
Ve skutečnosti je to však způsobeno stále se přibližující hradbou Světla Nejvyššího, které stále více stlačuje a koncentruje zlo do oblastí nejhrubší hmotnosti. A zlo, v poznání svého blízkého konce šílí a snaží ve svém nastupujícím zániku strhnout co nejvíce lidských duší spolu se sebou. Přesně tak, jak říká lidové úsloví, že kůň který umírá nejvíce kope.
Všichni lidé naší planety by měli znát tento kontext a měli by si jej uvědomit. Neboť pokud ho neznají a svůj zrak upírají pouze k nejhrubší matérii země, a ke společenskému i politickému dění, které se kolem nás odehrává, nemají mnoho důvodů k radosti. Vyvolává to v nich strach, obavy, úzkost, depresi, deziluzi, nebo hněv, nenávist, nepřátelství a rozdělení. Vyvolává to tedy jen samé negativní pocity, myšlenky a emoce, které zatěžují duši člověka, a v jeho negativním a pochmurném naladění ho stahují do spárů temna. Právě tímto způsobem, přes psychiku, temno a zlo ve vědomí vlastního zániku strhává mnohé lidské duše spolu se sebou. Všichni lidé, se zrakem upřeným pouze na současné materiální dění, jsou vystaveni tomuto smrtelnému nebezpečí.
Hradba Světla Božího je však již tak blízko u země, že každému, kdo měl dosud svůj zrak upřený pouze k tomu pozemsky materiálnímu, stačí jen trochu pozvednout své oči a svůj vnitřní zrak směrem vzhůru, a on vycítí a vytuší blížící se vítězství Světla. Pochopí a uvědomí si, že zlo nakonec nezvítězí. Uvědomí si, že vítězství Světla a jeho hodnot je neotřesitelnou jistotou, předpovídanou proroky již před staletími. Toto vítězství je předurčením! Je Vůlí živého Boha, proti kterému se nemůže trvale stavět a dlouhodobě čelit nic stávajícího. Vítězství Vůle Páně na zemi je fakt! Je to jen otázka času.
Každý člověk, který odtrhne svůj zrak od okolního dění a pozvedne ho vzhůru takovým způsobem, že se zaměří k dobru, se v dnešní převratné době okamžitě dostává do spojení se Světlem a do spojení s jeho pomáhajícím zářením. Neboť Světlá Síla tlačí na jedné straně zlo k zániku, ale na druhé straně podává pomocnou ruku každému, kdo se zaměří k dobru a ušlechtilosti, aby nemusel zahynout spolu se zlem, a aby ho zlo nestrhlo se sebou. Proto pomoc a ochrana Boží zaštítí každého, kdo se v dnešní době zániku zla s plnou vážností obrátí k dobru. Každého, kdo v sobě vzbudí pevné chtění k dobru a bude se snažit zachovat krb svých myšlenek čistý.
Světlo zvítězí! A spolu s ním lidé, kteří se hlásí ke světlým hodnotám. K hodnotám dobra a spravedlnosti. K hodnotám Boha a Ducha. K hodnotám lásky a úcty k bližním.
Vítězství Světla a jeho hodnot není přání! Není to ani víra! A není to ani přesvědčení! Je to jistota! O tuto jistotu se má opřít odvaha a odhodlání všech, kteří se přikloní ke světlým hodnotám. O tuto jistotu se má opřít jejich odvaha a odhodlání zvládnout to pozemsky těžké, co přichází, a co je nutným předstupněm plného vítězství Světla.
Nedejme se proto zmást vším tím špatným, co se v současnosti děje kolem nás a uvědomujme si, že je to vynuceno hradbou Světla, která se systematicky stále více přibližuje k zemi, aby nakonec, po dosažení vítězství, nastala na zemi zcela nová kvalita života.
Dojde k tomu, co je ještě dnes považováno za nemožné.
Dojde k tomu, že lidé se začnou zásadně měnit v tom smyslu, že začnou jednat co nejušlechtileji při setkání s jinými.
Dojde k tomu, že se lidé začnou snažit udržovat své nitro čisté, aby ani jen v myšlenkách nezpůsobili škodu svým bližním a nijak jim neublížili.
Dojde k tomu, že lidé začnou jednat více podle svého citu, srdce a svědomí, než podle svého vypočítavého rozumu tak, jak tomu bylo doposud.
Dojde k pochopení, že chtění dobra je mnohem cennější, než dosavadní chtění peněz a majetků.
Dojde k poznání pravého smyslu bytí, které je duchovní, a jeho cílem je směřování a konečný návrat do říše Ducha.
Dojde k tomu, že cena lidského života nebude hodnocena podle míry vlivu a moci, ale podle míry harmonie, kterou se lidé budou snažit společně udržet.
Dojde k tomu, že lidé začnou hledat a najdou cestu k bytostem a silám, stojícím za správou přírodního dění, se kterými naváží kontakt a spolupráci. Tím lidstvo upustí od svého dosavadního proti přírodního a drancujícího jednání, a začne žít v souladu a v harmonii s přírodou.
To vše je před námi! To vše se blíží! Hodnoty Světla začínají zdolávat hodnoty temna! Jen se lépe podívejte kolem sebe a uvidíte to! Starý svět, přerostlý temnem začíná kolabovat!
A je pouze na každém z nás osobně, kam se zařadí. Zda svůj zrak, srdce a vědomí nechá upřené na hodnoty temna, chladného rozumu a materialismu, směřujícího k zániku, nebo ho pozvedne k hodnotám Světla, Boha a Ducha, směřujícím k vítězství.Avšak se všemi nezvratnými důsledky, které pro nás vyplynou z tohoto nejdůležitějšího rozhodnutí v celém našem dosavadním bytí.
Nedejme se proto strhávat negativitou současného dění. Pozvedněme svůj zrak vzhůru a z plných plic se nadechněme čerstvého vzduchu. Už voní vítězstvím! Vítězstvím Světla! Jen s radostnou odvahou vpřed, přes všechny překážky a protivenství, která nás ještě čekají.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
Správci ctností žalují lidstvo!
Žijeme v mnohem zázračnějším stvoření, než si myslíme. Žijeme ve stvoření až pohádkově zázračném. Naši předkové měli vědomost o jeho prapůvodní zázračnosti. Jako poselství pro další generace ji vkládali do mytologií, bájí, pověstí a pohádek. Postupným rozvojem rozumové racionality se však toto zázračné poznání ztrácelo a ztratilo se až do takové míry, že my v současnosti považujeme všechny postavy dávných mytologií, bájí a pohádek za výmysl.
Začíná však nová doba, ve které pod tlakem Božího Světla začíná kolísat a hroutit se pýcha rozumu, která lidem zastírá výhled na prapůvodní krásu a až pohádkovou zázračnost stvoření. Za rachotu hroutících se zdí všeho, čeho dosáhla a vybudovala lidská rozumová pýcha, začíná být stále jasnější skutečná pravda bytí, která vždy byla a vždy zůstane pouze pravdou srdce, ducha, citu, svědomí a intuice. Aktivujme proto také nyní svůj cit a svou intuici, a seznamme se s existencí správců ctností, kteří žalují lidstvo.
V našem stvoření existuje vědomý osobní život i tam, kde bychom ho nečekali. Tak je tomu i v případě ctností, které lidé obecně považují jen za určité pojmy a určité kvality lidské osobnosti.
Ctnosti však žijí! Jsou zosobněny! Znamená to, že každá ctnost je reálnou živou bytostí. Bytostí, ztělesňující a zosobňující konkrétní ctnost. Naši předkové měli tuto znalost a abychom to my dnes pochopili, uveďme si ukázkový příklad z dávné minulosti.
Ve starověkém Řecku byla Pallas Athéna bohyní moudrosti. Nebo jinak vyjádřeno, byla správkyní ctnosti moudrosti. Byla živým zosobněním ctnosti moudrosti, kterou byli starověcí Řekové schopni vnímat.
A tuto živou ctnost, toto živé zosobnění konkrétní ctnosti v podobě reálné bytosti, nazvali bohyní. Bohyní Pallas Athénou. Bohyní ji nazvali proto, že pro ně v té době představovala to nejvyšší a nejvznešenější, co byli schopni vnímat. Ve skutečnosti však nejde o žádné „bohy“ a „bohyně“, ale o bytosti, které jsou živým zosobněním konkrétních ctností. A protože ctnosti jsou něco, co je krásné, vznešené a ušlechtilé, je samozřejmé, že bytosti, zosobňující ctnosti jsou mimořádně krásné a vznešené. A právě pro jejich nadpozemskou krásu byly starověkými Řeky nazvány „bohy.“
Víme, že v dávném Řecku existovalo mnoho filozofických škol, které se zabývaly základními otázkami bytí a hledáním moudrosti. A právě skrze vážné vnitřní hledání pravé moudrosti došlo k reálnému spojení s ctností moudrosti. Právě proto, že moudrost řecké filozofie byla inspirována přímo správkyní ctnosti moudrosti, dosáhla řecká filozofie těch výšek, kterých dosáhla.
A teď, když jsme seznámili s tím, jak to funguje, se vraťme opět do současnosti, protože tyto věci nikdy nepřestaly fungovat a fungují také dnes. A funguje to tak, že každý člověk, který intenzivně touží po něčem světlém a ušlechtilém, po nějaké ctnosti, každý takový člověk okamžitě nachází vnitřní spojení se správkyní, nebo správcem dané ctnosti. Svou touhou dospěje ke vzájemnému spojení a po vláknu tohoto spojení začne k němu okamžitě přicházet světlá síla, která jej posiluje v jeho probuzené intenzivní touze po něčem světlém, čistém a ušlechtilém. Člověk tak dostává sílu a pomoc k tomu, aby se v něm jeho čistá touha stále více rozvíjela, stále více sílila, až nakonec, aby se v člověku, v jeho duši a v jeho osobnosti rozhořela jako jasné světlo. Tak se člověk stává ctnostným a dosahuje ctností.
Lidé musí vědět, že usilují-li o věci čisté a světlé, okamžitě se s nimi spojují správci daných ctností a všemožně jim pomáhají, posilují je a inspirují je k tomu, aby nakonec těchto ctností dosáhli.
Je však třeba zdůraznit, že spojení se správci ctností nelze dosáhnout nějakou letmou myšlenkou. Musí to být hluboká vnitřní touha, která není jen něčím ojedinělým, ale je trvalá a opravdová
Do jaké míry trvalé a do jaké míry opravdové by to mělo být, mohou lidé snadno poznat podle svých materiálních tužeb a přání. Podle toho, jak například touží po novém chytrém telefonu, po atraktivní dovolené, po pěkném autě a po mnoha jiných materiálních věcech. Touží po nich vážně, dlouhodobě a trvale, až z nich nakonec některé také reálně získají.
A teď pozor! Kdybychom projevili stejnou intenzitu, stejnou vážnost, stejnou trvalost a stejnou snahu o dosažení nějaké ctnosti, přesně tak, jak to děláme u věcí materiálních, dosáhli bychom ji a stali bychom se ctnostnými. Správci ctností jen na to čekají! Čekají na opravdovou, vážnou a trvalou snahu lidí po dosažení ctností, aby jim na základě ní mohli začít intenzivně a všemožně pomáhat k tomu, aby zvolenou ctnost nakonec nabyli.
Žel, lidé si vybrali cestu dosahování materiálních hodnot a ne cestu dosahování hodnot věčných. Ne cestu rozvíjení a nabývání ctností, které se stanou trvalým duchovním pokladem duše a duše si je vezme s sebou i na druhý svět. Lidé se pachtí po materiálních hodnotách, z nichž si však ani jednu jedinou neseberou na druhý svět. Proto tam vlastní vinou odcházejí chudí, jako poslední žebráci. Neboť skutečné a pravé bohatství spočívá jen v ctnostech, které jsme nabyli. Ale protože je nechceme, nenabýváme a neusilujeme o ně, zůstáváme duchovně nesmírně chudí. A všichni správci a správkyně ctností se stávají živou obžalobou lidstva, které nevyužívá jejich potenciál, jejich pomoc a jejich sílu, schopnou katapultovat osobnost člověka do duchovních výšin. Blíží se však doba, kdy se budeme muset vnitřně otevřít všem požehnáním, přicházejícím z Výšin, protože v budoucnu budou moci na zemi i ve stvoření žít a přežít pouze lidé ctnostní.
Ctnosti lze rozdělit na ženské, mužské a univerzální.
Mezi ženské ctnosti patří například cudnost, půvab, plodnost, mateřství a podobně. Mezi mužské ctnosti patří síla, neohroženost, obratnost, pravé vůdcovství a jiné.
Mezi univerzální ctnosti patří spravedlnost, čestnost, čistota, činorodost, mírumilovnost, střídmost, srdečnost, pokora, láska k bližním, láska k Bohu, moudrost, péče, píle, naděje, přátelství, pravdivost a jiné.
Je však třeba zdůraznit, že absolutně žádná silná myšlenka a žádné silné chtění k dobrému, směřující k činu, nezůstává ve stvoření bez odezvy, opory, podpory a pomoci. Žádný člověk v tomto směru nezůstává nikdy osamocený. Ba dokonce lze říci, že za každým člověkem v jeho dobrém chtění stojí všechny síly vesmíru a všemožně jej v něm podporují.
A zcela na závěr ještě objasnění toho, jaká je souvislost mezi správci ctností a jediným Bohem. Stvořitel je zdrojem a pramenem všech ctností. V něm jsou obsaženy a z něj vycházejí. Vycházejí z něj jeho vyzařováním.
A toto vyzařování, klesající dolů, se postupně v jednotlivých úrovních stvoření ochlazuje a rozvětvuje. Vznikají z něho vysoké bytosti, zahrnující v sobě vysoké ctnosti. Úplně první takovou bytostí je například Královna Nebes, která je zosobněním ženství a zosobněním všech ženských ctností. Vyzařování Královny Nebes proudí dolů, kde se postupně větví na jednotlivé části, zosobněné konkrétními živými bytostmi. A takovýmto způsobem to proudí až zcela dolů, ke správkyním a správcům ctností, nacházejícím se v blízkosti pozemských lid.
Obrazně si to můžeme představit jako strom, obrácený směrem dolů. Kmen je Stvořitel, obsahující v sobě úplně všechno. Hlavní a nejhrubší větve jsou nejvyšší bytosti, které zosobňují souhrn nejzákladnějších ctností. A z těchto tlustých větví vyrůstají tenčí větve, z nich ještě tenčí a z nich úplně nejtenčí. V každé úrovni obrovského stvoření se základní ctnosti stále více rozvětvují, až do úplně nejmenších větviček jednotlivých správců a správkyň ctností, stojících v blízkosti lidí. Prostřednictvím nich může najít každý člověk na zemi i každá lidská duše v blízkosti země oporu a pomoc pro vše čisté a světlé, čeho chce dosáhnout, a o co usiluje. Pouze to musí být opravdu světlé a opravdu čisté, protože nic nečistého a nízkého nemůže najít žádné spojení se strážci ctností, a tedy ani žádnou podporu.
Všechny tyto skutečnosti jsou obrovskou obžalobou pozemských lidí, protože kdyby chtěli, kdyby jen trochu víc chtěli, mohli být už dávno světlí, čistí a ctnostní. A právě proto, že takoví nejsou a stále nechtějí být, přichází velká očista země a nehodného pozemského lidstva.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Žijeme v mnohem zázračnějším stvoření, než si myslíme. Žijeme ve stvoření až pohádkově zázračném. Naši předkové měli vědomost o jeho prapůvodní zázračnosti. Jako poselství pro další generace ji vkládali do mytologií, bájí, pověstí a pohádek. Postupným rozvojem rozumové racionality se však toto zázračné poznání ztrácelo a ztratilo se až do takové míry, že my v současnosti považujeme všechny postavy dávných mytologií, bájí a pohádek za výmysl.
Začíná však nová doba, ve které pod tlakem Božího Světla začíná kolísat a hroutit se pýcha rozumu, která lidem zastírá výhled na prapůvodní krásu a až pohádkovou zázračnost stvoření. Za rachotu hroutících se zdí všeho, čeho dosáhla a vybudovala lidská rozumová pýcha, začíná být stále jasnější skutečná pravda bytí, která vždy byla a vždy zůstane pouze pravdou srdce, ducha, citu, svědomí a intuice. Aktivujme proto také nyní svůj cit a svou intuici, a seznamme se s existencí správců ctností, kteří žalují lidstvo.
V našem stvoření existuje vědomý osobní život i tam, kde bychom ho nečekali. Tak je tomu i v případě ctností, které lidé obecně považují jen za určité pojmy a určité kvality lidské osobnosti.
Ctnosti však žijí! Jsou zosobněny! Znamená to, že každá ctnost je reálnou živou bytostí. Bytostí, ztělesňující a zosobňující konkrétní ctnost. Naši předkové měli tuto znalost a abychom to my dnes pochopili, uveďme si ukázkový příklad z dávné minulosti.
Ve starověkém Řecku byla Pallas Athéna bohyní moudrosti. Nebo jinak vyjádřeno, byla správkyní ctnosti moudrosti. Byla živým zosobněním ctnosti moudrosti, kterou byli starověcí Řekové schopni vnímat.
A tuto živou ctnost, toto živé zosobnění konkrétní ctnosti v podobě reálné bytosti, nazvali bohyní. Bohyní Pallas Athénou. Bohyní ji nazvali proto, že pro ně v té době představovala to nejvyšší a nejvznešenější, co byli schopni vnímat. Ve skutečnosti však nejde o žádné „bohy“ a „bohyně“, ale o bytosti, které jsou živým zosobněním konkrétních ctností. A protože ctnosti jsou něco, co je krásné, vznešené a ušlechtilé, je samozřejmé, že bytosti, zosobňující ctnosti jsou mimořádně krásné a vznešené. A právě pro jejich nadpozemskou krásu byly starověkými Řeky nazvány „bohy.“
Víme, že v dávném Řecku existovalo mnoho filozofických škol, které se zabývaly základními otázkami bytí a hledáním moudrosti. A právě skrze vážné vnitřní hledání pravé moudrosti došlo k reálnému spojení s ctností moudrosti. Právě proto, že moudrost řecké filozofie byla inspirována přímo správkyní ctnosti moudrosti, dosáhla řecká filozofie těch výšek, kterých dosáhla.
A teď, když jsme seznámili s tím, jak to funguje, se vraťme opět do současnosti, protože tyto věci nikdy nepřestaly fungovat a fungují také dnes. A funguje to tak, že každý člověk, který intenzivně touží po něčem světlém a ušlechtilém, po nějaké ctnosti, každý takový člověk okamžitě nachází vnitřní spojení se správkyní, nebo správcem dané ctnosti. Svou touhou dospěje ke vzájemnému spojení a po vláknu tohoto spojení začne k němu okamžitě přicházet světlá síla, která jej posiluje v jeho probuzené intenzivní touze po něčem světlém, čistém a ušlechtilém. Člověk tak dostává sílu a pomoc k tomu, aby se v něm jeho čistá touha stále více rozvíjela, stále více sílila, až nakonec, aby se v člověku, v jeho duši a v jeho osobnosti rozhořela jako jasné světlo. Tak se člověk stává ctnostným a dosahuje ctností.
Lidé musí vědět, že usilují-li o věci čisté a světlé, okamžitě se s nimi spojují správci daných ctností a všemožně jim pomáhají, posilují je a inspirují je k tomu, aby nakonec těchto ctností dosáhli.
Je však třeba zdůraznit, že spojení se správci ctností nelze dosáhnout nějakou letmou myšlenkou. Musí to být hluboká vnitřní touha, která není jen něčím ojedinělým, ale je trvalá a opravdová
Do jaké míry trvalé a do jaké míry opravdové by to mělo být, mohou lidé snadno poznat podle svých materiálních tužeb a přání. Podle toho, jak například touží po novém chytrém telefonu, po atraktivní dovolené, po pěkném autě a po mnoha jiných materiálních věcech. Touží po nich vážně, dlouhodobě a trvale, až z nich nakonec některé také reálně získají.
A teď pozor! Kdybychom projevili stejnou intenzitu, stejnou vážnost, stejnou trvalost a stejnou snahu o dosažení nějaké ctnosti, přesně tak, jak to děláme u věcí materiálních, dosáhli bychom ji a stali bychom se ctnostnými. Správci ctností jen na to čekají! Čekají na opravdovou, vážnou a trvalou snahu lidí po dosažení ctností, aby jim na základě ní mohli začít intenzivně a všemožně pomáhat k tomu, aby zvolenou ctnost nakonec nabyli.
Žel, lidé si vybrali cestu dosahování materiálních hodnot a ne cestu dosahování hodnot věčných. Ne cestu rozvíjení a nabývání ctností, které se stanou trvalým duchovním pokladem duše a duše si je vezme s sebou i na druhý svět. Lidé se pachtí po materiálních hodnotách, z nichž si však ani jednu jedinou neseberou na druhý svět. Proto tam vlastní vinou odcházejí chudí, jako poslední žebráci. Neboť skutečné a pravé bohatství spočívá jen v ctnostech, které jsme nabyli. Ale protože je nechceme, nenabýváme a neusilujeme o ně, zůstáváme duchovně nesmírně chudí. A všichni správci a správkyně ctností se stávají živou obžalobou lidstva, které nevyužívá jejich potenciál, jejich pomoc a jejich sílu, schopnou katapultovat osobnost člověka do duchovních výšin. Blíží se však doba, kdy se budeme muset vnitřně otevřít všem požehnáním, přicházejícím z Výšin, protože v budoucnu budou moci na zemi i ve stvoření žít a přežít pouze lidé ctnostní.
Ctnosti lze rozdělit na ženské, mužské a univerzální.
Mezi ženské ctnosti patří například cudnost, půvab, plodnost, mateřství a podobně. Mezi mužské ctnosti patří síla, neohroženost, obratnost, pravé vůdcovství a jiné.
Mezi univerzální ctnosti patří spravedlnost, čestnost, čistota, činorodost, mírumilovnost, střídmost, srdečnost, pokora, láska k bližním, láska k Bohu, moudrost, péče, píle, naděje, přátelství, pravdivost a jiné.
Je však třeba zdůraznit, že absolutně žádná silná myšlenka a žádné silné chtění k dobrému, směřující k činu, nezůstává ve stvoření bez odezvy, opory, podpory a pomoci. Žádný člověk v tomto směru nezůstává nikdy osamocený. Ba dokonce lze říci, že za každým člověkem v jeho dobrém chtění stojí všechny síly vesmíru a všemožně jej v něm podporují.
A zcela na závěr ještě objasnění toho, jaká je souvislost mezi správci ctností a jediným Bohem. Stvořitel je zdrojem a pramenem všech ctností. V něm jsou obsaženy a z něj vycházejí. Vycházejí z něj jeho vyzařováním.
A toto vyzařování, klesající dolů, se postupně v jednotlivých úrovních stvoření ochlazuje a rozvětvuje. Vznikají z něho vysoké bytosti, zahrnující v sobě vysoké ctnosti. Úplně první takovou bytostí je například Královna Nebes, která je zosobněním ženství a zosobněním všech ženských ctností. Vyzařování Královny Nebes proudí dolů, kde se postupně větví na jednotlivé části, zosobněné konkrétními živými bytostmi. A takovýmto způsobem to proudí až zcela dolů, ke správkyním a správcům ctností, nacházejícím se v blízkosti pozemských lid.
Obrazně si to můžeme představit jako strom, obrácený směrem dolů. Kmen je Stvořitel, obsahující v sobě úplně všechno. Hlavní a nejhrubší větve jsou nejvyšší bytosti, které zosobňují souhrn nejzákladnějších ctností. A z těchto tlustých větví vyrůstají tenčí větve, z nich ještě tenčí a z nich úplně nejtenčí. V každé úrovni obrovského stvoření se základní ctnosti stále více rozvětvují, až do úplně nejmenších větviček jednotlivých správců a správkyň ctností, stojících v blízkosti lidí. Prostřednictvím nich může najít každý člověk na zemi i každá lidská duše v blízkosti země oporu a pomoc pro vše čisté a světlé, čeho chce dosáhnout, a o co usiluje. Pouze to musí být opravdu světlé a opravdu čisté, protože nic nečistého a nízkého nemůže najít žádné spojení se strážci ctností, a tedy ani žádnou podporu.
Všechny tyto skutečnosti jsou obrovskou obžalobou pozemských lidí, protože kdyby chtěli, kdyby jen trochu víc chtěli, mohli být už dávno světlí, čistí a ctnostní. A právě proto, že takoví nejsou a stále nechtějí být, přichází velká očista země a nehodného pozemského lidstva.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
Všem! Extrémně naléhavé! Jak se v době války vyhnout karmě?
Otázka: „V dnešní době vidím velké riziko v podpoře kterékoli ze dvou bojujících stran válečného konfliktu, protože z duchovního hlediska si tím můžeme navázat vinu, nebo jinak řečeno, karmu.
Podíváme-li se například do doby krátce před válkou, na obou stranách probíhal úplně stejný, hrubý testovací a vakcinační nátlak na obyvatelstvo. A co se týče války samotné, na obou stranách konfliktu bojují žoldnéři za peníze. Spolu s nimi násilím a proti své vůli zmobilizovaní muži. Kromě nich bojují na obou stranách také zločinci, kteří si tím zajistili odpuštění trestu. Obě strany dělají hrozné věci, protože válka je taková. Každý den dochází ke vzájemnému zabíjení a vezmeme-li si například pod drobnohled zmíněné zločince, budou s největší pravděpodobností i ve válce jednat zločinně.
Když za takovéto situace někdo podporuje jednu, nebo druhou stranu, podporuje tím zároveň i její zabíjení i její zločince, na základě čehož začnou být vlákna jeho karmy spojovány se vším tím děsivým, co se děje na frontové linii.
Moje otázka zní, co dělat za této situace, kdy nelze podporovat ani jednu stranu, aniž by nedošlo k navázání karmy? Co dělat, když ale na druhé straně člověk cítí, že nemůže zůstat naprosto lhostejný? Že by měl svým, minimálně vnitřním postojem, přece jen podpořit to, co je správné a co by vedlo k míru? Můžete mi nějak poradit v tomto dilematu?“
Odpověď: Děkuji za položení nesmírně závažných otázek, se kterými v poslední době zápasím i já sám. Co tedy udělat, když nemůžeme vnitřně podpořit vítězství jedné, nebo druhé strany válečného konfliktu, aniž bychom si nenavázali karmu a nebyli spojeni se vším vražděním a zvěrstvy? Koho podpořit? Podpořme vítězství třetí strany! Podpořme vítězství Světla!
Světlo Boží, které se v dnešní době očisty nachází ve zvýšené míře v blízkosti naší země, učiní pak samo přesně to, co je potřeba. Pomůže té straně konfliktu, která je toho hodná, je-li nějaká z nich vůbec hodna jeho pomoci, a vyvolá dění, se kterým bychom vůbec nepočítali, a které přivede všechno přesně tam, kam má.
My lidé vidíme věci vždy jen zjednodušeně. Nevidíme je a nemůžeme je vidět ve všech souvislostech. Světlo však vnímá i ty nejjemnější souvislosti, a proto může zasáhnout správným způsobem tak, jak by to člověk nikdy ani nepředpokládal.
Důvěřujme proto Světlu Nejvyššího! Důvěřujme jeho Všemoudrosti a jeho moudrému řízení všech věcí. Nepřejme si v současném válečném konfliktu vítězství jedné, nebo druhé strany, abychom se nezatížili karmou. Ve válce, která probíhá, si přejme vítězství Světla! Tímto způsobem podpoříme tu nejsprávnější stranu! Přání vítězství Světla ve válce je tím nejlepším, co vůbec můžeme udělat, protože všechno, co z toho vzejde, bude tím nejlepším řešením, jaké za dané situace může vůbec být, a k jakému by lidé samotní nikdy nedospěli.
Svým vnitřním posilováním té nejsprávnější strany, tedy vítězství Světla ve válce, zůstaneme zároveň ušetřeni karmy, kterou bychom si nutně navázali, kdybychom si přáli vítězství jedné, nebo druhé strany, a tímto způsobem se karmicky spojili se všemi zločiny, které námi podporovaná strana ve válce koná.
Člověk má při jakémkoli problému tendenci, vyřešit jej co nejlépe podle svých vlastních představ. Dokonce i když se modlí, modlí se tak, že má představu o tom, čeho by chtěl dosáhnout a pak prosí Stvořitele, aby mu splnil jeho přání. Proto však zůstává většina modliteb nevyslyšena. Neboť Nejvyšší nikdy neplní omezená přání lidí, ale ve svém všeobsáhlém poznání současnosti, minulosti a budoucnosti dává člověku vždy to, co je pro jeho nejniternější duchovní osobnost to nejlepší. Proto se většina našich modliteb nikdy neplní takovým způsobem, jakým chceme, ale takovým způsobem, jak je to pro nás vnímáno ze Světla, jako to nejlepší.
A tak je tomu i v současné válce. Podporování jedné, nebo druhé strany reprezentuje pouze náš vlastní, lidský názor na to, kdo by měl v konfliktu zvítězit. To ale nutně rozděluje společnost na dva protichůdné, nenávistné tábory, přičemž z emocí vzájemné nevraživosti a nenávisti nejvíce profituje temno. Uniknout z pasti temna, které rozdělováním společnosti lidi manipuluje k nenávisti a k navázání karmy je možné jen podporou třetí strany. Strany vítězství Světla!
Neboť skutečná Moudrost spočívá jedině ve Světle! Skutečná Moudrost spočívá jedině v důvěře v hodnoty Světla! Vítězství Světla a jeho hodnot je tím pravým, co máme vnitřně i navenek podporovat! Máme to podporovat ve všech věcech, a tedy i ve válce. Důvěřujme jedině Světlu a jedině jeho vítězství podporujme!
A Světlo najde samo správnou cestu, aby v souladu s Boží Vůlí přivedlo věci k tomu nejlepšímu výsledku, jaký je jen za dané situace možný. A to tak, jako by to nedokázal předvídat žádný člověk ve svém omezení chápavosti, nýbrž jen Světlo Boží ve své Všemoudrosti.
Říká se, že kde se dva perou, třetí vítězí. V bitvě dvou stran válečného konfliktu proto podporujme třetí, vítěznou stranu! Stranu Světla! Ať Světlo Boží přivede věci na zemi tam, kde mají být a přinese mír!
A všichni lidé, kteří to dokáží pochopit, se mohou stát svým vnitřním naladěním, svou vroucí a upřímnou touhou po vítězství Světla v současném hrozném válečném konfliktu masivně nápomocní k tomu, aby síly Světla skutečně zvítězily, a aby přivedly na zemi všechno tam, kde je to potřebné. Pokud budeme vnitřně podporovat vítězství té nejsprávnější strany, můžeme také my samotní výrazně přispět k dosažení tohoto vítězství.
Neboť žel, není jednoduše možné podporovat jednu ze dvou bojujících stran a zároveň se distancovat od jejího zabíjení a jejích zločinů, protože temný stín tohoto provinění proti přikázání „Nezabiješ“ bude na nás dopadat, ať již chceme, nebo nechceme.
Přeji proto všem, aby se v dnešní zlomové době zbytečně nezatěžovali karmou, kterou nemusí.
Ať Světlo Boží zvítězí na zemi!
PS. Prohlédněte si alespoň zběžně tato videa a zkuste se do nich vcítit. Toto přece nikdo z nás nechce! Nikdo nechce nesmyslné vzájemné zabíjení mladých lidí, kteří mají celý život před sebou. A nikdo za to nechce nést část viny, protože to podporoval ve formě podpory té, nebo oné strany.
https://www.youtube.com/watch?v=Xbo8ZzALDPk
https://www.youtube.com/watch?v=vEUDhfqwUNc
Otázka: „V dnešní době vidím velké riziko v podpoře kterékoli ze dvou bojujících stran válečného konfliktu, protože z duchovního hlediska si tím můžeme navázat vinu, nebo jinak řečeno, karmu.
Podíváme-li se například do doby krátce před válkou, na obou stranách probíhal úplně stejný, hrubý testovací a vakcinační nátlak na obyvatelstvo. A co se týče války samotné, na obou stranách konfliktu bojují žoldnéři za peníze. Spolu s nimi násilím a proti své vůli zmobilizovaní muži. Kromě nich bojují na obou stranách také zločinci, kteří si tím zajistili odpuštění trestu. Obě strany dělají hrozné věci, protože válka je taková. Každý den dochází ke vzájemnému zabíjení a vezmeme-li si například pod drobnohled zmíněné zločince, budou s největší pravděpodobností i ve válce jednat zločinně.
Když za takovéto situace někdo podporuje jednu, nebo druhou stranu, podporuje tím zároveň i její zabíjení i její zločince, na základě čehož začnou být vlákna jeho karmy spojovány se vším tím děsivým, co se děje na frontové linii.
Moje otázka zní, co dělat za této situace, kdy nelze podporovat ani jednu stranu, aniž by nedošlo k navázání karmy? Co dělat, když ale na druhé straně člověk cítí, že nemůže zůstat naprosto lhostejný? Že by měl svým, minimálně vnitřním postojem, přece jen podpořit to, co je správné a co by vedlo k míru? Můžete mi nějak poradit v tomto dilematu?“
Odpověď: Děkuji za položení nesmírně závažných otázek, se kterými v poslední době zápasím i já sám. Co tedy udělat, když nemůžeme vnitřně podpořit vítězství jedné, nebo druhé strany válečného konfliktu, aniž bychom si nenavázali karmu a nebyli spojeni se vším vražděním a zvěrstvy? Koho podpořit? Podpořme vítězství třetí strany! Podpořme vítězství Světla!
Světlo Boží, které se v dnešní době očisty nachází ve zvýšené míře v blízkosti naší země, učiní pak samo přesně to, co je potřeba. Pomůže té straně konfliktu, která je toho hodná, je-li nějaká z nich vůbec hodna jeho pomoci, a vyvolá dění, se kterým bychom vůbec nepočítali, a které přivede všechno přesně tam, kam má.
My lidé vidíme věci vždy jen zjednodušeně. Nevidíme je a nemůžeme je vidět ve všech souvislostech. Světlo však vnímá i ty nejjemnější souvislosti, a proto může zasáhnout správným způsobem tak, jak by to člověk nikdy ani nepředpokládal.
Důvěřujme proto Světlu Nejvyššího! Důvěřujme jeho Všemoudrosti a jeho moudrému řízení všech věcí. Nepřejme si v současném válečném konfliktu vítězství jedné, nebo druhé strany, abychom se nezatížili karmou. Ve válce, která probíhá, si přejme vítězství Světla! Tímto způsobem podpoříme tu nejsprávnější stranu! Přání vítězství Světla ve válce je tím nejlepším, co vůbec můžeme udělat, protože všechno, co z toho vzejde, bude tím nejlepším řešením, jaké za dané situace může vůbec být, a k jakému by lidé samotní nikdy nedospěli.
Svým vnitřním posilováním té nejsprávnější strany, tedy vítězství Světla ve válce, zůstaneme zároveň ušetřeni karmy, kterou bychom si nutně navázali, kdybychom si přáli vítězství jedné, nebo druhé strany, a tímto způsobem se karmicky spojili se všemi zločiny, které námi podporovaná strana ve válce koná.
Člověk má při jakémkoli problému tendenci, vyřešit jej co nejlépe podle svých vlastních představ. Dokonce i když se modlí, modlí se tak, že má představu o tom, čeho by chtěl dosáhnout a pak prosí Stvořitele, aby mu splnil jeho přání. Proto však zůstává většina modliteb nevyslyšena. Neboť Nejvyšší nikdy neplní omezená přání lidí, ale ve svém všeobsáhlém poznání současnosti, minulosti a budoucnosti dává člověku vždy to, co je pro jeho nejniternější duchovní osobnost to nejlepší. Proto se většina našich modliteb nikdy neplní takovým způsobem, jakým chceme, ale takovým způsobem, jak je to pro nás vnímáno ze Světla, jako to nejlepší.
A tak je tomu i v současné válce. Podporování jedné, nebo druhé strany reprezentuje pouze náš vlastní, lidský názor na to, kdo by měl v konfliktu zvítězit. To ale nutně rozděluje společnost na dva protichůdné, nenávistné tábory, přičemž z emocí vzájemné nevraživosti a nenávisti nejvíce profituje temno. Uniknout z pasti temna, které rozdělováním společnosti lidi manipuluje k nenávisti a k navázání karmy je možné jen podporou třetí strany. Strany vítězství Světla!
Neboť skutečná Moudrost spočívá jedině ve Světle! Skutečná Moudrost spočívá jedině v důvěře v hodnoty Světla! Vítězství Světla a jeho hodnot je tím pravým, co máme vnitřně i navenek podporovat! Máme to podporovat ve všech věcech, a tedy i ve válce. Důvěřujme jedině Světlu a jedině jeho vítězství podporujme!
A Světlo najde samo správnou cestu, aby v souladu s Boží Vůlí přivedlo věci k tomu nejlepšímu výsledku, jaký je jen za dané situace možný. A to tak, jako by to nedokázal předvídat žádný člověk ve svém omezení chápavosti, nýbrž jen Světlo Boží ve své Všemoudrosti.
Říká se, že kde se dva perou, třetí vítězí. V bitvě dvou stran válečného konfliktu proto podporujme třetí, vítěznou stranu! Stranu Světla! Ať Světlo Boží přivede věci na zemi tam, kde mají být a přinese mír!
A všichni lidé, kteří to dokáží pochopit, se mohou stát svým vnitřním naladěním, svou vroucí a upřímnou touhou po vítězství Světla v současném hrozném válečném konfliktu masivně nápomocní k tomu, aby síly Světla skutečně zvítězily, a aby přivedly na zemi všechno tam, kde je to potřebné. Pokud budeme vnitřně podporovat vítězství té nejsprávnější strany, můžeme také my samotní výrazně přispět k dosažení tohoto vítězství.
Neboť žel, není jednoduše možné podporovat jednu ze dvou bojujících stran a zároveň se distancovat od jejího zabíjení a jejích zločinů, protože temný stín tohoto provinění proti přikázání „Nezabiješ“ bude na nás dopadat, ať již chceme, nebo nechceme.
Přeji proto všem, aby se v dnešní zlomové době zbytečně nezatěžovali karmou, kterou nemusí.
Ať Světlo Boží zvítězí na zemi!
PS. Prohlédněte si alespoň zběžně tato videa a zkuste se do nich vcítit. Toto přece nikdo z nás nechce! Nikdo nechce nesmyslné vzájemné zabíjení mladých lidí, kteří mají celý život před sebou. A nikdo za to nechce nést část viny, protože to podporoval ve formě podpory té, nebo oné strany.
https://www.youtube.com/watch?v=Xbo8ZzALDPk
https://www.youtube.com/watch?v=vEUDhfqwUNc
Re: Úvahy o živote
Pozor! Čo nosíme v hlavách, budeme čoskoro reálne prežívať!
S nepochopením a smútkom hľadia bytosti, ktoré tkajú náš osud, na neutešený vnútorný stav ľudstva, reprezentujúci jeho chcenie. Na základe neho sú totiž nútení tkať ľuďom osud, plný nešťastia.
S nepochopením a smútkom hľadia tkáči osudu na duchovný spánok ľudstva a na jeho odtrhnutie od harmonického života vo stvorení, žitého v súlade s prírodou a s prírodnými bytosťami. Žitého v súlade s ľudským svedomím a cítením. Žitého v súlade s poznaním pravého zmyslu života a v súlade s Vôľou Stvoriteľa.
Od tohto všetkého sú dnešní ľudia vnútorne i navonok na míle vzdialení, a na základe tohto ich nesprávneho vnútorného nastavenia osobnosti pre nich tkáči osudu nemôžu tkať nič iné, ako nešťastie. Už to formujú v jemnejšej úrovni v okolí každého jednotlivca, aby sa to napokon prejavilo aj čisto fyzicky a hmotne.
Nebude pred tým úniku! Ani keby sa niekto chcel skryť až na kraji sveta, v nejakej neobývanej oblasti, alebo keby zaliezol do atómového krytu, úplne všade nás nájde naše vlastné vnútro, ktoré sa pre nás stane realitou a prežívanou skutočnosťou. Čo sme si vnútorne nachystali, to na nás nakoniec zvonka doľahne.
Avšak za všetko to trpké, čo je pod tlakom Svetla už nachystané a zanedlho sa prejaví, budú ľudia obviňovať druhých. Ľudia nebudú chcieť pochopiť, že vonkajšie prežívanie, ktoré sa ich bude bolestne dotýkať, je dôsledkom ich vlastného vnútorného stavu, prejavujúceho sa absolútnym omylom v chápaní zmyslu života. Že je to zákonitým dôsledkom ich vlastného odklonu od Vôle Stvoriteľa i od svojho citu a svedomia.
Neschopnosť chápať tieto skutočnosti a ich podceňovanie bude ľuďom prinášať stále ťažšie a ťažšie prežívania. Budú na nich čoraz viacej doliehať a v nepochopení, o čo tu vlastne ide, to bude v ľuďoch vzbudzovať hnev a hrubé jednanie voči iným. Budú súdiť, prenasledovať a obviňovať blížnych, že oni za to môžu.
Ľudia nebudú chcieť za žiadnu cenu pochopiť, že ich prežívanie nespokojnosti, bolesti, zmaru a dezilúzie je len dôsledkom vnútorného stavu ich samotných. Že tlak Svetla a ruky tkáčov osudu prinášajú do prežívania každého človeka zákonité zrkadlenie jeho vlastného vnútorného stavu.
Takýmto spôsobom sa milióny ľudí dostanú do bludného kolotoča negatívneho myšlienkového stereotypu. Ten im bude v zrkadlení ich vlastného vnútra prinášať stále ťažšie a ťažšie prežívania, čo bude vyvolávať nárast hnevu a obviňovania iných. Takýto vnútorný postoj však bude prinášať ďalšie negatívne prežívania a bludný kruh otáčajúcej sa negativity bude stále pokračovať. A to buď dovtedy, kým to osobnosť človeka úplne nezničí, alebo dovtedy, kým sa človek nespamätá, neuvedomí si tieto skutočnosti a nevystúpi zo smrtiaceho bludného kruhu negativity.
Pochopiť, že sme uviazli v pasci svojho vlastného, nesprávneho spôsobu myslenia a nesprávneho prístupu k svetu, a dostať sa von z tejto pasce nebude také ľahké, pretože negatívne myšlienkové schémy sa nás budú stále snažiť sťahovať k sebe. Kto sa bude chcieť z toho vymaniť, bude to od neho vyžadovať ťažký vnútorný zápas. Bude to vyžadovať trvalú snahu o udržiavanie čistých myšlienok a radostného, dobrotivého, ústretového naladenie voči ľuďom i svetu.
Najsmutnejšie však je, že mnohí ľudia sú až tak duchovne vlažní a duchovne slabí, že jednoducho nedokážu vystúpiť z tohto bludného kolotoča a nedokážu sa trvalo vzchopiť k čistejšiemu prístupu k životu. Milióny ľudí budú musieť viesť naozaj ťažký vnútorný zápas o seba samých. Ťažký zápas o pretrhnutie reťazenia negativity a o oslobodenie svojej osobnosti.
A predsa, keď sa na celú vec pozrieme z druhej, z tej lepšej stránky, nie je to všetko vôbec až tak ťažké. Lebo hoci Svetlo Božie, vyvolávajúce očistu, bude na jednej strane tiesniť a zraňovať všetko nesprávne stojace vo stvorení, bude na druhej strane nebývalým spôsobom pomáhať každému pri jeho vážnej snahe o vnútornú očistu.
Treba pochopiť, že ak sa v našom vnútri nachádza príčina všetkého zlého, čo nás bude v očiste deptať, nachádza sa tam i možnosť zmeniť to. Nachádza sa tam možnosť zmierniť, alebo dokonca úplne odkloniť negatívny úder, už sformovaný rukami tkáčov osudu a pripravený nás zasiahnuť. Jedine my sami máme v rukách možnosť vlastnej záchrany, spočívajúcu vo vnútornej zmene k čistému a duchovne hodnotnému životu. Čím výraznejšia bude táto zmena, tým výraznejšie môžeme zoslabiť najtvrdšie údery osudu, alebo môžeme dokonca spôsobiť iba jeho symbolické rozuzlenie.
Vystúpenie z bludného kruhu negativity spočíva v obnovení duchovnej vnímavosti. Spočíva v tom, že dáme priestor nášmu duchovnému vnútru prejavovať sa vo všetkých chvíľach dňa. Že dáme v sebe priestor prirodzenej detskosti ducha, prejavujúcej sa čistou radosťou z bytia. Že dáme v sebe priestor čistej, radostnej dobrosrdečnosti a ústretovosti voči iným. Že dáme v sebe priestor cnostnému životu a dôvere v Božiu Lásku a Spravodlivosť, ktoré riadia všetko dianie vo stvorení. Že v sebe prebudíme odhodlanie vždy dobrotivo jednať s inými. Že dáme v sebe priestor rozvíjaniu poznania Vôle Stvoriteľa i poznania skutočného zmyslu nášho bytia. Že sa vždy prikloníme na stranu dobra, prostredníctvom svojho ušľachtilého a čistého prístupu ku všetkému, čo nás denne stretáva.
Hovorí sa: „Pomôž si sám človeče, aj Boh ti pomôže.“ Múdrosť tohto úslovia spočíva v tom, že prvý krok sám v sebe a sám za seba musí vždy urobiť človek samotný. Iba naše vlastné, vážne odhodlanie pre zmenu k čistejšiemu a lepšiemu nám môže otvoriť brány ku všetkým Božím pomociam, pretože pomoc zo Svetla nemôže nikdy prísť tam, kde k tomu človek nedá prvotný podnet v sebe samom. Len vtedy, keď sa začne v človeku jeho duch konečne správne hýbať, môže začať k nemu prúdiť požehnanie zo Svetla. A keby snáď mal na svojej novo započatej ceste k Svetlu aj tisíckrát padnúť, Svetlo mu vždy podá pomocnú ruku, pomôže mu znovu vstať a kráčať ďalej.
Na tejto našej ceste sú nesmierne cenné aj tie najmenšie a najnenápadnejšie prejavy pravého človečenstva, ako je povzbudenie iných dobrým slovom, ako je podpora správneho rozhodnutia blížneho, ako je radosť zo šťastia druhých a podobne. Toto všetko nie sú vôbec žiadne maličkosti, ale nesmierne cenné prejavy ducha na jeho ceste k Svetlu.
Toto je pravé duchovné bohatstvo! V tomto spočíva sila, schopná meniť svet k lepšiemu, a to prostredníctvom zmeny jednotlivca. Lebo zmena spoločnosti a sveta k lepšiemu vedie jedine cez vnútorné zjasnenie a zušľachtenie jednotlivcov.
Staňme sa preto konečne duchovnými! Čas k tomu dozrel, doba nás k tomu volá a nikto by nemal prepočuť jej naliehavé volanie. Volanie a výzvu k tomu, aby sme sa všade tam, kde sa nachádzame, stali nositeľmi ľudskej dôstojnosti a čistej ušľachtilosti vo všetkých prejavoch a formách, ktoré k tomu patria.
v spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
S nepochopením a smútkom hľadia bytosti, ktoré tkajú náš osud, na neutešený vnútorný stav ľudstva, reprezentujúci jeho chcenie. Na základe neho sú totiž nútení tkať ľuďom osud, plný nešťastia.
S nepochopením a smútkom hľadia tkáči osudu na duchovný spánok ľudstva a na jeho odtrhnutie od harmonického života vo stvorení, žitého v súlade s prírodou a s prírodnými bytosťami. Žitého v súlade s ľudským svedomím a cítením. Žitého v súlade s poznaním pravého zmyslu života a v súlade s Vôľou Stvoriteľa.
Od tohto všetkého sú dnešní ľudia vnútorne i navonok na míle vzdialení, a na základe tohto ich nesprávneho vnútorného nastavenia osobnosti pre nich tkáči osudu nemôžu tkať nič iné, ako nešťastie. Už to formujú v jemnejšej úrovni v okolí každého jednotlivca, aby sa to napokon prejavilo aj čisto fyzicky a hmotne.
Nebude pred tým úniku! Ani keby sa niekto chcel skryť až na kraji sveta, v nejakej neobývanej oblasti, alebo keby zaliezol do atómového krytu, úplne všade nás nájde naše vlastné vnútro, ktoré sa pre nás stane realitou a prežívanou skutočnosťou. Čo sme si vnútorne nachystali, to na nás nakoniec zvonka doľahne.
Avšak za všetko to trpké, čo je pod tlakom Svetla už nachystané a zanedlho sa prejaví, budú ľudia obviňovať druhých. Ľudia nebudú chcieť pochopiť, že vonkajšie prežívanie, ktoré sa ich bude bolestne dotýkať, je dôsledkom ich vlastného vnútorného stavu, prejavujúceho sa absolútnym omylom v chápaní zmyslu života. Že je to zákonitým dôsledkom ich vlastného odklonu od Vôle Stvoriteľa i od svojho citu a svedomia.
Neschopnosť chápať tieto skutočnosti a ich podceňovanie bude ľuďom prinášať stále ťažšie a ťažšie prežívania. Budú na nich čoraz viacej doliehať a v nepochopení, o čo tu vlastne ide, to bude v ľuďoch vzbudzovať hnev a hrubé jednanie voči iným. Budú súdiť, prenasledovať a obviňovať blížnych, že oni za to môžu.
Ľudia nebudú chcieť za žiadnu cenu pochopiť, že ich prežívanie nespokojnosti, bolesti, zmaru a dezilúzie je len dôsledkom vnútorného stavu ich samotných. Že tlak Svetla a ruky tkáčov osudu prinášajú do prežívania každého človeka zákonité zrkadlenie jeho vlastného vnútorného stavu.
Takýmto spôsobom sa milióny ľudí dostanú do bludného kolotoča negatívneho myšlienkového stereotypu. Ten im bude v zrkadlení ich vlastného vnútra prinášať stále ťažšie a ťažšie prežívania, čo bude vyvolávať nárast hnevu a obviňovania iných. Takýto vnútorný postoj však bude prinášať ďalšie negatívne prežívania a bludný kruh otáčajúcej sa negativity bude stále pokračovať. A to buď dovtedy, kým to osobnosť človeka úplne nezničí, alebo dovtedy, kým sa človek nespamätá, neuvedomí si tieto skutočnosti a nevystúpi zo smrtiaceho bludného kruhu negativity.
Pochopiť, že sme uviazli v pasci svojho vlastného, nesprávneho spôsobu myslenia a nesprávneho prístupu k svetu, a dostať sa von z tejto pasce nebude také ľahké, pretože negatívne myšlienkové schémy sa nás budú stále snažiť sťahovať k sebe. Kto sa bude chcieť z toho vymaniť, bude to od neho vyžadovať ťažký vnútorný zápas. Bude to vyžadovať trvalú snahu o udržiavanie čistých myšlienok a radostného, dobrotivého, ústretového naladenie voči ľuďom i svetu.
Najsmutnejšie však je, že mnohí ľudia sú až tak duchovne vlažní a duchovne slabí, že jednoducho nedokážu vystúpiť z tohto bludného kolotoča a nedokážu sa trvalo vzchopiť k čistejšiemu prístupu k životu. Milióny ľudí budú musieť viesť naozaj ťažký vnútorný zápas o seba samých. Ťažký zápas o pretrhnutie reťazenia negativity a o oslobodenie svojej osobnosti.
A predsa, keď sa na celú vec pozrieme z druhej, z tej lepšej stránky, nie je to všetko vôbec až tak ťažké. Lebo hoci Svetlo Božie, vyvolávajúce očistu, bude na jednej strane tiesniť a zraňovať všetko nesprávne stojace vo stvorení, bude na druhej strane nebývalým spôsobom pomáhať každému pri jeho vážnej snahe o vnútornú očistu.
Treba pochopiť, že ak sa v našom vnútri nachádza príčina všetkého zlého, čo nás bude v očiste deptať, nachádza sa tam i možnosť zmeniť to. Nachádza sa tam možnosť zmierniť, alebo dokonca úplne odkloniť negatívny úder, už sformovaný rukami tkáčov osudu a pripravený nás zasiahnuť. Jedine my sami máme v rukách možnosť vlastnej záchrany, spočívajúcu vo vnútornej zmene k čistému a duchovne hodnotnému životu. Čím výraznejšia bude táto zmena, tým výraznejšie môžeme zoslabiť najtvrdšie údery osudu, alebo môžeme dokonca spôsobiť iba jeho symbolické rozuzlenie.
Vystúpenie z bludného kruhu negativity spočíva v obnovení duchovnej vnímavosti. Spočíva v tom, že dáme priestor nášmu duchovnému vnútru prejavovať sa vo všetkých chvíľach dňa. Že dáme v sebe priestor prirodzenej detskosti ducha, prejavujúcej sa čistou radosťou z bytia. Že dáme v sebe priestor čistej, radostnej dobrosrdečnosti a ústretovosti voči iným. Že dáme v sebe priestor cnostnému životu a dôvere v Božiu Lásku a Spravodlivosť, ktoré riadia všetko dianie vo stvorení. Že v sebe prebudíme odhodlanie vždy dobrotivo jednať s inými. Že dáme v sebe priestor rozvíjaniu poznania Vôle Stvoriteľa i poznania skutočného zmyslu nášho bytia. Že sa vždy prikloníme na stranu dobra, prostredníctvom svojho ušľachtilého a čistého prístupu ku všetkému, čo nás denne stretáva.
Hovorí sa: „Pomôž si sám človeče, aj Boh ti pomôže.“ Múdrosť tohto úslovia spočíva v tom, že prvý krok sám v sebe a sám za seba musí vždy urobiť človek samotný. Iba naše vlastné, vážne odhodlanie pre zmenu k čistejšiemu a lepšiemu nám môže otvoriť brány ku všetkým Božím pomociam, pretože pomoc zo Svetla nemôže nikdy prísť tam, kde k tomu človek nedá prvotný podnet v sebe samom. Len vtedy, keď sa začne v človeku jeho duch konečne správne hýbať, môže začať k nemu prúdiť požehnanie zo Svetla. A keby snáď mal na svojej novo započatej ceste k Svetlu aj tisíckrát padnúť, Svetlo mu vždy podá pomocnú ruku, pomôže mu znovu vstať a kráčať ďalej.
Na tejto našej ceste sú nesmierne cenné aj tie najmenšie a najnenápadnejšie prejavy pravého človečenstva, ako je povzbudenie iných dobrým slovom, ako je podpora správneho rozhodnutia blížneho, ako je radosť zo šťastia druhých a podobne. Toto všetko nie sú vôbec žiadne maličkosti, ale nesmierne cenné prejavy ducha na jeho ceste k Svetlu.
Toto je pravé duchovné bohatstvo! V tomto spočíva sila, schopná meniť svet k lepšiemu, a to prostredníctvom zmeny jednotlivca. Lebo zmena spoločnosti a sveta k lepšiemu vedie jedine cez vnútorné zjasnenie a zušľachtenie jednotlivcov.
Staňme sa preto konečne duchovnými! Čas k tomu dozrel, doba nás k tomu volá a nikto by nemal prepočuť jej naliehavé volanie. Volanie a výzvu k tomu, aby sme sa všade tam, kde sa nachádzame, stali nositeľmi ľudskej dôstojnosti a čistej ušľachtilosti vo všetkých prejavoch a formách, ktoré k tomu patria.
v spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
O možné příčině smrti Navalného a hrozných duchovních souvislostech
Existují velmi silné indicie, že Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem na syndrom náhlé srdeční zástavy tak, jak na něj umírají každodenně tisíce bezejmenných lidí po celém světě. Navalnyj a vrátil z procházky, z mrazu do vytopené cely, chytil se za srdce, spadl na zem a zemřel.
Co je příčina? Asi tušíte! Očkování! Navalnyj byl jako prominentní disident očkován západní mRNA vakcínou a absolvoval tři posilující dávky. Je to tedy pravděpodobně jen jedna z tisíců obětí očkování proti covidu.
Existuje statistika, podle níž v Česku, ale také v celé EU umírá po pandemii o 10 procent lidí více, než před pandemií. Umírají na náhlou srdeční zástavu. Ta je důsledkem očkování, protože vakcíny proti covidu neprošly standardním dvanáctiletým vývojem, zaměřeným na odstranění většiny nežádoucích účinků. Proto tyto experimentální vakcíny, masově aplikovány do obyvatelstva během pandemie, vyvolávají u části populace zánět srdečního svalu a náhlou srdeční zástavu. Tolik k viditelné a hmatatelné realitě kolem nás, která je samozřejmě politiky a médii tajena.
A teď se podívejme na neviditelné, hrozné duchovní důsledky tohoto dění. Když se to tak vezme, děsivou je už skutečnost, že zcela zbytečně umírá o 10 procent lidí více. Že tito lidé si svou naivní důvěrou v odborníky, v média a ve vakcíny zkrátili život o celá léta, nebo dokonce o desetiletí. Už toto je dostatečně děsivé, avšak duchovní souvislosti tohoto dění jsou ještě děsivější.
V závěru Bible ve Zjevení Jana, známějším pod názvem Apokalypsa, se v kapitole o zemské šelmě píše, že tato šelma bude nutit lidi, aby si „všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci dali znak na pravou ruku. A nikdo nemohl ani kupovat, ani prodávat, když neměl znak.“
A o jednu stránku dále se v Apokalypse píše: „Hle bílý oblak a na oblaku seděl Někdo, podobný Synu Člověka. Na hlavě měl zlatý věnec a v ruce ostrý srp. Tu vyšel z chrámu anděl a volal mohutným hlasem na toho, který seděl na oblaku: „Přilož srp a řež, neboť přišla hodina žně.“ A ten, kdo seděl na oblaku, přiložil srp k zemi a sklidil zemi.“
Co znamenají tyto dva citáty z Apokalypsy a jak se sebou vzájemně souvisí?
V Apokalypse jako celku se píše o soudu nad lidstvem. Píše se v ní o závěrečné sklizni lidských duší. Ty dobré budou jako pšenice shromážděny v Pánově sýpce a ty zlé budou jako plevy spáleny v ohni. Toto vše naznačuje uvedený druhý citát o Synu Člověka.
Nadcházející čas sklizně budeme moci poznat podle určitých příznaků. Mezi jiným také podle toho, že šelma bude nutit lidi přijmout znak na svou ruku, protože bez něj nebudou moci ani kupovat, ani prodávat.
K tomu došlo během pandemie a tyto skutečnosti si měli dát lidé do vzájemných souvislostí. Proto nám to bylo přece dáno, abychom to znali, když to přijde, a abychom se dokázali správně zachovat. Abychom odolali nátlaku šelmy, protože jinak „budeme pít nemíchaného vína Božího hněvu.“
Všechny uvedené indicie nasvědčují tomu, že v současnosti žijeme v době Velké očisty. Že žijeme v době žně, kdy se rozhoduje o duchovním bytí každého z nás. Kdy se rozhoduje o tom, zda se konečně dokážeme vzchopit k trvalému chtění dobrého a čistého v každém okamžiku dne. Zda se dokážeme vzchopit k laskavému a úcty plnému přístupu vůči svým bližním. Zda se dokážeme vzchopit k lásce k Bohu, projevující se snahou poznávat a naplňovat jeho Vůli.
V současnosti se rozhoduje o tom, zda se na základě vlastního duchovního obrození a očištění staneme zrnkem pšenice, hodným toho, aby bylo shromážděno v Pánově sýpce. Nebo jestli toto všechno budeme ignorovat a budeme se zaměřovat tak, jako dosud, pouze na hmotné. Pouze na hodnoty hmoty, kterými jsou peníze, zisk, majetky, moc, sláva, kariéra a užívání si, na základě čehož budeme přiřazeni ke plevám a spáleni v ohni.
Pšenice, nebo plevy? Nadřazení hodnot ducha nad hmotu, nebo nadřazení hmotných hodnot nad ducha? O to dnes jde! O tohle se dnes hraje! O tomto se dnes rozhoduje! Charakterem svého současného života a jeho hodnotovým zaměřením vynáší v dnešní vážné době očisty rozsudek každý sám nad sebou. Je nesmírně důležité, aby každý člověk, v současnosti žijící na zemi, dokázal učinit ve svém životě zásadní obrat směrem ke Světlu, k dobru, k čistotě, k lásce k bližním a k Bohu.
Temné síly vědí o těchto skutečnostech a všemožně se snaží, aby se to lidem nepodařilo. Mocní našeho světa, otevřeně se hlásící ke službě satanskému principu, donutili obyvatelstvo celé planety k masivnímu očkování experimentálními a neodzkoušenými vakcínami. Tito lidé vytvořili covid, vytvořili pandemii, vyvinuli vakcíny a nutili obyvatelstvo do vakcinace.
A to všechno ze dvou důvodů. Prvním je záměrná depopulace planety, kterou chtějí mít sami pro sebe, spolu s miliardou otroků, určených k poskytování základního servisu elitě.
Druhým, mnohem hrozivějším důvodem, je temný záměr připravit lidi předčasnou smrtí o čas, aby v probíhající očistě země nestihli uskutečnit své duchovní obrácení. Temnota ví, jak je nesmírně důležitá každá minuta našeho současného života, protože v ní můžeme učinit hodnotový obrat směrem ke Světlu, a tím k záchraně vlastního bytí. Předčasná smrt, způsobená vakcinací, o tuto možnost mnoho lidí připravila. Obrala je o čas, ve kterém se mohli duchovně obrodit. Toto je ta nejzákeřnější věc, provedená temnem prostřednictvím jeho pozemských přisluhovačů. Podařilo se ji uskutečnit i přesto, že jsme před ní byli varováni v Apokalypse.
Pozemská smrt není tragédie, protože po ní člověk dále pokračuje ve své existenci. Avšak předčasná smrt v době Velké očisty země, která nás připraví o možnost duchovní přeměny k dobrému, čistému a Světlému, takováto smrt je děsivou tragédií, protože člověku nesmírně komplikuje možnost jeho obratu ke Světlu a může pro něj znamenat nastoupení cesty do duchovní záhuby.
Vědomí, že člověk je očkován, vědomí, že nebyl dostatečně duchovně bdělý a podcenil varování z Apokalypsy, které ho na to upozorňovalo, vědomí, že byl člověk takto zákeřně oklamán temnem, aby byl připravený o drahocenný pozemský čas určený k jeho duchovnímu procitnutí, vědomí tohoto všeho by mělo být pro očkované lidi silným impulsem k zahájení duchovní přeměny vlastní osobnosti, spočívající v urychleném obratu už jen k dobrému, čistému a Bohu milému. Uskutečnění takovéto duchovní přeměny osobnosti je v dnešní době očisty životně důležité pro každého z nás, ale pro očkované zvlášť.
Tyto závažné informace nejsou zprostředkovávány proto, aby se šířil strach, ale proto, aby na jedné straně demaskovaly záludné tahy temna, a na druhé straně aby veřejnosti ukázaly, jak všechny temné nástrahy překonat tím, že se ze všech sil upneme ke Světlu.
Žel, lidé si žijí své životy, ponořeni do hmotných starostí, a ve své duchovní vlažnosti si myslí, že žádná výjimečná doba nenastala. Že nenadešla žádná plnost času a neprobíhá žádná Velká očista. Že slova o proroky předpovídaném soudu nad lidstvem jsou jen náboženským výmyslem, který se nikdy dones nenaplnil, protože vždy dosud to byly jen plané předpovědi.
Ale tentokrát se mýlí! Hrozně se mýlí! Soud nad lidstvem je tady! Je již v plném proudu v úrovni nejvnitřnějších pohnutek lidí a také současné vnější dění, předpovězeno v Apokalypse tomu nasvědčuje.
Buďme si tedy toho vědomi! Buďme si vědomi toho, že konečný rozsudek v tomto velkém všeobecném třídění lidstva si vynese každý sám nad sebou. A to tím, zda se obrátí k Bohu, nebo zůstane k němu lhostejný. Tím, jestli začne žít ctnostný a čistý život, nebo to bude ignorovat. Tím, jestli začne jednat s úctou ke všem lidem, nebo nezačne. Tímto způsobem každý sám sebe buď ospravedlní, nebo odsoudí.
Vzpamatujme se proto, uvědomme si vážnost doby a nestaňme se svou duchovní lhostejností sami sobě soudci, kteří odsoudí svou duši do věčného zatracení.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Existují velmi silné indicie, že Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem na syndrom náhlé srdeční zástavy tak, jak na něj umírají každodenně tisíce bezejmenných lidí po celém světě. Navalnyj a vrátil z procházky, z mrazu do vytopené cely, chytil se za srdce, spadl na zem a zemřel.
Co je příčina? Asi tušíte! Očkování! Navalnyj byl jako prominentní disident očkován západní mRNA vakcínou a absolvoval tři posilující dávky. Je to tedy pravděpodobně jen jedna z tisíců obětí očkování proti covidu.
Existuje statistika, podle níž v Česku, ale také v celé EU umírá po pandemii o 10 procent lidí více, než před pandemií. Umírají na náhlou srdeční zástavu. Ta je důsledkem očkování, protože vakcíny proti covidu neprošly standardním dvanáctiletým vývojem, zaměřeným na odstranění většiny nežádoucích účinků. Proto tyto experimentální vakcíny, masově aplikovány do obyvatelstva během pandemie, vyvolávají u části populace zánět srdečního svalu a náhlou srdeční zástavu. Tolik k viditelné a hmatatelné realitě kolem nás, která je samozřejmě politiky a médii tajena.
A teď se podívejme na neviditelné, hrozné duchovní důsledky tohoto dění. Když se to tak vezme, děsivou je už skutečnost, že zcela zbytečně umírá o 10 procent lidí více. Že tito lidé si svou naivní důvěrou v odborníky, v média a ve vakcíny zkrátili život o celá léta, nebo dokonce o desetiletí. Už toto je dostatečně děsivé, avšak duchovní souvislosti tohoto dění jsou ještě děsivější.
V závěru Bible ve Zjevení Jana, známějším pod názvem Apokalypsa, se v kapitole o zemské šelmě píše, že tato šelma bude nutit lidi, aby si „všichni, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci dali znak na pravou ruku. A nikdo nemohl ani kupovat, ani prodávat, když neměl znak.“
A o jednu stránku dále se v Apokalypse píše: „Hle bílý oblak a na oblaku seděl Někdo, podobný Synu Člověka. Na hlavě měl zlatý věnec a v ruce ostrý srp. Tu vyšel z chrámu anděl a volal mohutným hlasem na toho, který seděl na oblaku: „Přilož srp a řež, neboť přišla hodina žně.“ A ten, kdo seděl na oblaku, přiložil srp k zemi a sklidil zemi.“
Co znamenají tyto dva citáty z Apokalypsy a jak se sebou vzájemně souvisí?
V Apokalypse jako celku se píše o soudu nad lidstvem. Píše se v ní o závěrečné sklizni lidských duší. Ty dobré budou jako pšenice shromážděny v Pánově sýpce a ty zlé budou jako plevy spáleny v ohni. Toto vše naznačuje uvedený druhý citát o Synu Člověka.
Nadcházející čas sklizně budeme moci poznat podle určitých příznaků. Mezi jiným také podle toho, že šelma bude nutit lidi přijmout znak na svou ruku, protože bez něj nebudou moci ani kupovat, ani prodávat.
K tomu došlo během pandemie a tyto skutečnosti si měli dát lidé do vzájemných souvislostí. Proto nám to bylo přece dáno, abychom to znali, když to přijde, a abychom se dokázali správně zachovat. Abychom odolali nátlaku šelmy, protože jinak „budeme pít nemíchaného vína Božího hněvu.“
Všechny uvedené indicie nasvědčují tomu, že v současnosti žijeme v době Velké očisty. Že žijeme v době žně, kdy se rozhoduje o duchovním bytí každého z nás. Kdy se rozhoduje o tom, zda se konečně dokážeme vzchopit k trvalému chtění dobrého a čistého v každém okamžiku dne. Zda se dokážeme vzchopit k laskavému a úcty plnému přístupu vůči svým bližním. Zda se dokážeme vzchopit k lásce k Bohu, projevující se snahou poznávat a naplňovat jeho Vůli.
V současnosti se rozhoduje o tom, zda se na základě vlastního duchovního obrození a očištění staneme zrnkem pšenice, hodným toho, aby bylo shromážděno v Pánově sýpce. Nebo jestli toto všechno budeme ignorovat a budeme se zaměřovat tak, jako dosud, pouze na hmotné. Pouze na hodnoty hmoty, kterými jsou peníze, zisk, majetky, moc, sláva, kariéra a užívání si, na základě čehož budeme přiřazeni ke plevám a spáleni v ohni.
Pšenice, nebo plevy? Nadřazení hodnot ducha nad hmotu, nebo nadřazení hmotných hodnot nad ducha? O to dnes jde! O tohle se dnes hraje! O tomto se dnes rozhoduje! Charakterem svého současného života a jeho hodnotovým zaměřením vynáší v dnešní vážné době očisty rozsudek každý sám nad sebou. Je nesmírně důležité, aby každý člověk, v současnosti žijící na zemi, dokázal učinit ve svém životě zásadní obrat směrem ke Světlu, k dobru, k čistotě, k lásce k bližním a k Bohu.
Temné síly vědí o těchto skutečnostech a všemožně se snaží, aby se to lidem nepodařilo. Mocní našeho světa, otevřeně se hlásící ke službě satanskému principu, donutili obyvatelstvo celé planety k masivnímu očkování experimentálními a neodzkoušenými vakcínami. Tito lidé vytvořili covid, vytvořili pandemii, vyvinuli vakcíny a nutili obyvatelstvo do vakcinace.
A to všechno ze dvou důvodů. Prvním je záměrná depopulace planety, kterou chtějí mít sami pro sebe, spolu s miliardou otroků, určených k poskytování základního servisu elitě.
Druhým, mnohem hrozivějším důvodem, je temný záměr připravit lidi předčasnou smrtí o čas, aby v probíhající očistě země nestihli uskutečnit své duchovní obrácení. Temnota ví, jak je nesmírně důležitá každá minuta našeho současného života, protože v ní můžeme učinit hodnotový obrat směrem ke Světlu, a tím k záchraně vlastního bytí. Předčasná smrt, způsobená vakcinací, o tuto možnost mnoho lidí připravila. Obrala je o čas, ve kterém se mohli duchovně obrodit. Toto je ta nejzákeřnější věc, provedená temnem prostřednictvím jeho pozemských přisluhovačů. Podařilo se ji uskutečnit i přesto, že jsme před ní byli varováni v Apokalypse.
Pozemská smrt není tragédie, protože po ní člověk dále pokračuje ve své existenci. Avšak předčasná smrt v době Velké očisty země, která nás připraví o možnost duchovní přeměny k dobrému, čistému a Světlému, takováto smrt je děsivou tragédií, protože člověku nesmírně komplikuje možnost jeho obratu ke Světlu a může pro něj znamenat nastoupení cesty do duchovní záhuby.
Vědomí, že člověk je očkován, vědomí, že nebyl dostatečně duchovně bdělý a podcenil varování z Apokalypsy, které ho na to upozorňovalo, vědomí, že byl člověk takto zákeřně oklamán temnem, aby byl připravený o drahocenný pozemský čas určený k jeho duchovnímu procitnutí, vědomí tohoto všeho by mělo být pro očkované lidi silným impulsem k zahájení duchovní přeměny vlastní osobnosti, spočívající v urychleném obratu už jen k dobrému, čistému a Bohu milému. Uskutečnění takovéto duchovní přeměny osobnosti je v dnešní době očisty životně důležité pro každého z nás, ale pro očkované zvlášť.
Tyto závažné informace nejsou zprostředkovávány proto, aby se šířil strach, ale proto, aby na jedné straně demaskovaly záludné tahy temna, a na druhé straně aby veřejnosti ukázaly, jak všechny temné nástrahy překonat tím, že se ze všech sil upneme ke Světlu.
Žel, lidé si žijí své životy, ponořeni do hmotných starostí, a ve své duchovní vlažnosti si myslí, že žádná výjimečná doba nenastala. Že nenadešla žádná plnost času a neprobíhá žádná Velká očista. Že slova o proroky předpovídaném soudu nad lidstvem jsou jen náboženským výmyslem, který se nikdy dones nenaplnil, protože vždy dosud to byly jen plané předpovědi.
Ale tentokrát se mýlí! Hrozně se mýlí! Soud nad lidstvem je tady! Je již v plném proudu v úrovni nejvnitřnějších pohnutek lidí a také současné vnější dění, předpovězeno v Apokalypse tomu nasvědčuje.
Buďme si tedy toho vědomi! Buďme si vědomi toho, že konečný rozsudek v tomto velkém všeobecném třídění lidstva si vynese každý sám nad sebou. A to tím, zda se obrátí k Bohu, nebo zůstane k němu lhostejný. Tím, jestli začne žít ctnostný a čistý život, nebo to bude ignorovat. Tím, jestli začne jednat s úctou ke všem lidem, nebo nezačne. Tímto způsobem každý sám sebe buď ospravedlní, nebo odsoudí.
Vzpamatujme se proto, uvědomme si vážnost doby a nestaňme se svou duchovní lhostejností sami sobě soudci, kteří odsoudí svou duši do věčného zatracení.
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
Re: Úvahy o živote
Všem! Začněme konečně seriózně pracovat na změně světa k lepšímu!
O to, aby byl svět lepší a aby v něm jednotlivé národy prosperovaly, se snaží politici, ekonomové, podnikatelé i miliardy obyčejných lidí svou každodenní prací. A přece se to nedaří! Navzdory všemu úsilí se svět nestává krásnějším, lepším, harmoničtějším a radostnějším místem. Spíš opak je pravdou a všechno se ještě více zhoršuje.
Proč asi? Protože selháváme v tom nejdůležitějším, co určuje, jaký bude osud národů a světa. A naše selhávání v tom nejpodstatnějším pak přináší zákonité selhávání také ve všech ostatních oblastech. A to proto, že nám unikají ty nejpodstatnější věci, které jsou ve skutečnosti nesmírně jednoduché. Jsou tak jednoduché, že jim kvůli jejich jednoduchosti není připisována ta cena, jakou skutečně mají. Proto jsou nedoceněny a ignorovány. A proto se svět nemění k lepšímu, ale k horšímu.
Odhalme tedy nyní toto tajemství a ukažme si, na čem ve skutečnosti stojí a padá krásnější budoucnost jednotlivců i celého světa.
Nezbytný základ pro změnu k lepšímu spočívá v pochopení, že vše co existuje kolem nás, utkali bytostní tkalci osudu. Na všechny krásné, nebo ošklivé formy, na veškerý úpadek, nebo vzestup, na veškeré štěstí, nebo neštěstí používají záření, vycházející z nás lidí. Bytostní tkalci osudu totiž nemohou podle zákona Stvořitele jednat jinak, než utvářet hmotný svět podle kvality vyzařování lidských duchů. Právě prostřednictvím tohoto vyzařování se vyvíjí naše země i celý okolní vesmír.
K největším vývojovým změnám země vždy docházelo a vždy bude docházet jedině tímto způsobem. Ne prostřednictvím vědy, techniky, rozumových poznatků, nebo nějakým jiným, materiálním způsobem. Vývoj všeho určuje vždy jen záření duchovního chtění lidí, zpracovávaného bytostnými tkalci osudu do podoby vnějšího dění.
Vzestup k nádherným formám štěstí, krásy a harmonie, přinášejících požehnání, nebo úpadek ve formě ošklivosti, nízkosti a trvalé disharmonie, směřující ke zničení, to vše je jen důsledek záření lidského ducha, zpracovaného do podoby vnějších událostí prostřednictvím práce bytostných tkalců osudu.
Jakého druhu bylo záření lidských duchů, takový byl vývoj země i přírodního dění. Tímto způsobem jsme vždy měli a pořád máme v rukou vývoj a průběh mnoha událostí.
Je proto už nejvyšší čas hluboce si uvědomit tuto prostou skutečnost. Je třeba si uvědomit, že ze záření chtění jednotlivce je tkaný bytostnými nejen jeho vlastní osud, ale i osud celé země a života na ní. Třeba si konečně uvědomit, že při správném vyzařování své osobnosti se může každý člověk stát dárcem vzestupu lidstva. A jeho základní duchovní vklad, potřebný pro vzestup ke štěstí, radosti a harmonii spočívá ve vyzařování čistého, radostného druhu záření, které je člověkem vědomě udržováno.
Právě toto bylo lidmi podceňováno při všem jejich dosavadním úsilí o zlepšení světa. Neuvědomili si totiž spojení osobního vyzařování jednotlivce s vývojem celkového pozemského dění. Proto by měl člověk konečně přijmout toto poznání. Měl by si uvědomit, jaká je mu propůjčena velká moc a zároveň velká zodpovědnost za mnohé dění. A na základě toho by se měl rozhodnout spolupracovat na pozitivním vývoji světa prostřednictvím svého čistého, osobního radostného vyzařování. Měl by dbát na to, aby se jeho nitro zachvívalo v čisté, zářivé radosti z bytí, určené ke tkaní tomu odpovídajících vláken rukama bytostných tkalců osudu, tkajících osudy jednotlivců i osud celé země.
A je úplně jedno, kde se právě nacházíme. Zda ve fyzickém světě, nebo na takzvaném druhém světě. Všude by z nás měla proudit zářivá radost z bytí, jako základní stavební látka, ze které tkalci osudu, tvořící úroveň nejhrubší i jemnější hmotnosti, mohou formovat požehnání, radost, štěstí, mír, harmonii a krásu. Tímto prostřednictvím a touto prostou duchovní prací se máme stát vědomými podporovateli a spolutvůrci světlého a požehnaného budování ve stvoření.
Živost ducha a základní duchovní práce člověka spočívá v radostném přitakání životu a ve vděčnosti Stvořiteli za dar vlastního bytí. A změna světa k lepšímu spočívá ve vyzařování čisté duchovní radosti co největšího počtu lidí.
Každý člověk by měl dospět k tomu, aby v sobě zapálil plamen živého ducha, radujícího se z daru bytí ve stvoření, neboť základním a nejcennějším vkladem člověka do vláken vlastního osudu je vyzařování čisté radosti, v níž spočívá pravá pohyblivost ducha.
Prostřednictvím práce svého rozumu si lidé výrazným způsobem usnadnili pozemský život a dosáhli materiálního blahobytu. Ale právě kvůli tomu, že rozum a rozumový pohled na svět získal v našem nitru výrazné, ba až rozhodující místo, právě kvůli tomu jsme ztratili to nejzákladnější a nejpodstatnější. A to je prožívání čisté, zářivé radosti z vědomého bytí ve stvoření, plynule přecházející do vděčnosti Stvořiteli.
Žel, právě v tomto jako lidé nesmírně selháváme, protože namísto vyzařování radosti, určené pro další práci bytostných tkalců osudu, je v nás již po celá staletí až příliš mnoho neradostného, pochmurného naladění a bolesti na to, aby z toho mohli tkalci osudu tkát zdraví, krásu a štěstí pro náš svět.
Proto už nesmíme váhat ani na okamžik! Je třeba se vší silou svého chtění přerušit pochmurné, neradostné a bolestné vnitřní naladění. Je třeba začít svým radostným naladěním poskytovat tkalcům osudu radostné vyzařování ke tkaní nové budoucnosti světa, plného radosti, štěstí a blaženosti všech jeho obyvatel.
Staňme se proto konečně dárci, rozdávající své jasné, čisté, radostné duchovní záření do širého prostoru celého univerza. Toto záření, dávané s vroucí upřímností ducha, se stane materiálem, pomáhajícím utvářet náš svět tak, aby byl radostnějším, lepším a krásnějším.
Blažení ti, kdo se o to vážně snaží, protože se tímto způsobem dostávají do vědomého spojení se Světlem. Jejich vyzařování čisté radosti je ihned uchopeno rukama bytostných tkalců osudu a nasměrováno všude tam, kde může přinést posílení a zdar jednotlivcům i celému světu.
Všechno, o čem bylo v tomto článku hovořeno a na co bylo použito mnoho slov, je však ve skutečnosti tak prosté a jednoduché, že je to celé možné shrnout do jednoho jediného pojmu: RADUJME SE!
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
O to, aby byl svět lepší a aby v něm jednotlivé národy prosperovaly, se snaží politici, ekonomové, podnikatelé i miliardy obyčejných lidí svou každodenní prací. A přece se to nedaří! Navzdory všemu úsilí se svět nestává krásnějším, lepším, harmoničtějším a radostnějším místem. Spíš opak je pravdou a všechno se ještě více zhoršuje.
Proč asi? Protože selháváme v tom nejdůležitějším, co určuje, jaký bude osud národů a světa. A naše selhávání v tom nejpodstatnějším pak přináší zákonité selhávání také ve všech ostatních oblastech. A to proto, že nám unikají ty nejpodstatnější věci, které jsou ve skutečnosti nesmírně jednoduché. Jsou tak jednoduché, že jim kvůli jejich jednoduchosti není připisována ta cena, jakou skutečně mají. Proto jsou nedoceněny a ignorovány. A proto se svět nemění k lepšímu, ale k horšímu.
Odhalme tedy nyní toto tajemství a ukažme si, na čem ve skutečnosti stojí a padá krásnější budoucnost jednotlivců i celého světa.
Nezbytný základ pro změnu k lepšímu spočívá v pochopení, že vše co existuje kolem nás, utkali bytostní tkalci osudu. Na všechny krásné, nebo ošklivé formy, na veškerý úpadek, nebo vzestup, na veškeré štěstí, nebo neštěstí používají záření, vycházející z nás lidí. Bytostní tkalci osudu totiž nemohou podle zákona Stvořitele jednat jinak, než utvářet hmotný svět podle kvality vyzařování lidských duchů. Právě prostřednictvím tohoto vyzařování se vyvíjí naše země i celý okolní vesmír.
K největším vývojovým změnám země vždy docházelo a vždy bude docházet jedině tímto způsobem. Ne prostřednictvím vědy, techniky, rozumových poznatků, nebo nějakým jiným, materiálním způsobem. Vývoj všeho určuje vždy jen záření duchovního chtění lidí, zpracovávaného bytostnými tkalci osudu do podoby vnějšího dění.
Vzestup k nádherným formám štěstí, krásy a harmonie, přinášejících požehnání, nebo úpadek ve formě ošklivosti, nízkosti a trvalé disharmonie, směřující ke zničení, to vše je jen důsledek záření lidského ducha, zpracovaného do podoby vnějších událostí prostřednictvím práce bytostných tkalců osudu.
Jakého druhu bylo záření lidských duchů, takový byl vývoj země i přírodního dění. Tímto způsobem jsme vždy měli a pořád máme v rukou vývoj a průběh mnoha událostí.
Je proto už nejvyšší čas hluboce si uvědomit tuto prostou skutečnost. Je třeba si uvědomit, že ze záření chtění jednotlivce je tkaný bytostnými nejen jeho vlastní osud, ale i osud celé země a života na ní. Třeba si konečně uvědomit, že při správném vyzařování své osobnosti se může každý člověk stát dárcem vzestupu lidstva. A jeho základní duchovní vklad, potřebný pro vzestup ke štěstí, radosti a harmonii spočívá ve vyzařování čistého, radostného druhu záření, které je člověkem vědomě udržováno.
Právě toto bylo lidmi podceňováno při všem jejich dosavadním úsilí o zlepšení světa. Neuvědomili si totiž spojení osobního vyzařování jednotlivce s vývojem celkového pozemského dění. Proto by měl člověk konečně přijmout toto poznání. Měl by si uvědomit, jaká je mu propůjčena velká moc a zároveň velká zodpovědnost za mnohé dění. A na základě toho by se měl rozhodnout spolupracovat na pozitivním vývoji světa prostřednictvím svého čistého, osobního radostného vyzařování. Měl by dbát na to, aby se jeho nitro zachvívalo v čisté, zářivé radosti z bytí, určené ke tkaní tomu odpovídajících vláken rukama bytostných tkalců osudu, tkajících osudy jednotlivců i osud celé země.
A je úplně jedno, kde se právě nacházíme. Zda ve fyzickém světě, nebo na takzvaném druhém světě. Všude by z nás měla proudit zářivá radost z bytí, jako základní stavební látka, ze které tkalci osudu, tvořící úroveň nejhrubší i jemnější hmotnosti, mohou formovat požehnání, radost, štěstí, mír, harmonii a krásu. Tímto prostřednictvím a touto prostou duchovní prací se máme stát vědomými podporovateli a spolutvůrci světlého a požehnaného budování ve stvoření.
Živost ducha a základní duchovní práce člověka spočívá v radostném přitakání životu a ve vděčnosti Stvořiteli za dar vlastního bytí. A změna světa k lepšímu spočívá ve vyzařování čisté duchovní radosti co největšího počtu lidí.
Každý člověk by měl dospět k tomu, aby v sobě zapálil plamen živého ducha, radujícího se z daru bytí ve stvoření, neboť základním a nejcennějším vkladem člověka do vláken vlastního osudu je vyzařování čisté radosti, v níž spočívá pravá pohyblivost ducha.
Prostřednictvím práce svého rozumu si lidé výrazným způsobem usnadnili pozemský život a dosáhli materiálního blahobytu. Ale právě kvůli tomu, že rozum a rozumový pohled na svět získal v našem nitru výrazné, ba až rozhodující místo, právě kvůli tomu jsme ztratili to nejzákladnější a nejpodstatnější. A to je prožívání čisté, zářivé radosti z vědomého bytí ve stvoření, plynule přecházející do vděčnosti Stvořiteli.
Žel, právě v tomto jako lidé nesmírně selháváme, protože namísto vyzařování radosti, určené pro další práci bytostných tkalců osudu, je v nás již po celá staletí až příliš mnoho neradostného, pochmurného naladění a bolesti na to, aby z toho mohli tkalci osudu tkát zdraví, krásu a štěstí pro náš svět.
Proto už nesmíme váhat ani na okamžik! Je třeba se vší silou svého chtění přerušit pochmurné, neradostné a bolestné vnitřní naladění. Je třeba začít svým radostným naladěním poskytovat tkalcům osudu radostné vyzařování ke tkaní nové budoucnosti světa, plného radosti, štěstí a blaženosti všech jeho obyvatel.
Staňme se proto konečně dárci, rozdávající své jasné, čisté, radostné duchovní záření do širého prostoru celého univerza. Toto záření, dávané s vroucí upřímností ducha, se stane materiálem, pomáhajícím utvářet náš svět tak, aby byl radostnějším, lepším a krásnějším.
Blažení ti, kdo se o to vážně snaží, protože se tímto způsobem dostávají do vědomého spojení se Světlem. Jejich vyzařování čisté radosti je ihned uchopeno rukama bytostných tkalců osudu a nasměrováno všude tam, kde může přinést posílení a zdar jednotlivcům i celému světu.
Všechno, o čem bylo v tomto článku hovořeno a na co bylo použito mnoho slov, je však ve skutečnosti tak prosté a jednoduché, že je to celé možné shrnout do jednoho jediného pojmu: RADUJME SE!
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/